Evidentně úplný pomatenci. Okamžitě po startu celý týhle jízdy se na vás vyvalí směs mrzáckejch kytarovejch zvuků, pošahanejch rytmů a bláznivýho vokálu. The Jesus Lizard v jednom kole s Daughters, občas do nich vrazí starý Slayer v podobě thrashovýho riffu. Black Elk se na svojí druhý desce nekoukají napravo ani nalevo a je jim jedno, jaká pustošivá stopa za nima zůstane.

Je to přesně ten zvuk, kterej miluju. Nehorázně hrubá, kovová basa, nekontrolovatelně kvílející kytara a zpěvák, co mu ve studiu během nahrávání trhali nehty. Během „Pig Crazy“ si vzpomenu na Made Out Of Babies, do konce desky na mě občas z temnejch rohů vybafnou ještě Karp, Melvins nebo Akimbo. Ano, všechno kapely, při jejichž koncertech lítá pot na všechny strany. Dát si do názvu kapely klíčový slovo „black“ – to vyžaduje notnou dávku odvahy, sebevědomí a přesvědčení, že neuděláte ostudu posvátný pokrevní linii Black Sabbath, Black Flag, Big Black. No a Black Elk obstáli.

Je mi jedno, že něco zní fakt hodně jako The Jesus Lizard (před kterejma nedávno Black Elk hráli). Nezajímá mě, že podobný bahno už jsem slyšel na libovolný AmRepový nahrávce z poloviny 90. let. Zajímá mě jediný – tahle kapela do toho jde po hlavě a já jim to žeru. „Tohle je zásadní moment,“ píše o „Always A Six, Never A Nine“ Töhötöm z Lyssy. „Nejde o to, že je to jako hustý nebo psycho nebo pekelně nahlas – jde o obtížně popsatelnou umanutost, tvrdošíjný vykostění riffu a zvuku, s očividným nezájmem, jestli tomu někdo rozumí nebo ne. Trans pro magory.“ Tohle podepíšu.

Black Elk a s nima Lyssa hrajou v úterý 1. prosince v Hradci Králové a ve středu 2. prosince na 007.

Black Elk: www.myspace.com/blackelk

Lyssa: www.myspace.com/lyssalyss