Další ze série krátkých, úderných rozhovorů pro MUZIN, měsíční program brněnského klubu Kabinet Múz je on-line. Innoxia Corpora je jednou z nejdéle sloužících punkových brigád u nás. Nedávno vydali novou vynikající desku “Hrubé Domácí Štěstí”, kde dále rozvíjí svou specifickou poetiku a zvuk, který se stal za ty roky jejich trademarkem. A právě o zvuku, poetice, přístupu, začátcích i součastnosti, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

(La Vida es un Mus)

V historii hc/punku se už od počátku objevují kapely, které tak nějak podprahově a samovolně vyvolávají divoké reakce. Buď vyloženě násilné nebo prostě jen nekontrolovatelné. Do první skupiny rozhodně patřila téměř celá ranná bostonská a detroitská scéna, samozřejmě G.I.S.M., trochu překvapivě pak např. Judge, dále Clevo fenomén (ale spíše něž Integrity a Ringworm to byli Gordon Solie Motherfuckers a především Nine Shocks Terror), Haymaker a ze současné doby třeba Violent Reaction nebo Boston Strangler.

12”LP (W.I.F.A.G.E.N.A. RECORDS)

Za spolupráce W.I.F.A.G.E.N.A. RECORDS (DE), SENSETIVE WORMRILE (DE), RSR RECORDS (DE), HAUNTED HOTEL (USA) a BUCHO DISCOS (BRAZIL) vyšla čtvrtá velká deska německých grinderů Wojczech. Název dostala Regret.Repeat a Wojczech na ní svůj bordelový grind vypilovali k dokonalosti.

(Pushteek records)

Zdá se mi to, nebo se teď devadesátky probírají nějak víc? Ty roky, kdy nic nemělo pořádně hranice, smělo se tak nějak všechno a děly se z dnešního pohledu neuvěřitelný věci, maj evidentně u řady pamětníků jakési výhradní místo v paměti. I bráno optikou čistě HC scény. Možná teda tím víc – stačí si přečíst některý z pojednání lidí, co tehdy zažívali koncerty na Sedmičce. Mě to pokaždý trochu rozesmutní. Ačkoliv sice fyzicky přítomen, jako malej capart jsem si skrz devadesátky žil ve vlastní bublině mimo tohle všechno a než jsem začal trochu víc rozum brát, vzal do ruky skejta a poprvý slyšel punk, bylo už vlastně po nich.

(vlastním nákladem)

Bicí se rozduní pokojem, do vzduchu vylítne pěst a začíná se zvěřit! Bez keců, přímo k věci, nevypadni z role, vole, a vzpomeň si na krycí jméno. Lucifer Efekt je nová kapela starých tváří z Rožnova.

(Benefiční EP pro ABC za účasti: ANNE M. CHRISTIANSEN, KOVADLINA, EMPTY HALL OF FAME, ARALKUM)

Schválně, když řeknu ‚kompilace‘, co první přiběhne na mysl? Roztáčený kazety a xeroxovaný obaly dělaný na koleni, XX korun z každýho kusu jde na nějakou dobrou věc, občas poměrně bizarní hudební záběr, ne zrovna vychytaná kvalita zvuku a někdy dost kostimrazící rozdíly v hlasitosti? Nějak takhle? Anebo regulérní, zpravidla vinylové releasy s jasným konceptem, pečlivě vybíranými interprety a formou dotaženou k dokonalosti? Ono je to ve výsledku celkem jedno, obojí dokáže zasáhnout stejně, obojí může být dělaný s láskou a péčí.

(Adagio 830)

Když se někdo rozhodne opustit svoje zavedené koncepty a mantinely, nemusí to vždy dopadnout úplně nejlépe. I proto jsem si ze začátku přeci jen udržel jistou dávku lehounké nedůvěry, možná více podvědomou, ale přeci jen se hlásící o slovo. Původní informace ohledně The Rememberables totiž zněla, že se sice jedná o novou kapelu lidí z Coke Bust, ale tentokráte je to spíše indie rock. To mohlo znamenat cokoliv a dopadnout to mohlo taky jakkoliv. Pak ale byla informace upřesněna o fakt, že tam hraje Chris Moore. A tak to (tentokráte už nepřekvapivě) dopadlo nejlépe jak mohlo.

(Dog Lovers Records) 7"

Na Dog Lovers Records vyšel finální pie(A)ce tohoto labelu psí smečky. Neuvěřitelný čtyři roky od vydání sedmipalce Ctiba. Připadá mi, jako bych to poprvé poslouchal včera... Jeden ze tří dogbossů odešel a tak se činnost labelu po osmi letech uzavírá. Tahle recenze je jako hold tomuto vydavatelství. Když mi bylo 22 let, releasy Dog Lovers na mě udělaly silnej dojem svym zpracováním, malosériovostí (pocit, že co kus, to originál - téměř), grafikou a upřímnym D.I.Y přístupem. A díky DL jsem poznal lidi, který mám rád.

Legalize Lobotomy se píše bez vykřičníku a neznamená volební heslo psychofarmatickou lobby opomenuté politické strany ani léčitelskou výzvu občanské iniciativy ani název radikální obecně prospěšné společnosti. Zatím. Jedná se o jednodenní pražský hudební festival, který pořádá Radek Valenta (and his gang) ve snaze terapeuticky ulevit návštěvníkům od všemožných bolestí hlavy způsobených poslechem nevhodně zvolené hudby. Na přelomu března a dubna 2018 proběhl už čtvrtý ročník. Tentokrát s ambiciózním plánem představit sedm kapel, z toho tři zahraniční, a ještě nechat místo pro breakcorovou afterparty. Volba též padla na nezvyklou lokalitu, relativně nový klub Theremin ležící v útrobách Nákladového nádraží Žižkov.

