|
12"LP (DIY)
Antisocial Skills jsou pro mě jednou z těch kapel, jejichž jméno dlouhodobě registruji, mám jakousi mlhavou představu o tom, co hrají a říkám si, že se někdy určitě dostanu k bližšímu ohledání a intenzivnímu poslechu. Ale odkládám to naprosto nemožně dlouho, protože na to je jednoduše čas. Pojďme si ale nejdřív shrnout nějaká fakta nebo třeba to, co se říká, ať je to hezky pohromadě a ať aspoň sám nabydu dojmu, že ten správný čas opravdu nastal až nyní. V Praze usazení Slováci, co hrají hardcore punk nebo punk hardcore (tady dle preference, byť se může jednat o zásadní faktor). Na svém kontě i s novinkou, která vyšla v březnu, tři desky, mraky koncertů a asi už i nějaký ten otisk v tom, čemu se říká scéna. No, a právě poslední zářez na pažbě s názvem Low Expectations byl nakonec tím rozhodujícím, co mě přimělo ukončit tuhle poněkud hořkosladkou nevědomost a zjistit, jak to s těmi Antisocial Skills vlastně je.
Možná právě samotný název desky startuje v mém případě celou analogii pocitů a dojmů. Neočekávám nic nebo minimum a tenhle přístup je v mnoha ohledech fajn, i když se jedná jen o maličkost ve vetší mozaice. Přebal alba mě irituje, vyvolává ve mně neklid, oživuje Davida Černého a pošlapává představy o umění jako celku. Očekávám punk, který umírá nebo maximálně punk hardcore, nikoliv ale hardcore punk – v jednom případě víc punku, ve druhém víc hardcoru. Takže vážně celkem Low Expectations.
Jenže všechno tohle je naprosto roztříštěno během několika prvních vteřin úvodní skladby Dream. V úžasu a překvapení otvírám pusu a nevěřícně kroutím hlavou nad tím, kam jsem si tuhle kapelu zaškatulkoval. Prostě nechápu. Hardcore punková (ano, tady opravdu v tomhle složení žánrů po sobě) pecka, která se do člověka opře nevídanou silou a všechno je tady na správném místě. Chci víc a nemůžu se dočkat dalšího tracku, který boří veškeré představy podruhé. Half-life je totiž možná i trochu načichlý emem nebo jestli to půjde lépe vstřebat tak melancholicky a melodicky znějícím punkrockem. V tu chvíli propadám a říkám si, že pokud se nestane něco nepředvídatelného, tak tohle album nedostanu z hlavy. Ano, ano u druhé skladby. Třetí věc nese název Village Idiot a jedná se pro změnu o neotesaný a drzý rozdrnčený punk, co člověka mocně nakopne do zadku. Celkem dost poloh v ostrém začátku a všechno to šlape vážně famózně. Do už zmíněné mozaiky je pak možné přidat ještě parádní garážovku, třeba v podobě tracku White Wall nebo trochu špinavýho rock’n’rollu jako v případě Useless Companion. A tohle prostě chceš, protože to není strnulý, ani jednotvárný.
Stopáž je tady ve většině případů krátká, výjimku tvoří akorát tři skladby, které se přehoupnou přes dvě minuty. Tempo očekávej zběsilé a energii pulzující. Má to náboj, jiskru, pořádný zážeh. Je to intenzivní, ostré, přímočaré, divoké a do jisté míry i krásně syrové, byť ne tak okatě, jak by se mohlo zdát. Je to nádherně řezavé, a tak akorát uřvané. O trochu víc by bylo moc a o trochu míň by zase bylo málo, takže zlatá střední cesta. Je to svěží a svým způsobem okouzlující, a co je hlavní, strašně moc mě to baví. Líbí se mi ostře sekané konce bez zbytečně zdlouhavých pasáží i zvláštní hravost. Je to všechno známé a povědomé, ale ne tak moc, abych to uměl a chtěl k čemukoliv připodobňovat, i když v tom některé svoje favority slyším. Texty jsou přímočaré stejně jako hudba, stručné a nihilismus tu solidně odkapává a mísí se se vztekem a frustrací. Zbytky mých představ o Antisocial Skills se ztrácí v prachu a já spokojeně pokyvuji hlavou, když se deska blíží ke svému konci. Low Expectations se mění v absolutní spokojenost a strhující zážitek. Nemám výhrad a hudebně tu asi vážně není nic, co by se v mém případě dalo vytknout. A jestli je to tím, že jsem očekával fakt málo, je mi celkem dost jedno.
Tahle dvacetiminutovka se mi vážně ostře a hluboko vryla do paměti a jsem za to jedině rád. Pro úplnost ještě doplním, že obsahem Low Expectations je dvanáct věcí, deska jako taková vyšla na začátku března, poslechnout si ji můžeš na kapelním bandcampu nebo spotify a zakoupit ji můžeš taky jako dvanáctipalcový vinyl. Několik barevných provedení po 25 kusech a vydáno samonákladem. Potřebuješ slyšet ještě něco víc nebo to takhle stačí? Sám bych řekl, že v tomhle případě je jasno.
Bandcamp odkaz - antisocialskills.bc.com.
|
