Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že název kapely EXTORTION, budou znát všichni posluchači rychlého hardcore / punku, a milovníci hesla „Play Fast Or Don´t“. Před lety jsem jejich ultra rychlému hardcore zcela propadl, a za spolupráce s Ujo Lárišem a Černochem, jsem převedl rozhovor, který jsem našel na jednom internetovém blogu (YOU BREED LIKE RATS) do češtiny. Plán byl, vydat ho v How Can Limo Kid Kill Your Dreams? nebo pak v zinu Go And Kill (časáku Ondry z Lycatrophy). Nic z toho nevyšlo, a dokonce jsem si za ta léta nepořídil ani EXTORTION triko. Možná i díky tomu, že většina jejich motivů, ikdyž je skvělá, je částečně za "hranou". Aktuálně se píše rok 2017 a já vlastně nevím, jestli EXTORTION ještě fungují. V každém případě na netu najdeš množství informací, videí, video rozhovorů, a jejich diskografii na discogs.com.

EXTORTION jsou ultra rychlá / extrémní skupina z Austrálie. Pokud se vrátím v čase, zavzpomíním, tak v době mého dětství běželo v televizi několik seriálů. Jeden z nich byl klokanovi Skippim. Jasný, měl jsem ho rád, a možná i díky tomu mám trochu slabost pro grindcore / rychlý hardcore z Austrálie (Samozřejmě toho poslouchám mraky, protože otevřená mysl, je začátkem úspěchu). EXTORTION hrají rychle, technicky i špinavě, a jejich muzika je na hodně vysoké úrovni. V jejich muzice občas narazíš i na pomalejší p/w pasáže, které se samozřejmě opět transformují do extrémních podob. Poslech jejich písniček, to je jako točit se celý den na řetízkovém kolotoči. Mantra hrubými tóny. Je to hudební pohled plný negativ, který je podtržený grafikou desek, a triček. Ani jedno není pozitivní. Grafiky kreslí jeden z členů kapely, a všechny motivy jsou hodně výrazné. Většinou za hranicí „korektnosti“, ale i to je nejspíš jejich styl.

EXTORTION pocházejí z australského města Perth. Jejich první nahrávka vyšla v roce 2005. Dnes již mají na svém kontě vydané množství splitů, samostatné Ep´s, dvě velké desky. Nahrávky vyšly z velké části na Deep Six Records, RSR, ale i dalších labelech. Obrázek si snadno uděláš sám, pokud provětráš zmíněný discogs.com.

Rozhovor původně vyšel na internetovém blogu YOU BREED LIKE RATS. Překlad nakonec nikde nevyšel v tištěné podobě, a proto ho vypouštím do světa jedniček / nul. Přeložili ho Samuel / Černoch / xJesusx. Udělej krok pro duševní rovnováhu, zastav se, a pusť si EXTORTION.

Intro z YOU BREED LIKE RATS blogu - toto je rozhovor, kterej jsem nedávno dělal s Rohanem, zpěvákem kapely Extortion. Pokud jsi o nich nikdy neslyšel, Extortion hrají přímočarej hardcore thrash, něco ve stylu ranných DRI se silným vlivem No Comment. Prostě hodně energie. Tato kapela už funguje několik let a jejich desky vyšly na Deep Six Records mohu jen doporučit!

Jak vypadala hardcore scéna v místě Tvýho bydliště v době, než jste dali dohromady kapelu? Pocházíte všichni ze stejnýho města? Jak to vypadalo celkově s australskou scénou? Žijeme v Perthu, což je od zbytku země docela hodně odříznutý město (v zemi, která je odříznutá od celýho zbytku světa). Místní scéna měla/má hodně skupin a až donedávna jich sem i strašně málo jezdilo, takže jsme si spíš zakládali své vlastní kapely. Většina z nich ale stojí za hovno, obvykle hrajou metalcore nebo melodickej hardcore. Žádná z našich kapel do tohoto schématu nezapadla a divím se, že jsme dostali tak velkou odezvu. Prostě děláme to, co nás baví. Pár místních kapel je sice parádních, ale většina nestojí za nic. Děláme všechno pro to, abychom za něco stáli.

Těžko se mi hodnotí, jak vypadala australská scéna, protože jsem docela hodně daleko od toho všeho dění. Ha ha ha Ale předpokládám, že je to o něco lepší, než tady u nás.

Jak se EXTORION dali dohromady a jak jste na začátku chtěli znít? Od kterých kapel jste hráli covery? Když jsme začínali, inspirovali jsme se mixem kapel bostonskýho hardcoru, jako je Negative Approach, s trochou Infest nebo No Comment. Na začátku to vypadalo jako když do mixéru hodíš zvuk raných bostonských kapel, trochu Infest a No Comment a tohle všechno vypiješ jako hutný mléčný koktejl. Myslím si, že tak nějak zní i naše první demo, (myslím tím ty naše hudební inspirace, ne koktejl), ale docela brzy jsme začali hrát power-violence.