Koncertní report z kvalitního brněnskýho minulýho týdne zahrnující hned tři koncerty na třech místech:

SILENT ERA, I AM PENTAGON, ARALKUM // 26.3. Brno, Kabinet Múz
ZKAŽENÁ MYSL, RISPOSTA, RED GAZE, COLD LEATHER // 29.3. Brno, Dukelská
POCHWALONE, SIKSA, LAZARATH // 31.3. Brno, Bajkazyl

(PageFive) kniha

Zapálení, chuť něco dělat, být vlastním médiem, láska ke svému klanu, dělat chytráka, odkrýt vlastní identitu nebo prostě nastavit štít zaběhnutým praktikám ať už politickým nebo těm marketingovým. To vše se ve vlastním poměru nachází ve fanzinech. Publikace Křičím: "To jsem já." za kterou stojí především Miloš Hroch se na více jak 230 stranách snaží nahlédnout do tuzemských fanzinářských vod od 80.let po současnost.

Smíchov, pokud nespadne, bude se přinejmenším otřásat. 24. dubna v pražském podniku Hospoda Brouk zahrají Conquestio (hc/punk z Pardubic), Kunta Kinte (noise/punk z Prahy) a především Dischavizer (crust/hc z brazilského São Paula). Na otázky ohledně evropské tour a kapely odpovídal zpěvák a kytarista Nader.

28. dubna se v pražském klubu Underdogs´ odehraje večírek spojující grindcore a metal. Jako hlavní hvězda se na něm představí brazilští splatter death metalisti Necrobiotic. Na přelomu dubna a května pojedou svou první evropskou tour, během níž navštíví kromě Prahy i Písek. No a pak taky spoustu měst v různých dalších zemích, což se někde v rozhovoru se zpěvákem a kytaristou Fláviem taky zmiňuje. U příležitosti pražského koncertu vydají exkluzivní limitovanou verzi svého EP nazvaného “Under the Sign of I“, a to na kazetě u undergroundového nakladatelství a vydavatelství Sdružení Pravěk.

7" EP (La Bestia)

Za oknem zuří mrazivě slunný krásný sobotní ráno a mně se zrovna nechce umírat. Umírat se nechce nikomu, ale každej nemá takový štěstí jako já, aby si mohl jen tak poslechnout benefiční cover EP splitko a ťukat bezcenný kraviny do klávesnice.

(vlastním nákladem)

Na úvod přichází radostná zpráva: ještě pořád se píšou jenom písničky! Na tenhle singl jsem se upřímně fakt moc těšil. Nevybavuju si místní kapelu, která by v posledních patnácti letech vylezla ze zkušebny s takhle ortodoxní dřevní muzikou v garage rock stylu. Další 100% udělej-si-sám kousek malýho vinylu. V pravdě základního média, který by nikoho nemělo nudit.

12“LP (P.Trash Records)

Pokud zadáte do Vašeho internetového prohlížeče heslo VOIGHT-KAMPFF, nejspíš Vám vyskočí odkazy na film Blade Runner. Pokud svůj požadavek doplníte na „VOIGHT-KAMPFF post punk“, získáte kromě jiného odkaz na rádio pořad z roku 2017 s TOP 25 gothic rock, new punk, darkwave kapelami. VOIGHT-KAMPFF jsou post punková kapela, lokalizovaná v St. Louis / Missouri a impulzem pro Vaše post punkové bloumání se může stát jejich nové album The Din of Dying Youth.

(vydáno svépomoci)

Když jsme v prosinci byli na turné s Kovadlinou, hráli jsme s INNOXIA CORPORA dva koncerty. S velkou chutí jsem si dal oba jejich sety z první řady od začátku do konce a jen jsem čuměl s otevřenou pusou. Nějakou dobu jsem je neviděl a tak jsem zaregistroval spoustu pro mě neznámých songů, které makaly jak hovado. Takže když mi pak Radis říkal, že by po novém roce měl konečně spatřit světlo světa nový desetipalec, nemohl jsem se dočkat chvíle, až ho položím na gramofon. A ta chvíle přišla právě teď.

Rozhovor vyšel v How Can Limo Kid Kill Your Dreams? č.7 v roce 2016 a ve stejném roce i vznikl. Otázky Samuel a odpovídala Petra.

Vzpomínka na akci pořádanou KLUCI KÁMOŠI CREW v plzeňskej POHODĚ, kde zahráli TALL AS TREES, WEIGHTS, ZEROGRAD a KOSI IDINA.  Akce proběhla začátkem února dalšího roku tohodle letopočtu, a to v přátelské atmosféře malého klubu ve středu srdce města, kde se  pořád ještě hraje DIY hardcore. 

FVTVRE je nová kapela Karla Buriánka (dříve Sunshine), Péti Vaška (Amity, Clou), Vegyho (Wild Tides) a Lukáše Přikryla (The Prostitues). Rozhovor vznikl pro Muzin, programový mini zine brněnského klubu Kabinet Múz, kde FVTVRE vystoupí 22.2. Otázky kladl Banán, odpovídal Karel Buriánek. Fotky: Marek Musil (promo) a Tomáš Vrána (live).