(Deadbutcher Records)
Jedno se Abhorrence upřít nedá. Stojí za nima početný zástupy kids na celým Slovensku. Podařilo se jim totiž využít počátečního spánku a vytvořit si tak pevnou pozici ve stylu, kterej tady asi nemusím jmenovat. Ačkoliv se o nějaký extrémní aktivitě, co se pořádání koncertů týče, mluvit nedá (ti, kdo chtějí, to mají do Vídně nebo Budapešti skok), stále vznikají nový kapely a potencionální pokračovatelé toho, co Abhorrence odpálili dlouhou dobu zpátky. V tomhle ohledu vidím (v daným stylu) situaci na Slovensku o něco optimističtěji než v Česku, kde se většina tvrdší produkce zasekla na dementním nu metalu. Každá mladší kapela na bandzone mluví o manažerech a velkých jménech, bez touhy udělat krok dopředu vlastníma silama. Ostatně sedlácký pojetí devadesátkovýho mainstream hard core mělo v našich končinách odjakživa na růžích ustláno.
Už jsem si zvyknul na fakt, že další desku kvalit Burial of Evil asi neuslyším a po minulým releasu, kde jsem sprásknul ruce už jen nad obalem, jsem po smrtelný dávce kruto-moshe neočekával žádnej zázrak. Strašně bych chtěl, aby se objevilo trochu víc než jen mosh a zvukový onanie po vzoru zámoří. Čím víc ale poslouchám This World Is Dead..., tím více nabývám dojmu, že Abhorrence dosáhli rockovějšího náboje. Konzervativci si samozřejmě taky přijdou na svý, ale opilování hran je víc než patrný. Songy zapadaj víc do sebe a i Adkův vokál je ohřátej víc směrem k NY. Co sleduju trochu s úsměvem jsou texty, který můžou působit jako pevný prohlášení celý kapely, ale jelikož kluky znám dost dlouho osobně, tak vím, že naturalita jednoho každýho z nich je úplně odlišná a v tomhle kontextu mi celá lyrika sedne jako pěst na oko. Nezachráněj to ani vysvětlivky u každýho textu.
Jestli na celý desce vyčnívaj nějaký songy nad ty ostatní, pak jsou to Stand Up & Fight s příjemným kytarovým výjezdem a závěrečná instrumentálka This World Is Dead..., která sice nenavodí dostatečnej pocit melancholie nad časama, který zmizely v nenávratnu, to radši sáhnu po Chamberlain, ale decentně zakončí necelých 28 minut trvající desku, kde Abhorrence hrdě pokračují v tom, čemu věří. I když to nemusí nutně bejt moje hřiště, určitě mají můj respekt za to, že nečekají na zásah zhůry a všechno, co se týká kapely, drží pevně ve svých rukou. V tomhle ohledu zůstane jejich království neohrožené.
www.myspace.com/abhorrence
www.deadbutcher.sk
Více na old.czechcore.cz
|
