Youtube
PUNK ILLEGAL fest III – Švédsko, Munkedals Folkets Park - 27-28.6.2008
20.07.2008 10:11
report od Jíhy
  
Na festival do Švédska jsem se musel vypravit za prvé proto, že se datum pražského koncertu World Burns to Death nepohodlně krylo s termínem mnou plánovaného výletu do Skandinávie, za druhé pro i jinak neodolatelné složení kapel, které tam měly vystupovat. Vyrazil jsem v úterý a díky majiteli nadnárodní společnosti na výrobu klik, mladíkovi stěhujícímu kanape pro alternativní kulturní centrum ve Flensburgu a bující mezinárodní kamionové přepravě šel stopík perfektně a už ve čtvrtek po ránu jsem dorazil do Göteborgu, asi 100 kilometrů jižně od místa festivalu. Po dlouhém čekání jsem byl poslední úsek cesty nucen urazit veřejnou dopravou, ale štěstí mě neopustilo. Setkal jsem se s dívkou, patřící k síti No One Is Illegal, která festival pořádá a rychle směnil svou pracovní sílu a pro mě laciný slib střízlivosti po oba večery za volný vstup, stravu v backstagi a ubytování v tělocvičně.
  
Síť No One Is Illegal pracuje na podporu nelegálních přistěhovalců a uprchlíků. Prohlášení mají tady. Festival je benefiční, případný výdělek přijde nejspíš na jídlo a nájemné pro uprchlíky. Munkedals Folkets Park je nevelký areál sloužící nejspíš k maloměstským tancovačkám, hostinám a kulturním akcím. Na místě je malé podium s velikým krytým parketem obkrouženým lavicemi, veliké podium se sestupným krytým hledištěm a malým ale dostatečným kotlem a větší letní restaurace (pivo tam stálo 50 korun = 130 českejch a většina punkáčů tahala pití z krámu ve městě, kde jsem ceny nezkoumal, prý byl „semi-cheap“). Prostor k stanování byl od areálu pár minut chůze po kolejích.
  
V pátek po poledni jsem zjistil, jaké jsou vlastně moje dobrovolnické povinnosti a po krátkém zevlování a obědu jsem se je vydal plnit mimo areál a promeškal tak AUKTION. Zas tak mě to nemrzelo, poněvadž se mi zdá, že v crust’n’rollu hrají druhou ligu, pravda, naživo určitě byli lepší. První kapela, kterou jsem viděl byli starý IMPERIAL LEATHER, tak, ty mě taky moc nebaví, křičí hezky a muzika sice klepe, ale málo sype, jestli mi rozumíte. Ale zahráli Hell is Other People, to je každopádně hitovka a měl jsem radost. Po nich byl na velkém pódiu čas na „surprise gig by swedish cult punk band“. Byla to kapela DLK (zkratka prej znamená Veselí kamarádi) a nikdy před tím jsem o ní neslyšel. Ale byli veselí, zpěvák/kytarista měl na sobě montérky a hráli melodickej punkrock, dobrej, tak asi jako Asta Kask. Publikum, hlavně mladý s barevnejma čírama hodně bavili.
  
Kapely se někdy s minimálním překryvem, většinou s krátkou pauzou střídaly mezi malým a velkým pódiem. Na malém pódiu jsem mezi osmou a devátou hodinou chvíli koukal na britský MEINHOF, myslím, že to byl ostrej crust s ostrým zvukem ve stylu klasickejch krajanů Doom, možná trochu složitější, bylo to hrozně nasraný, což by mi nevadilo a hodně nenávistný, což mě nebaví. Těšil jsem se na MARTYRDÖD na velkým pódiu od devíti, jejich In Extremis je perfektní. Vypadalo to i na perfektní vystoupení, ale já úplně spokojenej nebyl, protože jsem stál na pódiu za kapelou a nelíbil se mi zvuk. Nevím jestli se alespoň před pódiem blížil dokonalosti tý desky, ale dost o tom pochybuju. Taky hráli moc písniček, který jsem neznal. Ale to co hráli, hráli bezvadně, zoufale řvoucí mátožnej zpěvák taky stál za to.
  
