(Dead Truth Recordings)
Jó pane účetní, Florida. Zástupy na tenhle stát nadávaj, jako na díru světa. Ti, co žijou kdekoliv ve vnitrozemí, záviděj vlny. Psycholokálové jsou hrdý na aligátory a tornáda. Co ale zůstane pravdou a nevyvratitelným faktem je, že Florida disponovala a pořád disponuje silnou hard core punk scénou. Vemte si třeba jen No Idea Records - to už je záběr jak hovado po celý hudební škále týhle subkultury.
Proto, abysme pochopili Bishop, musíme proplout proti toku času až do dob, kdy i kluci, co každý ráno sledovali fígle NASA, chtěli mít na svým poloostrově Earth Crisis. Určitě vám došlo, že mluvím o zlatým období Morning Again a Culture. Kapelách, který nikdy nedosáhli masivní exploze na rodný hroudě. Jejich forma vyjádření rebelie, která šla ruku v ruce s vegan straight edge, ale pronikla pod kůži tisícům kids na starým kontinentě. Z Morning Again a Culture se staly modly, který postavily základy novýmu trendu, kterej je sice nenávratně pryč, ale jak už to bývá, každá forma má svý pokračovatele a já jsem rád, že tomu tak je. V roce 2001 se v hard core kuloárech začalo mluvit o Until the End a jejich desce Blood In the Ink (Eulogy/Alveran). Na první poslech nekompromisní tough guy hard core s lyrikou, která obrátila oči leckterýho fanouška The Locust v sloup (starší ví, jak to myslím a vy ostatní pátrejte po souvislostech). V týhle kapele se sešly persony floridskýho metal hard core včetně Johna Wylieho (Morning Again, Where Fear And Weapons Meet, Eulogy Rec.), Mean Petea (už tenkrát Remembering Never, Dead Truth Rec.), Dana Mazina (Keepsake) a později Wese Keelyho (Earthmover, Walls of Jericho, Remembering Never, Throwdown, atd.). Jak uvedl Wes v jednom interview: "Dneska už není v módě bejt straight edge. Nikdo už to nehraje a nemluví o tom. Je to zase na nás, abysme řekli, co je třeba." Jistý je jedno: forma, jakou to řekli Until the End, byla nekompromisní. Tím docílili jednoho. Spousta lidí je nenáviděla a o to jim možná i šlo. Žádný přidávání kámošů a zvyšování prodeje. Hrát pro ty a dávat sílu těm, kdo to mají stejně.
Nic netrvá věčně. V den, kdy Until the End odehráli poslední koncert, uzavřeli jednu kapitolu a zákonitě se otevřela nová. Bishop! Uber seriózní tvář, zahoď všechny pravidla o tom, jak by měl znít straight edge hard core a ponoř se do světa šílenýho kocoura. V roce 2006 útočí na vaše stereo Suicide Party (Ferret Records/Dead Truth Recordings). Songy okolo minuty, napěchovaná lyrika (tady se naplno projevuje Peteova láska k Tupacovi - jehož portrét tentýž rok ozdobí v komixový podobě 7" Bless the Dead - Dead Truth Rec.) a nenávist ozdobená bezkonkurenčním obalem Norma z Remembering Never (Insomnia Images). "Seš jen další otrok. Je v pohodě, pokud chceš spáchat sebevraždu. Připal si a udus se ve lži. Smrdíš, jako bys už byl mrtvej. Co se sakra podělalo v tvý hlavě? Pokračuj v otravování sebe sama. Připal si a pros o pomoc. Utvrď sám sebe, že nejsi troska. Jsi otrok vlastní ješitnosti a ti nejslabší vždy věří, že jsou nepřemožitelní. Připal si a udus se ve lži. Hnijící zevnitř. Nech si tu sračku v puse. Nerespektuješ ani sám sebe. Připal si a pros o pomoc. Plýtvání každým dechem. Ukuř se k smrti. Ukuř se k smrti. K smrti. Seš jenom další otrok!" - Wreck/Troska.
Uplynuly 2 roky a moje čekání je u konce. Držím v ruce Drogy! Novou desku Bishop, kde ze sestavy, kterou znám, zůstal pouze Mean Pete, kterej má pověst člověka, jehož krutý sarkasmy a zrcadla málokdo vydrží. Peteův pohled na věc objasňuje hned první song Homesick & Hellbound a otevírá tak celou sérii songů, kde se bez servítků vyřizujou účty. Hned od prvních tónů je naprosto jasný, že Bishop nechtěli natočit jen další stejnou desku. Není to ani tak výměnou line upu, protože klasickou strukturu songů, která byla vybudována 2 roky zpátky, nepřeslechnete. Je jenom víc patrný, že kluci milujou všechny odnože hard core, punku i metalu. Thrash v Big Business, southern rock a sóla v Edge of the World, blast beaty v Mutter - jo, Mean Pete je asi největším fanouškem Napalm Death, kterýho znám. Můj nejoblíbenější song na týhle desce je Rat In Your System. Nejlepší text a nejhumpoláčtější riff, jakej si vůbec dovedete představit. Totální pumpa a hned vedle žumpa. Vím, že to zní jako guláš, ze kterýho by nemusela vést cesta ven, ale jak už bylo řečeno, Bishop maj systém, takže každej kousek mozaiky má svůj úkol, kterej jenom podtrhuje monstrózní celek.
Bishop natočili desku, na kterou část hard core subkultury nezapomene a to díky obsahu a formě projevu, kde zkřížený hasáky vysřídala krysa s injekční stříkačkou. A to, že osobní problémy se týkají úplně každýho zjistíte, pokud trpělivým poslechem dojdete ke skrytejm songům tohohle CD, kde druhej z nich předtavuje Petea opět i jako regulérního zpěváka, kterýho jste už možná i zapomněli s debutem Remembering Never v jednom z vašich spodních šuplíků.
Do teď nezapomenu na pana Duxxxe aka Lejtka a jeho výčitky nad nazakoupením týhle desky. Nevěs hlavu příteli - 26.1.2009 vystoupí Bishop ve společnosti xKingdomx na strahovským kopci. Tentokrát to dáš i bez zastávky Ústí n. Labem - západ.
www.myspace.com/xbishopx
www.myspace.com/deadtruthrecordings
www.DeadTruthRecordings.com
Více na old.czechcore.cz
|
