Čest práci,

rádi bychom vás upozornili na jednu akci. V neděli 29. září 2013 proběhne v Café V Lese taneční večírek pro hluchý . Od půl osmý budou buřit Gegen Wind, pak noisová Vlněna a nakonec německý komandéři Dÿse. Dál už je to takový nedůležitý čtení..
Gegen Wind: to jsou dva poeti z bránický garage. Stavební dělník a filosof se potkali po kolizi jednoho vlaku, kterej chtěl jet příliš rychle. Krom lásky k hlučnýmu rokenrolu sdílí také lásku k Dÿse, takže je fajn, že si s nima konečně zahrajou. Na Gegen Wind mám jednu fakt pěknou vzpomínku. Asi tak před třema rokama jsme s nima hráli na jedný venkovní akci takovýho nízkoprahovýho klubu v Radotíně. Všude kolem byly panelový kostky a mezi nima takový ty trapný unifikovaný plochy "zeleně". Děcka z nízkopraháče to moc nezajímalo, ale jejich rodiče se snažili a tvářili se schovívavě. Všichni jsme tam tak nějak nervózně přešlapovali, někteří z nás si rači zacpali tlamy šlichtou z grilu. Pódium se rozpadalo pod nohama (Kejmy se z něj tenkrát během hraní skulil jak pytel cementu), a za pódiem si to po hvízdaly vlaky nach Süden. V jednom momentě se ale udál takovej speciální moment. Gegen Wind hráli song, kde se mihla fráze"mávám jim na pozdrav". Ta se potom ještě několikrát opakovala, a přesně v ten moment za nima projel děsně hlučnej nákladní vlak. Na tenhle okamžik nikdy nezapomenu, přibilo mě to k zemi.
Druhý do party jsou noisaři Vlněna. To je nová brněnská kapela, kde najdete Majtyho, co dřív zpíval a hrál na kejtru v Human Steak (tady bicí), dál Toma (jinak kytara Unna, Baalzac), a Vášu z Or. Pro mě je Vlněna v současnosti jedna z nejlepších kapel. Dokonalý texty o Brně, schovaný do zabijáckejch riffů, který zůstávaj věrný v bojovný linii Vaz, The VSS, Hammerhead nebo Gnu. V říjnu by měli vydat split s dalšíma hulvátama z Brna Kurac!
Na Dÿse jsem osobně dost zvědavej. Chlapíci se na pár let stáhli a moc o nich nebylo slyšet. Dnes se ale vracej, a je dobře, že maj sebou taky novej 7inch Sag Hans zu mir! (2013). Myslím, že vliv Dÿse na podobu místního hlukovýho kultu je, řekl bych učeně, signifikantní. Otisky sápavejch riffů nejde zkrátka přeslechnout. Koncerty Dÿse navíc bejvaly vždycky vyjmečně slanou a smradlavou událostí (pokud se nevzpomínáte, podívejte se, prosím, dole na video). Po letech zase poslouchám Lieder sind Brüder der Revolution. Musím přiznat, že z tý desky to není bůhvíjakej masakr, ale stejně jsem si jistej, že na život ty dva makaróni rozpoutají skutečnou hlukovou diktaturu. Jarri je kurevsky tvrdej bubeník a hraje přesně na riffy, který André sype z rukávu. Celý je to zuřivý, hlasitý a groovy. Občas to trochu zašmodrchaj, ale ne zas až tolik, aby se vám úplně zamotaly nohy. Jestli někdo umí od první sekudy diktovat parketu, pak to jsou Dÿse. Jak kdysi napsal Max z DIYcore: Dÿse, to je dětská válka, která se v dospělosti mění v pohmožděnou lásku k lidem.

Diktát na KRHfestu:
http://www.youtube.com/watch?v=wqqnTK1p4_I

Vlněna (akusticky):
http://www.youtube.com/watch?v=_Qicrqnd_4g