Dalo by se říct, že kvalita kapel, která si vyžadovala sledovat fakt všechno a zároveň minimální pauzy mezi muzikou na malém a velkém pódiu na mě působili únavně už po takhle krátký době, nakonec jsem si tak nemohl některý kapely užít ve větší pohodě. Po Martyrdöd jsem zase chvíli koukal na šílenkyně BEYOND PINK na malý scéně. Je to pět nebo snad i šest dívek všech barev pleti, vlasů i oděvu, hrály zběsilej zmatenej hcpunk, kterej moc nestíhám a vyměňovaly si při tom kytary a mikrofony. Zahrály cover Tied Down od Negative Approach a další skladby v podobném duchu, ale když to trochu přeženu občas zněly skoro jako Mrtvá budoucnost. Ne, že bych někdy viděl MB.
  
Na velký scéně bez šance na odpočinek hráli SKITKIDS, kytaristi převlečený za gorilu a Spidermana, zpěvák za kostlivce, totální riot na pódiu, spousta skladeb z výborný poslední desky Besöket vid krubban (podle slovníku Návštěva u kolébky, nevim). Škoda, že jsem zase stál za kapelou a hlídal lidi a aparatury. Nejspíš jeden z vrcholů festivalu. Po Skidkids konečně trochu oddechová kapela MASSHYSTERI. Neměl jsem sílu věnovat jim pozornost, ale mrzelo mě to, hráli atmosférickej retropunk (jako Observers, jen trochu pomalejc). Jestli mají nějakou desku, nejspíš by se mi líbila. Nakonec jsem si už úplně v klidu z pohodlí lavičky v hledišti vychutnal koncert INNER TERRESTRIALS, to jsou takový veteráni z Londýna, nehraje ten objemnej muž za bicíma i s Conflict? Skapunky, skacory a podobně až na pár výjimek taky neposlouchám, ale u Inner Terrestrials si cením toho že nemíchají krkolomně žánry v rámci jedný skladby, mají hcpunkový písničky, mají reggae písničky, všechno na svém místě. Druhý pozitivum je, že jsou smutný, to mě na muzice baví snad vždycky, a u reggae/punku, kde to nebejvá tak častý obzvlášť. Hráli dost skladeb z It! – jediný desky, kterou znám, včetně dlouhý, chmurný a zřejmě oblíbený White Nightmare, ale taky hráli nový písničky a (snad si je nepletu s jinou kapelou) slibovali novou desku na říjen. Tím pro mě den skončil. Na malé scéně pouštěli disco (nejspíš všechny žánry taneční hudby i když mám podezření, že převládal osmdesátkovej pop) a na velký začala hrát DIA PSALMA, další celkem veselej punkrock, možná až punk’n’roll a já šel do tělocvičny nocovat.
  
Sobota mi začala podstatně dřív, než pátek, ale stejně jsem nestihl SPLITTER, hráli už v půl třetí, zatímco já musel po snídani dospat noc probdělou po pár kelímcích krutě silného švéckého kafe. I bez něj se tam nahoře nespí nejlíp, v době letního slunovratu tam něco jako noc trvá max. od jedný do tří. Budíček jsem si nastavil na norský HEVN, když byli u nás tak jsem se nezúčastnil a jinou norskou kapelu neznám. Hráli na malý scéně, zpěvačka sestoupila z pódia mezi ostatní, asi správně předpokládala že se tam neztratí, poněvadž Hevn hrají často pomalu. Takovým progresívním crustům, se spoustou romantickejch brnkacích pasáží už moc nepřeju, ale lidi to těší a kapelu to baví. Mě pobavili skladbou Homicidal Homeopath „o vraždění lidí enviromentálně šetrným způsobem“. Těšil jsem se na MEANWHILE a jak jsem se těšil, tak mě nezklamali. Víc takovejch kapel, vážně. Nadšený fanoušek většinu gigu mával zpěvákovi před očima cedulí s nápisem „discharge cover“, on jen kroutil hlavou a já snaze nadšeného fanouška moc nerozuměl, poněvadž i kdyby Meanwhile ten cover zahráli, stejně by byl od ostatních skladeb k nerozeznání. Hráli dost věcí z nový desky Reality or Nothing, ty jsem poznal, protože jsou šílenější, než cokoliv staršího. Přidávali Road to Hell, to mi přišlo tak nějak samozřejmý.
  
