Ačkoliv od Fluffu uběhl už nějaký ten pátek, snad vám i tak přijde rozhovor s jednou z nejúspěšnějších kapel loňského ročníku, německými Peace of Mind, k chuti. Na otázky za všechny ostatní členy odpovídal kytarista a zpěvák v jedné osobě Jobst.
1. Nemám rád tuhle otázku, ale obávám se, že je to úplně normální se na to zeptat... Řekněte mi prosím pár vět o historii kapely, něco o členech, atd... ?
Abych to nenatahoval: Peace of Mind vznikli v devadesátých letech a dva z původních tří členů stále hrajou. Udělali jsme pár nahrávek a párkrát procestovali Evropu. Naše současná sestava je: Berti - bicí, Jobst - kytara/zpěv, Aga - zpěv, Judith - basa. Berti a já pracujeme, abychom přežili, Aga a Judith pořád studujou. Berti má rodinu, já hraju v další kapele nazvaný Highscore a organizuju koncerty, Aga je politicky aktivní a hraje na bicí v jednom projektu, a Judith má taky další kapelu a pracuje v jednom společenským baru v Berlíně.
2. Německo. Domov stovek kapel, labelů, fanzinů, ale taky jeden ze států s nejsilnějším neonacistickým hnutím... Jak vypadá scéna ve vašem městě a okolo?
Máš pravdu. V Německu jsou stovky kapel, labelů a fanzinů. Plno z nich je ale bohužel rozděleno, takže nevidíš punks, který by chodili na hard corový koncerty, nebo emokids na koncertech punkových. Město, ve kterým většina z nás žije (Goettingen), je docela malý univerzitní město, který má malou hudební scénu, která naštěstí moc rozdělená není. Jestli máš možnost, zkus kapely jako El Mariachi, Mad Minority, The 244GL nebo No Respect, všechny jsou skvělý. Žádný label nebo fanzin tu není, jen německý internetový zin nazvaný www.roterfaden.org. Naštěstí tu nejsou ani žádný opravdový náckové. Goettingen má dobrou historii antifašistických skupin a těm se úspěšně podařilo dostat nácky ven z města na konci 80. let. Teď je to tu klidný, i když náckové se sem snaží vrátit a během posledních dvou let měli už dva pochody. Samozřejmě tu byly velký protesty, ale německý zákon rozhodl, že mají právo na pochod, a tak byli dobře hlídaný policií. Zkurvená země, ve který žijeme...
3. Tohle chci opravdu vědět... Jak se vám líbilo hraní na letošním (teď už loňským) fluffu?
Bylo to úžasný! To je všechno, co můžu říct. Vážně jsem čekal, že se nikomu nebudeme moc líbit, ale ohlasy byly hodně dobrý. Krom toho ale bylo skvělý potkat i tolik lidí z celýho světa! Myslím, že atmosféra na Fluffu je něco výjimečnýho a náš dík patří všem, kdo byli zapojeni do organizace! Díky ještě jednou!
4. Jaký kapely jste viděli a jaký se vám líbily nebo nelíbily?
Bohužel jsem neviděl všechny kapely, který jsem vidět chtěl. Myslím, že Liar byli na pár minut srandovní. Albion byli hudebně skvělí a jsem taky velký fanoušek Oil. Naneštěstí jsem musel odejít před Point of no Return, myslím, že to je hodně dobrá kapela.
5. Jak mohl každý slyšet, váš bubeník měl tu sobotu 32. narozeniny... Měli jste nějakou narozeninovou párty?
Judith měla nějaký rachejtle, který vybalila po půlnoci. Vypadalo to jako malá věc, ale udělalo to hodně, hodně moc hluku! Každý na Fluffu, kdo stál venku, z toho měl šok. A my taky...
6. Vím, že tohle nebylo poprvý, kdy jste přijeli do naší země, tak mi řekněte, jak se tu cítíte a jak se vám tu líbí? Je nějaký rozdíl mezi hraním v Německu a tady, na místech, kde nejste tak známí jako tam u vás?
Vždycky je zajímavý cestovat. Cestování s kapelou a hraní po koncertech je něco výjimečnýho. Nejen, že se liší všechny země, ale i města a snad i jednotlivý místa, kde hraješ. Nemyslím, že bychom měli nějaký špatný zkušenosti z ČR. Hráli jsme jednou s His Hero is Gone v Praze a ten koncert byl fakt hrozný, nejspíš asi proto, že my jsme hráli hrozně. Ale jinak byla Česká republika vždycky skvělá. Pamatuju si náš první koncert v Brně, myslím, že to bylo v roce 1996. To bylo vážně dobrý.