Dělali jsme covery DYS – Insurance Risk, Black Flag – Fix Me, Impact Unit – Nightstalker a Dwarves – Detention Girl (tuhle jsme na koncertě vždycky posrali). Zkoušeli jsme i No God od Germs, ale vždycky jsem málem vypustil duši, když jsem se snažil udýchat text, ke konci tohoto válu, takže jsme se na to nakonec vykašlali.

Které tři kapely vás společně ovlivnily nejvíc a proč? Společně? Ha ha, jsem spíš diktátorem celé kapely. Náš nový kytarista je na technický death metal, basákovou první láskou je doom / sludge a bubeník miluje klasickej rock, ale všichni hrajou to, co jim řeknu, takže nám to šlape dobře.

No Comment, Infest a Negative Approach jsou pravděpodobně ty tři kapely, který nás nejvíc ovlivnily, snažíme se ale hledat inspiraci na mnoha různých místech, takže nezníme pouze jako klon nějaké kapely (ale zníme jako mix několika kapel, haha).

Co si myslíš o škatulce power violence? Sere Tě, když lidi zařadí Extortion mezi power violence kapely? Nesere mě to, protože se inspirujeme power violence kapelama, ale jasně, řekl bych, že jsme spíš hardcore kapela s vlivy power-violence. Něco třeba jako Mind Eraser, jejich inspirací jsou určitě Crossed Out / Infest / Neanderthal a další, ale strukturou songů a jejich rychlostí se určitě odlišují od „čistýho“ power violence. Vybíráme si něco odtud, jindy zase odtud, a to určitě není definice toho, jak zní power violence.

Jak si se dostal k hardcore? Pamatuješ si na první desku, kterou jsi slyšel nebo na první koncert? První desky byly asi takový ty klasiky jako Minor Threat nebo Discharge. Na punku se mi líbila (a pořád se mi líbí) ta jeho rychlost a nasranost. Hodně se mi líbili FYP. Kámoš mi nahrál kazetu s hodně ranýma bostonskýma kapelama a to byl nejspíš ten moment, díky kterýmu jsem se o hardcore začal víc zajímat.

Tenkrát tady nebylo moc místních kapel a nikdo sem ani nejezdil na turné kvůli tomu, že Perth je daleko od všeho, prostě město uprostřed ničeho. První hardcorovou kapelou, kterou jsem viděl živě, byli asi Negative Reply, jedna z místních kapel.

Jaká je vlastně kompletní diskografie Extortion?
demo kazeta (vyšlo i jako 7“EP)
s/t ep
Degenerate LP
Control EP
Sick LP

Taky jsme nahráli věci na splitka s Completed Expositions, Rupture, Jed Whitey a Agents Of Abhorrence, který vyjdou na různých labelech. Teď jen čekáme, až to vyjde. (Samozřejmě již vyšly. Rozhovor je z roku 2008, mrkni na discogs.com a zjistíš aktuální discografii, ok?)

Ve kterých dalších kapelách členové Extortion hráli? Jaws, The Collapse, Burn For Me, Bete Noire, Sensory Amusia, Heist, Rupture, Nailed Down, Excretion, Pc Thug, Dead Hand, Squandered, Los Goblanos, Cobra Clutch, All In Deep Shit, Hailstones Kill 200, Halo Of Knives, Australia, The Bankrupt, The Jury, Hospital Beds, Defeat, Drowning Horse, Frightener, Eagle Boys, Penetrating Stairs, Chris Mainwaring Is Dead, Meatlocker, xMerchx, Clever Species.

Jak moc je vlastně dobrej sedmipalec The Heist? Sakra dobrej. Tak dobrej, že jsme vykradli jejich bicí, nebo minimálně bicí z jejich dvou prvních sedmipalců. Později jim ještě vyšlo CD s 22 songy, ale to už za moc nestálo. Byl to prostě jenom nějakej stoner rock. Údajně to nahrával Stumblefuck z Rupture, kterej má za sebou parádní nahrávky (zkus třeba The Rupture – Righteous Fuck 7“), ale vypadá to, že v tomto případě si dal trochu moc bourbonu.