Na malý scéně jsem pak slyšel svý druhý největší překvapení festivalu, VICIOUS IRENE, čtyři švécký holky s hezky uniformními dlouhými dredy, který hráli děsně originální a přitom fungující mix riot girl punku Bikini Kill (včetně vokálu) a domácího crustu. Hodně se bavili s lidma, ale moje povrchní znalosti švéčtiny stačily jenom na „děkujeme mockrát“ a „milujeme vás“. Po koncertě jsem zaváhal a nestihl distro, ale co jsem koukal mají už asi 3 CD. Taky jsem viděl KAMIKATZE, ale pamatuju si jenom bubenici v čelence a úboru na aerobic, jak s klidným výrazem v tváři a pevným držením těla neúnavně vyklepává precizní klepačky, vůbec mě ta kapela hodně bavila, mnohem víc, než z desky. Mým smyslům sice neunikla, ale mojí unavenou pozornost nemohla udržet asi nejpomalejší kapela na festu, mnohačlenná AGRIMONIA, chlapík z Martyrdöd, zoufalá zpěvačka/klávesistka, kosti drtící basa, nářek kytar, pekelný trombóny z kláves, pohřební bicí s občasným rychlejším nátlakem. Škoda, ale vážně to tam nešlo důkladně stihnout všechno.
  
Před desátou na velký scéně začínali VARUKERS. Tahle kapela svým vystoupením na posledním Antifestu v Trutnově (1998?) změnila moje mladistvé hudební vnímání a od tý doby je miluju. Před lety jsem neposlouchal skoro nic jinýho, teď se spolehl na svoji paměť a zjistil, že je na prt a že nepoznávám písničky. Možná za to mohl i blbej zvuk na pódiu, ale pořádně jsem si užil jenom nezaměnitelný hitovky jako Pochod S.A.S., Die for Your Government, Soldier Boy... Publikum kapela samozřejmě hrozně bavila. Následující AVSKUM byli perfektní, byl jsem mimo, ale stejně jsem to poznal, stejně jako na deskách – těžký primitivní bicí v bezchybný kombinaci s lehkejma kytarama, kupředu, hurá. Měli by se dát dohromady s opilci z Meanwhile a přijet.
  
Během festivalu došlo jenom ke dvěma změnám programu a k jedinýmu podstatnýmu zpoždění. První změna byla v pátek a nepamatuju si ji a v druhý se prohodilo pořadí Oi Polloi a WBtD. OI POLLOI začali hrát po jedenáctý na velký scéně. Viděl jsem předloni jejich bezva koncert v Modrý vopici s MDC a v loni další koncert na Sedmičce. Teď ve Švécku už jsem tak neviděl nic novýho – politický proslovy, Deekův akční projev, rozdávání whisky („čím víc pijete, tím líp zníme“), švécká verze český Václav Klaus, Fuck You, resp. anglický John Major, Fuck You a další. Bohužel pro mě snad žádný písničky z poslední desky a žádný písničky z In Defence... desky. Ale publikum to samozřejmě opět bavilo. Hodně.
  
