AC4 je krajský kód pro oblast ve kterém se nachází Umea. Tedy místa, které je hlavním městem švédského hardcoru. Již pěknou řádku let do zadu se podařilo kapelám odsud zamotat hlavu fandům HC z celého světa. Kde jsou ty časy, kdy tímto městem vládl nelítostný novoškolní hardcore, který byl ruku v ruce provázen positivním životním stylem, ať už zříkáním se drog nebo propagující vegan/vegetarianskou dietu. S rostoucím věkem jednotlivých členů byl i patrný celkový příklon k duchu 80´s HC/punku. A to je přesně ta atmosféra, která na vás dýchne při prvním seznámení se s tímto sedmipalcem. Jednoduchou černobílou, pokuď možno ručně dělanou, grafikou počínaje a rychlou břitkou hudbou konče. Vracíme se o 30 let nazpět a s tím se samozřejmě derou na jazyk základní jména ranného 80tkového HC v silné sestavě Minor Threat, Bad Brains, Negative Approach,…Kanonáda bicích, která jak šicí stroj nastavila rychlou tvář bezkompromisu drtící kytaře, což jsou ty nejfestovnější základy pro jedovatě úsečný vokál, kterému v pravém okamžiku vypomůžou teamově spoluhráči. Sedm skladeb je připraveno na tomto v pořadí druhém singlu, celkově má kapela za sebou ještě jednu velkou desku. A při poslechu závěrečné Enogh is Enough vám garantuju, že si refrén budete ještě dlouho v průběhu dne prozpěvovat. A bylo by asi nefér nezmínit pro ty co to ještě nezaregistrovali, že v sestavě najdeme staré páky Umea scény. Takže krom Dennise a Davida z Refused/Final Exit, jsou tady Karel z Vectors a Jens z Regulations. Samozřejmě všichni těch kapel mají trochu víc, ale pro seznámení to úplně stačí. Nedávný drb o tom, že by se na velké festivaly mohli po letech vrátit Refused, Dennis s vtipem vyvrátil s dovědkem, že o žádném reunionu neví a že raději vyráží se svými AC4 na koncerty, kde dostanou to co se vybere a spát budou na zemi. Ostatně samotný fakt, který odstartovala média se slovy, že členové AC4 se po letech vrací do hardcoru, okomentovali velice prostě. Jednak tím, že nechápou o jakém návratu pisálci mluví, když už samotní členové přes 20 let jsou stále tam kde byli a že bude nejlepší, když pro případné rozhovory budou psát jen lidí s fanzinů namísto velkých hudebních magazínů, podmínkou je však, že jim nesmí být víc než 18.
Rabbits i Arabrot jsou naživo totální zabijárna! A vidět Joshe z Pleasure Forever a The Vss jak rube takovej masakr je celkem dost zajímavý. Ted právě mimochodem jedu kompletní diskografii The Vss, co přišla do Rekomanda a říkám si, že tenhle chlapík hrál vždycky v super kapelách.