Vzpomeň si na koncert, kterej Tě nejvíc dostal a řekni proč, a naopak zase ten nejhorší. Když jsme naposledy hráli v Sydney, byl na pódium vyzdvihnutej nějakej týpek (původně bylo napsáno kunda) na vozíku. To pódium nebylo zrovna moc velký, tak jsem si říkal, že ho musím rychle vykopnout pryč. Čekal jsem, a během “stagedivingu”  před pódimem spadnul dobré 4 stopy ksichtem přímo na podlahu. No bylo to celkem „vtipné“. Po koncertě týpek přišel, říkal jak se mu líbil náš set, ale že obecenstvo za nic nestálo, protože ho nechytli ha ha ha

Zkus říct, co se ti líbí na No Comment - Downsided 7“... Zní to totiž jako odpověď chlápka, kterýho jsi před pěti lety zavřel v kleci zalité betonem o velikosti jedenkrát jeden metr, celou dobu jsi ho krmil suchým chlebem a ovesnou kaší a chtěl po něm, aby napsal song. Prostě čistá beznaděj, ucítíš to hlavně v těch místech, kde angličtina nestačí, a slova jsou poskládána ve snaze popsat něco, co nemá jméno.

Taneček na jehlách. Možná znáš teorii pravidel tancování, bez citu ve vlastních nohách nemůžeš očekávat že to poleze ven přirozeně? Myslím si, že to samé se dá říct o  sociální interakci.

Protože za sebou máte dvě velký desky, chci se tě zeptat na pět nejoblíbenější hardcorových desek? je podle tebe těžký v hardcoru natočit celou velkou desku? Pro hardcore kapelu je docela těžkým úkolem napsat celý album, hlavně v případě, že hraješ hodně rychlej hardcore. Dost kapel se dostalo do bodu, kdy psali pořád dokola skoro ten stejnej song a následně to skončilo nudnou deskou. Měl bych jedno poselství světu – nepoužívejte „breakdowny“ v každé skladbě.

Další problémem je, že kapely toho na desku dají zbytečně moc. Když se seznam skladeb vyšplhá k číslu dvacet, nebo dokonce ještě víc, je hodně těžký tak dlouho udržet pozornost. Mám na to takový vtipný přirovnání – podívej se na fotku pěti holek. Podíváš se na ni a každou z nich dokážeš nějakým způsobem ocenit a říct, která je zajímavá. Potom se podívej na fotku třiceti holek a zjistíš, že stejně se díváš jen na několik z nich a většinu ignoruješ.

Ve kterých zemích jste hráli? Jak se scéna mění v různých regionech nebo zemích? Protože náš bubeník má práci, která mu nedává moc volnýho času, kromě několika kratších cest do Sydney a Melbourne jsme nehráli mimo Perth.

Řekni mi, kdo dělá návrhy na grafický zpracování desek a všeho? Jednoznačně v tom cítím vliv Pettibona. Čí byl nápad na tričko s porodem a chlápkem, co v ruce drží ramínko na oblečení? Grafiku dělám já a i tento zmiňovaný design byl můj nápad. Líbí se mi co Pettibon dělá, a jak k tomu přistupuje. Na jeho práci se mi líbí, že je na jednu stranu agresivní, ale není přitom vlezlá. Musím říct, že dělá lepší věci než já, já jsem se zasekl u kreslení motorových pil, a seker v každým obrázku.

Musím mít v hlavě pěkně nasráno, protože stále nedokážu pochopit, co je na tom triku špatnýho. Jasně, je to nechutné, ale stejně tak tisíc dalších věcí, které jsem nakreslil. Není  tam ani žádná kresba, která by byla pohoršující, všechno je skryté. Je to jen pár nohou, vnitřnosti a týpek s ramínkem. Jedna pipinka ze Sydney triko vrátila s odůvodněním, že to triko obhajuje nasilí mužů na ženách. Jestli si ta baba myslí, že vyzdvihuju i v normálním životě interupce ramínkem na kabáty (a jak „pro boha“ ví, že ta ženská na tom obrázku s tím dopředu nesouhlasila?) tak asi ztratila inteligenci. Zkurvená kreténka.

Koho z frontmanů hardcorových kapel máš nejradši a proč? A stejně tak, kterej kytarista je tvůj nejoblíbenější. Sakevi. Nemyslím si, že musím vysvětlovat proč.

Prostě pro dobré riffy je to  kytarista Negative Aproach, kdo jiný dokáže napsat tak dobré riffy? Vážně, je to dobré jako nic. Sám jsem teoretizoval nad tím, že jeho stop-start-riffy s rychlým beatem ve „Friend Or Foe“ byly inspirované AC/DC, samozřejmě ti to dělali přes rockové beaty, méně agresivně.

Kterou ze současných australských kapel bys mi doporučil? A kterou ze zahraničních? Co se týče Austrálie, líbí se mi Suffer, Waster Til Death, Battletrunk, White Male Dumbinance, The Kill, A.V.O., Mindsnare, Agents Of Abhorrence, Straightjacket Nation, Deathcage, Snake Run, Crux a určitě ještě víc, ale moje paměť stojí za hovno. Abych řekl pravdu (a zároveň odpověděl na druhou část otázky), v poslední době jsem poslouchal jen Beirut, Grizzly Bear, Midlake a Radio Dept, takže žádnej hardcore.