Na malý scéně už začalo disco a tak jsem relaxoval a milej švéckej kluk mi povídal, jak miluje kapelu, která se připravovala na velkém pódiu, byli to ASSASSINATORS z Kodaně a já na to, že jsem o nich nikdy neslyšel a on že je to pop punk s crustovejma bicíma a jak je to smutný a plný napětí. The Assassinators byli úplně nejlepší, vážně, blesk z čistýho nebe. Jejich nová, skvělá deska Sigt efter hjertet je vážně smutná a plná napětí, tady na pódiu ale vytvořili tolik radostný a pozitivní energie, že to snad nepamatuju, možná The Observers před pár lety v Burundi, ale ty tam bavili 50 lidí a teď jich bylo pod pódiem nejmíň 200 a na lavičkách další. Rytmický kytaristky spolupracovaly v jednom koutě, sólista exceloval na druhý straně a zpěvačka mezi nima běhala tam a zpátky a pořád se něčemu smála a bubeník všechno spolehlivě držel a vůbec se nešetřil. Buď mi v minulosti něco politováníhodně uniklo, nebo se vývoj politováníhodně opozdil, když dospěl k dokonalý kombinaci melodickýho popíku s primitivním dis-beatem až teď. Když skončili tak jsem tu drobnou zpěvačku viděl, jak z pódia dozadu odkulhala úplně hotová. Ty lidi nám normálně regulérně rozdávaj sami sebe, vlastně zadarmo a otázka je, kde sami sebe berou, jak dlouho můžou vydržet a na čem to závisí...
  
Po delší pauze, kolem druhý hodiny v noci přijeli World Burns to Death, nejspíš od letadla. WBtD mám rád od první velký desky, miluju od druhý a zbožňuju od nejnovější The Graveyard of Utopia, kterou jsem před festivalem slyšel nejmíň padesátkrát. Nejspíš bych napsal, že zahráli skvělej koncert i kdyby zahráli The Sucking of the Missille Cock, řekli že jsou unavený a šli spát. Oni teda unavený očividně byli, to jim ale nezabránilo pořádně to rozčísnout. Zahráli asi pět písniček, vyrovnaně ze všech desek, viděli jste to v Praze, ale pak to kytarista v začátku Sarajevo Snapshot přehnal a přerazil vejpůl hlavu od kytary. Věc se řešila nepříjemně dlouho, nakonec si půjčili kytaru od někoho ze Splitter, přidali The Sucking of the Missille Cock a ještě jednu a šli spát. Byl to skvělej koncert.
  
Když odhlídnu od muziky, která neměla daleko k dokonalosti (i zvuk byl fajn), byla v Munkedalu i jinak bezva atmosféra, co jsem viděl tak nikdo nikoho neotravoval, nikdo nic neničil, nikde nebyl žádnej velkej bordel, nejspíš kvůli dobrovolníkům, kteří porůznu poklízeli. Na mě osobně byli všichni moc hodný. Kdybych byl bohatší, asi by mi chyběla distra, takhle jsem alespoň ušetřil. Jeden ze dvou, nebo tří stánků nabízel knížky (hlavně švécky). Na místě byla malinká třetí scéna, na který se podle programu měly konat celkem zajímavý politický a akční workshopy a divadýlka, ale kdykoli jsem byl v její blízkosti, nic jsem neviděl, tak nevím, bylo-li z toho něco. Nechyběly veselé festivalové obrázky – vilné punkerky, jak se snaží dostat jednoho z mála povinných bezpečáků z uniformy, paní v důchodovém věku nakupující u distra Oi Polloi úplně všechno, zvědavě přihlížející místní lidé, jejichž zvědavosti si cením. Vážně mě napadá jen jeden vážnej nedostatek. Na to, jaký kapely byly k vidění bylo na místě málo lidí. Možná pět set, nevím. Areál by nejspíš unesl dvojnásobek i trojnásobek a benefit určitě. Myslet na blahobyt uprchlíků mi přijde bezva, u nás to asi bude časem taky potřeba.
  
