(Adagio 830 / Take it Back records)

Jedno z nejlepších alb tohoto roku je pro mě určitě debutové Caution to the wind švýcarských Deadverse, které přišlo po dvou sedmipalcích a splitku s Unveil . Vydání se ujali kluci z Adagio 830 a Take it Back records.

(Dischord)

Po třech letech se vrací Justin Moyer se svojí další deskou. Dischord records v posledních letech svoji hlavní vydavatelskou snahu směřuje ke chvályhodné archeologicko restaurátorské činnosti, kdy perly HC/punku z počátku 80tých let dostávají zaslouženého formátu a tak každý nový titul je samo o sobě velkou událostí. A tou také samozřejmě je tato nahrávka, která bude zřejmě jednou ze dvou „zcela“ nových titulů pro letošní rok na tomto labelu. Justin Moyer, které ho můžeme znát z předchozích kapel Supersystem/El Guapo, Antelope použil krásku Adyho Warhola – Edie Sedgwickovou coby prostřednici se kterou se dostává do šaten celebrit.

Říká se, že dobří holubi se vracejí. Co je na to pravdy si neodvažujeme soudit, ale fanzin Papagájův hlasatel se vrací po jedenácti letech. S novou vizáží, čerstvou krví a pořádně ztloustlý. A taky s upgradovaným názvem HLASATEL a podtitulem „Otevřený punkzine pro neupjaté lidi“. Není kvůli tomu, že bychom chtěli udělat tlustou čáru za minulostí, ale taky jsme chtěli upozornit na to, že věci jsou v pohybu a čas jednoduše nezastavíš… A co tedy v té 184 stránkové fanzinové bichli vlastně najdeš?

KNIHA (Za tratí)

„Aran Satan má dva metry a jmenuje se Nenadál. Někdy vousatej, jindy voholenej. Vždycky tetovanej. Brejle si při recitaci odkládá. V ruce mp3, ze který na pódiu pouští podmazy a předěly. Není to raper ani chlápek od slam poetry. Nerecituje jako Lukavský. Je to rozpohybovaný Slovo hromotluka. Velice osobní. Po projektu Aran Epochal další zaříkávající one - man - pičus show. V týhle papírový podobě mp3 zvuky nahrazujou parádní ilustrace Štěpána Adámka. Jdou si na ruku Adam a Adámek. Slova Mluvícího člověka natištěný na kartóny Carton Clanem. Epochal Verbal Vizual.“ (http://zatrati.cz)

(Fake Four)

Tahle deska je malej zázrak. Skromná, nenápadná, moc toho nenamluví, ale vyzařuje zvláštní klid a velkou sílu. Cars and Trains je chlapík z Portlandu, kterej vydává na stejným labelu jako Astronautalis, Sole and the Skyrider Band nebo Ceschi, a kterýmu se na „The Roots, The Leaves“ povedlo vytvořit docela unikátní zvuk. Jsou tu evidentní lo-fi základy, ale taky podivný beaty a celková atmosféra jak z Constellation nahrávek. Fakt si nevybavím jinou desku s takhle zvláštním zvukem.

LP (Dead Heroes Records)

Tummo fungují od roku 2007 a jsou z „hell city Brna“ (i okolí). Po pár letech existence přicházejí se svou velkou debutní deskou. Hrají stoner/hardcore klon se členy nefungujících i fungujících kapel jako Thema Eleven, Ema Camelia, See You In Hell, Gospel of the Future, Space to Being, More Bad News a The Loudest Silence Never Heard. Seznam je to obsáhlý a napovídá o všem i o ničem. Stoner rock, hardcore … pokud slyším „stoner“ vybavím si black sabbath riffy, temnou valivou hudbu a heavy zvuk … Tummo tenhle styl propojují s hardcore a právě takový mix nahráli na svůj debut, který vyšel nedávno na Dead Heroes Records. Ano na vinylu, s krásným obalem, na barevném vinylu a s download kupónem.

Vím, že se to někomu bude zdát málo, ale já jsem za to vděčnej. Jsem vděčnej, že na tomhle posranym světě zůstavá pár jistot. Jednou z nich je, že v Portlandu je nevyčerpatelná zásoba skvělých a inspirativních kapel, kterým se daří vyjímečným způsobem spojovat dohromady parádní muziku a s ní spojenej životní postoj. Není to totiž zas taková samozřejmost, jak by se na první pohled mohlo zdát a právě proto, to pro mě znamená mnohem víc než jen rock´n´roll. I když jeho současnou hlučnou mutaci zvládají zrovna P.R.O.B.L.E.M.S. s takovým přehledem, že vám to rozdrnčí příbory v šuplíku.

(Exile on Mainstream)

Když kapela vydá novou desku je to vždycky problém. Musíte ji pořád konfrontovat se starším materiálem, který už znáte z paměti a zbožňujete ho. Songy z nový desky mají velký handicap, protože je ještě neznáte notu od noty a nic jste s nimi neprožili, takže sentiment hraje pro starý pecky.

7“EP (Psychocontrol Records + více)

Roskopp + Doubled Over = grindcore, špinavé - syrové riffy, neuchopitelný prasácký zvuk a negativní grind přístup k věci – děkovačka Roskopp mluví za vše – FUCK YOU ALL.

7“EP (Dead Heroes Records + více)

The Afternoon Gentleman (Leeds, UK) + OSK (Vancouver) = GRIND GRIND GRIND & Play Fast Or Don´t na společném split singlu.

7"EP (Dog Lovers Records)

Kto sú Remek? Marek, Simona, Juraj a Honza. Sú z Prahy a všetci pôsobili či pôsobia v rôznych kapelach. Namatkovo asi najpodstatnejšie boli či sú Gattaca alebo Jednota. Remek to pre mňa vracia späť tam kam by sa to malo vrátiť, do našich rúk. Nie agentúr a veľkých festivalov. Späť medzi decká, ktorým ide o zachovanie tradícii a hodnôt a nie slepé následovanie toho čo je momentálne in. Autor: Roman Lariš aka xJesusx - laris.roman@btinternet.com.

(Voltage Records)

Občas zmatené seznamování se se světem Voltage records můžu pokládat za velký osobní přínos. Objevovat svět, který znáte je nádherný, zvláště když si uvědomíte, že to co máte za sebou tak máte minimálně ještě tak dvakrát před sebou. Snad se pak chytíte za vlastní nesrovnalosti, předsudky nebo třeba jen špatný náhled na věc. Ale dost přemítání, na gramci se mi točí 12" na 45rpm a z repráků na mě řve pořádně naštvaná muzika.