7. Jestli se nepletu - a to vím, že ne - hrajete už mnoho a mnoho let. Pamatuju si, jak vás měl jeden můj známý rád před spoustou let, takže když jsem se doslechl, že hrajete taky v Plzni, nemohl jsem uvěřit, že jsou to stále ty samý Peace of Mind jako tenkrát. Když spolu porovnáte scénu takovou, v jaký jste začínali, a tu dnešní o 11 let později, kde jsou asi ty největší rozdíly, co myslíte?
No, jedenáct let je dlouhá doba. A hodně se během ní ve světě změnilo. Jeden příklad, který měl velký vliv na scénu, je Internet. Před jedenácti lety o tom nikdo nevěděl a když ses chtěl s někým zkontaktovat, musels psát dopisy, což bylo hodně drahý a zabíralo to spoustu času. Taky shánění informací o ostatních kapelách nebo scénách bylo těžký, zvláš? když pocházíš z malýho města nebo vísky. Pak bylo dobrý, když někde nedaleko odsud hrály nějaký kapely a přivezly fanziny nebo něco takovýho. Před jedenácti lety jsme jen stěží znali někoho my a nikdo neznal nás. Mohli jsme si koupit nějaký nahrávky v obchodě, ale když máš rád jeden speciální druh muziky, výběr je poněkud omezený. Dneska, když máš možnost dostat se na Internet, komunikace a získávání informací je mnohem snadnější. Myslím, že to je skvělá výhoda, ale myslím, že plno mladších lidí si tohle neuvědomuje a nevyužívá těchto možností tak, jak by mohli. Internet sám o sobě není pozitivní věc, ale je to dobrá pomůcka, kterou když využíváš správným způsobem, může být velmi nápomocná.
Kromě tohohle nevidím moc velký rozdíly ve scéně. Trendy přicházejí a mizí, lidi přicházejí a mizí. Myslím, že se snažíme nebrat to všechno tak vážně.
8. Po jedenácti letech hraní, myslíte, že někdy skončíte?
Kdo ví... asi ne.
9. Jedenáct let... Máte nějaký záznamy o tom, co jste během tý doby všechno udělali? Nahrávky, písně, koncerty, cokoliv... ?
Jo, ve svým pokoji mám velkou krabici, kterou bych mohl nazývat archiv, ale to je docela nuda a hodně se to liší od toho, co jsme teď. Naštěstí jsme kapela, která se nezabývá minulostí, ale radši děláme dál to, co vždycky: psaní písní, čas od času hraní koncertů, dělání nahrávek... Taky ani neplánujeme naši budoucnost. Dokud to jen půjde, budeme to dělat. Pokud to z nějakýho důvodu nebude fungovat, přestaneme.
10. Jak jsem se dočetl na vašich webových stránkách, vaše první demo je z roku 1991. Myslím, že to musí být vzácná věc. Je možný dostat nějakou kopii týhle nahrávky? A co pozdější nahrávky, jsou ještě k dostání skrze nějaký distro?
No, první demo je kazeta a jestli to někdo chce, můžu udělat kopii. Co se týče ostatních věcí: máme stále kopie split LP se Strange Fruit, který vyšlo v roce 1998, a split 7 s Upset z roku 2001. Split LP s Anomie a naše první tři sedmipalce jsou vyprodaný, ale jsem si jistý, že je ještě někde najdete...
11. Doufám, že nebudete naštvaný, když vám řeknu, že nemáte vzhled dnešních hard corových kapel. Vypadáte víc jako nějaká dis-kapela, crusties, nebo tak něco... Taky vaše hudba je něco jinýho, je to víc punk rock, ne? Jak se tedy kapela s vaší "image" cítí na hard corových koncertech?
Proboha, to jsme fakt vypadali tak špatně?!
Myslím, že je důležitý pochopit, že Peace of Mind je kapela, která se skládá ze čtyř velmi odlišných osobností s velmi odlišnými hudebními zálibami, čtyřmi rozdílnými druhy oblékání se a čtyřmi odlišnými politickými a osobními názory. Domnívám se, že se všichni považujeme za punk rock, ale to je asi jediná věc, na který se shodneme. Ale zase si myslím, že Fluff fest je výjimečná věc a není to moc hard core v negativním slova smyslu, spíš je to o d.i.y., a proto jsme se tam cítili tak skvěle.