Jak jste se dostali k vydávání na Deep Six? Nevíš náhodou, proč ještě pořád nevydali Low Threat Profile 7“? Prostě jsem poslal naši nahrávku Bobovi z Deep Six a ona se mu líbila. Jednoduchý. Na Low Threat Profile jsem se už taky ptal, ale nikdy jsem nedostal žádnou odpověď, ale slyšel jsem něco o tom, že jeden z členů kapely odešel. Jen jsem to někde zaslechl, možná je to blbost.

Když jsi z Austrálie, poslouchal jsi v mládí 28 Days nebo Men At Work? Sledoval jsi v televizi Neighbours? (Neighbours je australský seriál, který bohužel obvykle nezná nikdo mimo Austrálii a Velkou Británii) Televizi nesleduju a nedíval jsem se na ní moc ani jako dítě. Moje sestra, ale všechny tyhlety blbosti jako Neighbours nebo Home Away miluje. Já na tyto nekonečný seriály nemám trpělivost. Stejně tak mě nikdy nebavili 28 Days, ale líbili se mi třeba Frenzal Rhomb (a jsem nadšenej z toho, že jejich bubeník je velkým fanouškem Extortion). Od Men At Work si pamatuju jednu hitovku, nevzpomínám si ale, jak se jmenuje…

Jak je pro tebe v hardcorové kapele důležitý DIY přístup? Připadá ti, že některé novější kapely mají představu, že se jednoduše mohou stát „velkými“? Až do nedávna všechno, co jsme dělali, bylo skrze DIY scénu. Náš hudební styl asi není ten, který by zaujal větší množství lidí. Na druhou stranu jsme ale minulý rok dostali nabídku odehrát koncerty v Sydney a Brisbane, za který jsme dostali zaplaceno tolik, že jsme z toho mohli zaplatit letenky pro celou kapelu, takže jsme to vzali. DIY je sice super, ale nekoukáme darovanému koni na zuby. Hrát hardcore a očekávat od toho, že si vyděláš peníze je pěknej nesmysl. My jsme spokojeni, protože jsme schopni pokrýt náklady na zkušebnu, nahrávání a tyto věci. Množství kapel, které si skutečně vydělávají peníze, a stanou se z nich „velký“ kapely, je zanedbatelné.

Vraťme se ještě zpátky k těm Negative Approach. Hráli vlastně v Austrálii během jejich nedávnýho reunion turné? Pokud jo, byl jsi na nic? Co si o reunionech všeobecně myslíš? Trochu se o tom mluvilo, ale nakonec z toho nic nebylo. Reuniony obvykle moc dobře nefungujou, protože kolem všech těch kapel je mnohem větší povyk a přehnanej obdiv, než si skutečně zaslouží. Když si k tomu ještě vezmeš, že hardcore je pořádně energetická hudba a člověk na to musí být ve formě, není to dobrá kombinace pro stárnoucí, a na váze přibírající kapelu (tohle se nevztahuje na Pig Championa). Co jsem ale tak slyšel, tak reunion Negative Approach se docela povedl.

Jak vidíš hudební vývoj Extortion? Byl by hudební posun spíš směrem k metalovým kapelám, jako jsou pozdní SSD nebo spíš něco ve stylu emotivních Fugazi? Pokud bych to bral podle toho, co poslouchám, tak moje další kapela by byla nejspíš nějaká „progresivní“ emotivní sračka. Hraju ještě ve sludge kapele ve stylu Wipers a když chci změnit hudební styl, tak radši založím novou kapelu než abych nějak moc měnil tu současnou. Nemá cenu posrat dobrou pověst jedné kapely, to raději založím novou.

Negative FX nebo Siege? Asi tyto kapely nejde porovnávat, ale přece... Asi spíš Siege. Ty lepší kousky od Negative FX jsou sice mnohem lepší, než to nejlepší od Siege, ale na druhou stranu mají plno zbytečných vycpávek. Naopak všechno od Siege je paráda. Byl bys ale blázen, kdybys řekl, že cokoliv, co Siege udělali je stejně dobrý jako třeba od Protestor. To bych se s tebou možná už ani dál nebavil.

DYS nebo SSD ... proč? DYS! SSD sice mají několik zabijáckých pomalých songů, ale jejich rychlejší věci (což by pro hardcore kapelu mělo být alfa omega) jsou nudný nesmysly. Sloka – refrén – sloka – refrén – sloka – refrén a tak pořád dokola. Naopak pomalý (spíš ten hardcore, ne ta rockovější hudba) a i rychlý songy od DYS jsou dobrý. (S)

http://youbreedlikerats.blogspot.com
myspace.com/extortionextortion
equalizingextort.blogspot.com
extortion.bandcamp.com
extortionextortion.bigcartel.com

Obrázky