Jíha
jihanek centrum.cz

Více na old.czechcore.cz
Recenze Koncerty Reakce (0) | Zobrazit všechny články ...

   
PŘIHLÁŠENÍ

 

Registrovat uživatele
Zapomenuté heslo

Vstup do administrace
GDPR

 
HLEDÁNÍ A MAIL LIST

search
mailing list


 
HEY I NEED YOUR HELP!

FarFromGrace

08.12.2018 Wrocław
All booking...
 
AKCE
Přijď na koncert, zachraň prales! 3
18.11.2018 ( 19:00 )
Praha café Na půl cesty Více informací ...
Přijď na koncert, zachraň prales! 3
Přijď na koncert, zachraň prales! 3 18.11.2018 ( 19:00 )
Praha café Na půl cesty Více informací ...
FACS + STAR CLUB WEST
FACS + STAR CLUB WEST 18.11.2018 ( 20:00 )
Praha – KC Kaštan Více informací ...
Liar,Thief,Bandit /Swe/ + War Reporter
Liar,Thief,Bandit /Swe/ + War Reporter 20.11.2018 ( 20:00 - 24:00 )
Praha Cross Více informací ...
ENOB (Fr) + Kiss me Kojak
ENOB (Fr) + Kiss me Kojak 20.11.2018 ( 20:00 )
Liberec - zkušebna Široká ul. Více informací ...
GUEVNNA (Jap) + BAD LUCK RIDES ON WHEELS (DE)
21.11.2018 - 21.11.2018 ( 20:00 - 23:00 )
Praha Eternia Více informací ...
Toner Low, Děti Deště, Rato Triste
Toner Low, Děti Deště, Rato Triste 22.11.2018 - 22.11.2018 ( 19:00 - 23:00 )
Praha Modrá Vopice Více informací ...
Zobrazit všechny akce
 
POSLEDNÍ GALERIE
CONVINCE, Plzeň - Pohoda, 11.11.18
14.11.2018 17:59, Siki


KIBERA, Plzeň - Pohoda, 11.11.18
14.11.2018 17:58, Siki


RATO TRISTE, Beroun - Metro, 10.11.18
14.11.2018 17:56, Siki


KRÜGER, Beroun - Metro, 10.11.18
14.11.2018 17:55, Siki


SEBESTŘET, Beroun - Metro, 10.11.18
14.11.2018 17:53, Siki


LAKKA, Beroun - Metro, 10.11.18
14.11.2018 17:48, Siki


KOSY GEN, Beroun - Metro, 10.11.18
14.11.2018 17:44, Siki


 
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
BALACLAVA | rozhovor (788)
THE WAR GOES ON - s/t (496)
S.H.I.T. - What do you Stand for? (494)
DeeCracks - Sonic Delusions (476)
INNOXIA CORPORA | Rozhovor (471)
Summer Emotion (351)
Wojczech - Regret.Repeat (322)
NEJOBLÍBEĚJŠÍ ČLÁNKY
SURRA | rozhovor
The Fog – s/t EP
Roman xJesusx Láriš - WORLD WILD HARDCORE
THE BAR STOOL PREACHERS – Trilogy
LETO - Krok pro člověka
Dad Brains – I´m old
PRŮMYSLOVÁ SMRT - ARMAGEDON E.P.
 
POSLEDNÍ REAKCE
 
SOUTĚŽ
V tuto chvíli není vypsaná soutěž.
 

TOPlist
   



Web-Stranky.cz afa svoboda zvirat kids and heroes diycore 007 strahov nightmare malarie dayafter evidence nzdm thor steinar ism marast CSAF Cult Burger Shitrecords Periferia gasmask sxhc

© 2018 Czechcore.cz | Scripted by Sonic (www.neziskovky.com) | Design concept by Max

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.