12. A ještě jedna otázka toho druhu... Je pro vás důležitý, jaký druh lidí chodí na vaše koncerty? Mám tím na mysli, že v Plzni jste měli velký úspěch s tím, o čem jste mluvili, a lidem se to líbilo, ale myslím, že není lehký přijít na nějaký punkový koncert, kde vás každý vyfuckuje, protože vás mají za blbou politickou kapelu...
Myslím si, že ani v tomhle nemáme jednotný názor. Osobně si myslím, že je skvělý hrát před jakýmkoliv druhem lidí a konfrontovat je s námi a našimi názory, ale vím, že jsou mezi námi i tací, kteří před některými lidmi hrají neradi. Ale lidi můžou být vždycky zabedněný, jak jen chtějí. Může to být otrava, když hraješ, ale vždycky je to v jistým smyslu výzva...
Máme taky různý zkušenosti, protože jsme hráli s hromadou kapel. Hráli jsme s hard corovými kapelami jako Sick of it All, s anglickými crustovými kapelami, holandskou freejazzovou kapelou, a i to je vždycky jiný.
13. Jaký je váš postoj k ostatním kapelám hrajícím hudbu se straight edge myšlenkami? Dnešní scéna je plná kapel hrajících punk rock, old school, new school, metal, emo, indie... a všechny se označují za sxe. Co si myslíte o všech těchhle stylech?
Abych to ujasnil: Jsem jediný člen Peace of Mind, který je straight edge. Osobně jsem rád, když straight edge není jen čistě hard corovou záležitostí. Myslím, že je to mnohem lepší, když straight edge jsou punks. Obecně si myslím, že je to vždycky fajn, když jsou lidi sxe, zvláš? když to u nich vůbec nečekáš. Pokud máš rád jistý druhy muziky, je to stále otázka Tvýho vkusu. Ale samozřejmě si cením kapel, který zpívaj o něčem, co je důležitý. Většina kapel ve skutečnosti nemá, co by řekla, nehledě na to, jakou muziku hrajou. Jelikož považuju za straight edge něco důležitý, něco, co by mělo mít jistý poselství, myslím, že je dobrý, když se kapely nazývají straight edge. Nakonec tohle ale stejně není tak důležitý...
14. Vaše show, myslím, není jen o muzice... Musím říct, že mi bylo fakt fajn, když jsem na vás koukal. Bylo to plný pozitivní energie, legrace, komunikace s fanoušky... Co si myslíte o kapelách, jako byli třeba Point of no Return, kteří "jen" přišli, vyjádřili svý myšlenky a názory, zahráli a zase odešli. Jejich show byla skvělá, to je jasný, ale myslím, že i když jejich řeči byly dobrý, další komunikace s lidma už tak dobrá nebyla. Myslím, že tohle je hodně důležitý, ne jenom mluvit, mluvit a mluvit, ale taky poslouchat...
Díky za ty slova o nás. Souhlasím s tím, že komunikace je nejlepší, když není jen jednostranná, a doufám, že jsme schopni jak mluvit, tak i poslouchat. Bohužel to ale není vždycky možný a taky rozumím kapelám, který maj co říct a chtějí to říct. Zvláš? Point of no Return je podle mýho kapela, která dokáže otevřít lidem oči třeba už jen tím, že pochází z jihoamerický země, během svýho života nabrali spoustu zkušeností, a věřím, že tohle dokáže lidi donutit myslet. Je dobrý, že hard core je celosvětová záležitost, a taky myslím, že to je něco výjimečnýho. Takže si myslím, že je fajn, když PONR využili příležitosti, když hráli před tolika lidmi z tolika odlišných zemí, aby řekli, co je pro ně důležitý. Taky bys neměl zapomínat, že není jednoduchý říct něco na pódiu před tolika lidmi, zvláš? když to musíš říct v jazyce, který neovládáš perfektně.
15. Tahle poslední otázka není opravdovou otázkou, je to spíš místo, kde můžete říct cokoliv, co máte na mysli, a rádi byste to dostali do těch našich...
Chtěl bych poděkovat Alexovi za tenhle rozhovor a sorry, že to zabralo tak dlouhou dobu. Všichni jsou samozřejmě zváni na naši homepage www.ihatepeaceofmind.com. Brzy taky bude nový LP/CD. Užívejte života; je příliš krátký na to, abyste se pořád jen o něco starali.
Lordalex
P.S. Tady najdete "nové" fotky z loňského Fluffu.
Více na old.czechcore.cz
|
