Palác Akropolis, 5. dubna 2007
Hudba, která cloumá vším neukotveným, co se uvnitř člověka schovává. Riffy, který se zakusujou do srdce jako příď lodě do rozbouřenýho moře. Rytmy, který otřásají celým světem... To jsou Pelican. Kapela, která bejvá nejčastěji (a velmi přesně!) charakterizovaná větou „čtyři obyčejný chlápci, co hrajou neobyčejnou muziku.“
Pelican si během svojí kariéry vysloužili přirovnání k Isis, Mogwai nebo Neurosis, ale ve skutečnosti si nikdo neví rady s tím, kam je vlastně zaškatulkovat. Na post-rock je jejich hudba možná příliš syrová, na metal zase až moc přemýšlivá... „My jsme ale rádi, že můžeme hrát jeden večer s High On Fire a druhej večer s Tortoise,“ pochvaluje si stylovou nezařaditelnost bubeník Larry Herweg. Pelican totiž přišli s naprosto originální zvukovou vizí. Zatím poslední album „The Fire In Our Throats Will Beckon The Thaw“ (stejně jako předchozí „Australasia“ vyšlo na Hydrahead) exploduje v sonických gejzírech, aby se vzápětí stáhlo do introvertních, zadumaných pasáží, v nichž se ale skrývá neuvěřitelné napětí. Úžasná práce s dynamikou jednotlivých skladeb, geniální gradace... a jen tak mimochodem si uvědomíte, že ve zvukovém spektru Pelican vlastně úplně „chybí“ zpěv.
„Skladby žijou vlastním životem, mají svý vlastní příběhy,“ vysvětluje kytarista Trevor de Brauw absenci vokálu. „Sami pak zkoumáme, jakej pocit z jednotlivejch písní vlastně máme.“ Celkem logicky se tak Pelican kamarádí s Japoncema Mono (absolvovali společný turné a vydali split EP), který o svejch skladbách mluví dost podobně. Tam, kde se ale Mono nechávají unášet do snovýho oparu zamlženejch melodií, tam Pelican aktivně a rezolutně tvarujou svůj zvuk. Mají slabost pro rock, ale nenechávají se pohltit siláckou pózou.
Pelican jsou z Chicaga, kromě dvou desek (každou chvíli by mělo na Hydrahead vyjít třetí album s názvem „City Of Echoes“) mají na kontě ještě dvě EP. Debutový LP „Australasia“ vyšlo v roce 2003 a Pelican na něm nezapřou inspirace Isis z období „Oceanic“. Masivní a skutečně drtivý riffy, zadumaná atmosféra. Skutečnou senzaci mezi kritiky a fanoušky ale způsobila už zmiňovaná jedinečná deska „The Fire In Our Throats Will Beckon The Thaw“ s opakujícím se motivem střídání ročních období. „Vždycky nás oslovovaly témata, spojený nějak s přírodou,“ říká de Brauw. „Muzika je pro nás únik. Politická situace v USA, monotónní zaměstnání, dlouhý a chladný zimy v Chicagu... Svět je dost hnusný, cynický místo. A hudba je cesta z toho ven.“
Nečekejte ale žádnej patos. Pelican nenabízejí odpovědi. Razí si cestu, která patří jen jim. Jestli máte chu? a odvahu, můžete s nima kousek jít. Předkapelou na pražským koncertě Pelican (mimochodem spolu s německým Bielefeldem jedinej koncert ve střední Evropě!) budou Gnu.
Lístky v předprodeji za 200 Kč (na vstupu budou za 250 Kč) jsou k dostání v Rocksters Shopu v Karlově ulici, na baru v Paláci Akropolis a v prodejně Polí pět. Pro mimopražské je tady tenhle link.
Web Pelican
Pelican na MySpace
Gnu na MySpace
Více na old.czechcore.cz
|
