Kent McClard je sloupkař, vydavatel zinů No Answers později HeartattaCk, provozovatel kultovního vydavatelství Ebullition records (Los Crudos, Yaphet Kotto, Still Life,  Severed Head of State,...) a stále provozující distribuci s deskama. V roce 1995 vyšel v Different Life zinu #5 výňatek z jeho zinu No Answers #9. Ten byl původně součástí sedmipalce kapely Downcast (rok 1990). Text předáváme pro autenticitu v původní podobě a překladu (někdy trošku kostrbatém). O ten se postaraly Lucie Ž. a Petra Ž. Za přepsání článku patří velké díky Zorce Nikitové.

Kent McClard přijede do Evropy společně s kapelou WET THE ROPE (ex-Amber Inn), kterou budeme moci vidět u nás na dvou zastávkách 23.7. na Fluff festu a 24.7. v Brně ve zkušebně Hangár č.22.

LIFETIME dnes již leganda melodického HC, která vydala desky na Day After, Jade Tree, New Age,.. byla u nás v devadesátých letech jako doma. Tento rozhovor vznikl v prostorách pražského klubu Roxy 29.6.1995, při společném koncertě s Fugazi a State of The Nation. Rozhovor vyšel v Different Life fanzinu #8. Otázky kladli Honza Chovaneček, Roman Soumar a Vítek Pokorný. Za přepsání patří velké díky Retsilovi.

XBRAINIAX byli jako rána do hlavy. Pro mě osobně to byl nový čerstvý vítr do plachet trochu zlenivělé a ztrouchnivělé plachetnice jménem power violence. Ne, že by kluci objevili Ameriku (navíc, když z ní jsou, že?), ale přece jenom tendle styl vzniklý na začátku 90. let trochu oprášili, dali mu nový "drajf a šmrnc".  Zrovna v té době se rodil Napalmanach, takže rozhovor byla varianta, která se přímo nabízela.

Rozhovor vznikl v roce 2008 pro zin Napalmanach.

Polovina roku 2017 je pryč a to si opět si to říká o krátký seznam vinylových desek, které u nás vyšly během první poloviny roku. Najdeš zde vinyly, které se stylově pohybují (+/-) v kategorii hardcore/punk, nebo jeho blízké odnože. Zachycuje období 01/2017 - 06/2017.

Rozhovor s Ianem MacKayem byl pořízen v roce 1998 Johnem Davisem (Heldikesound) a se svolením vyšel ve třetím čísle Defenderu v roce 1999. O překlad se postarala Martina Sweeney. Rozhovor se odehrával těsně před vydáním filmu a soundtracku s názvem Instrument. Ianovi bylo v té době 36 let, čili +/- asi průměrný věk dnešních čtenářů a čtenářek czechcoreu. Zachycuje období, kdy konec Fugazi je už v dohlednu, stav scény je naprosto odlišný od toho co učarovalo jednu mladou generaci na počátku osumdesátých let a Ianovo vydavatelství Dischord records tak nějak neví jak pokračovat. "Uber plyn, říkám. Nevíš kam jedeš? Tak uber plyn."

"V magazínech pro ženy se tu a tam dočtu o tom, zda mít či nemít „paní na pomoc v domácnosti“. Většinou je odpovědí na tuhle otázku slovo „ano“, protože to již přece dávno není nic buržoazního, a kromě toho, my ženy také máme právo na to se plně věnovat své práci a nestrhat ještě druhou směnou práce doma."

Článek vyšel před lety v riot grrrl zinu Bloody Mary.

Skulda v zatím posledním čísle svého zinu Napalmanach sepsal takřka diplomovou práci na tuto pro mnohé "zásadní" kapelu. 

"GUYANA PUNCH LINE byli „obyčejní“ punkáči, kteří v hardcore vyrostli a v rámci kapely se snažili posunovat hranice hardcore o kousek dál, a to jak hudebně, tak ideově. Především si zachovali otevřenou mysl a k celému hardcorovému tyjátru přistupovali s ironickým sžíravým nadhledem, aniž by přitom zrazovali kořeny. Zahalili kapelu do mlhy absurdního filozoficky sofistikovaného nihilismu a dodali ji bizarní image, díky níž kapela daleko vyčnívala jako maják v moři hardcorové uniformity."

Rozhovor s ČEPICEM, bývalým členem LVMEN, RAT RACE a spolumajitelem společnosti Nomads of Prague, zabývající se tour servisem, vznikl původně pro knihu KMENY 90, ale pro nedostatek místa se tam nevešel. A proto gró rozhovoru - léta devadesátá.

V rubrice retro najdeme rozhovor s dnes již nefungující americkou kapelou ...WHO CALLS SO LOUD. Hrála živelný emo hardcore se  členy Portraits Of Past, Funeral Diner a iwrotehaikus. Před 9 lety zahrala dva skvělé koncerty v Brně a Chomutově. Rozhovor vyšel v roce 2011 v Revenge Of The Nerds #2. 

 Liberecký Azyl Bar volá o pomoc.

Další rozhovor v sekci RETRO  je tentokrát s anglickou kapelou The Afternoon Gentlemen, který vedl Skulda v letech 2010/11 pro svůj časák Napalmanach.

(Chyba / Zaječí úmysly / Pure Heart records) 

Po měsících strávených ve zkušebně někdy na přelomu roku 2015/16 poprvé vylézá ze své domácí nory jihlavská kapela Láje. Smečka psů a psic, která svoje návyky na přežití pochytila v kapelách a projektech jako Gattaca, Rapsöd, Disbeatless, E.R.C.P., Kolona, Křikzticha,...

Feminismus není věcí bohatých bělošek ze Západu. Black feminism neboli černý feminismus, a někdy se mu také (politicky korektně a ne zcela výstižně) říká afro-americký feminismus, je prostým vyjádřením, že útlak na základě pohlaví nelze nikdy oddělovat od otázek rasy a třídy.

Článek vyšel před lety v riot grrrl zinu Bloody Mary.

Další rozhovor z rubriky Retro je s americkou kapelou ZEGOTA. Pořídili ho Marek s Kučinem v roce 2004 po jejich koncertu v Praze na Miladě. Vyšel v zinu Move Your Ass.

"Americká kultura je hrozně individualistická. Nikdy jsem si toho nebyl vědom. Teprve tím, že jsem se přestěhoval do Švédska, které má dlouhodobou tradici pospolitosti a solidarity a kde jsou děti vychovávány ke kolektivismu více než k individualismu, jsem si uvědomil, jak obrovské rozdíly mezi našimi kulturami jsou."

Po pěti měsících, konkrétně v pátek 12. května 2017, se festival Gore Boys, vrátil do Modřanského klubu Mayapur pokojíček.

"...Začali jsme se pokoušet zkoušet v roce 1994 a první pokus o hraní byl cover od Lack of Interest a od Agathocles. Měl jsem v hlavě dva názvy kapely: Dead By Natural Causes a Pangs of Remorse, bé bylo správně. Ano jsem magor, mám rád dlouhé anglické názvy a kluci s tím byli v pohodě. První texty jsem psal v angličtině, nějak jsme si nepřipadali příliš kompatibilní s nejbližším okolím a byli jsme opravdu spíš v kontaktu s Německem, Itálií, Belgií, USA a nějak nám to připadalo normální."

Rozhovor vyšel v Napalmachu a pořízen byl v roce 2008

(Malarie / Cultburger Records / FFUD Records)

Kultra, kapela pocházející z Rožnova pod Radhoštěm, odkud vzešlo množství skvělých většinou punk-rockových kapel se zázemím v punkovém doupěti teď už posmrtného klubu Vrah! Ostré a výbojné slova, toť charakteristika rožnovských kapel. Sdělení na prvním místě - u Kultry nevyjímaje. Tato kapela vznikla někdy v devadesátých letech, nepletu-li se, v trochu jiné formaci a s trochu jinými nástroji.

A: Půjdeš zítra na tu antifašistickou demonstraci?

B: A bude tam nějakej soundsystém?

Ano, je to tak. Tenhle rozhovor se opravdu odehrál. V kostce popisuje fenomén zezábavňování politiky, který - zdá se - je den ode dne silnější. Dnes už není možné dělat čistě „politickou“ akci bez zábavných prvků. Časy klasických demonstracích, kde se lidé sešli, přečetl se projev a pak to snad ještě pokračovalo pochodem, jsou už nenávratně pryč.

[článek původně vyšel v riot grrrl zinu BLOODY MARY]

(Ultima ratio)

Kdyby někdo nevěděl co je to Risposta, tak jedná se o kapelu z Přísnotic u Brna, už léta hrající něco ve stylu, kterému se říká "crust". To je banálně řečeno o co jde, jestli už teď víš, že tohle nebude tvůj šálek čaje, tak klidně přestaň číst. Pokud ne, tak by to možná byla chyba, protože tohle je kvalitní materiál.

MORSA / BRÜNNER TODESMARSCH / AGE OF DEATH
(Ultima Ratio)

Pomalu všechen  prach od zbořených brněnských fabrik je už dávno rozmetán skleněnými nádherami, které tak moc se snaží dotknout nebe. Čas zdá se uzrál i pru tu druhou stranu, tam někde v podzemí, kde jste unášeni spodními proudy. Vydavatelství Ultima Ratio se postaralo o 7", který spojuje: místo - Brno a špinavej hlučnej HC punk. Historie vyryta do drážek, každá z kapel o třech kapitolách.