Indecision records
O téhle kapele bylo v poslední době v zahraničních kuloárech často slyšet a přesto mi trvalo docela dlouhou dobu, než jsem na jejich nahrávku narazil. Tahle je asi rok stará a na podzim by se měla objevit deska nová, tentokrát na Trustkill records.
Historie kapely sahá do roku 1999, kdy se dali dohromady dva tehdejší členové 18 Visions se členy kapely Taken. Kapela Breakneck, která tím vznikla, měla být tehdy něčím jako odpovědí na Hatebreed či Integrity, i když pouze jen jako vedlejší projekt výše zmiňovaných kapel zakládajících členů. Hudební vkus se časem profiloval a to s sebou neslo několik personálních změn. Proto následovala i změna názvu kapely na Bleeding Through. Hudební složka začala být stále více ovlivněna metalovou hudbou, což nebylo v Orange County právě moc obvyklé. Kapela cítila, že je třeba scénu nějak oživit a vnést do ní mnohem více různorodosti. Rovněž co se textů týče, nebáli se novátorství a přišli se značně osobním pojetím, které působí téměř něco jako pomocná ruka lidem ve snaze vytrhnout se ze sraček minulosti a najít sílu začít zase od nuly. No a aby toho nebylo málo, tak se kapela obohatila dalším netradičním prvkem pro hardcore kapely – klávesami.
'Portrait of the Goddess' jsem si od prvního momentu zamiloval. Nacházím v nich perfektně skloubeno všechno, k čemu bych jinak potřeboval alespoň čtyři samostatné kapely a nejspíš ještě něco navíc. Komplikovanost 18 Visions z doby 'Until the ink runs out' s příjemnými zvraty a schopností stejně bravurně zvládat rychlou deathovou krouhačku vedle smrtících klasicky hardcorových chugga chugga rifů mocně podporovaných bicími, které vás nemilosrdně sešrotují a prsty svižně létajícími po hmatnících. Hádám že cit pro melodii, kterých se tu možná až nečekaně objevuje obrovské množství, do kapely vnesli členové Taken. Tu a tam tak z naprostého masakru vypluje na povrch zatraceně příjemná melodie jako v "Savior, saint, salvation" ve které s vokály vypomohl Matt Sanders z Avenged Sevenfold. Nebo vlastně skoro v jakékoliv jiné skladbě, protože takových pasáží je tu hromada. Mimochodem v úvodní "Rise" se zapojil i John Pettibone z kapely Himsa. Jestliže jsem psal, že v kapele najdete i klávesy, je asi jasné jaká německá kapela se vám hned namane. U Deadlock jsou však regulerně blackmetalové, zatímco hudba Bleeding Through je převážně více svižnější a agresivnější, ne tolik atmosferická a ani zpěv nenavozuje atmosféru jeskyně, ale jde víc cestou přirozenýho řevu. Jako dotvoření temné atmosféry tu jsou černobílé klapky opravdu dalším prvkem dodávajícím maximální pestrost celkovému výtvoru. Je jich užito hodně na pozadí a v momentech na přechodu mezi rozdílným tempem. K tomu abych si otevřel booklet a začetl se, jsem se dostal až podstatně později, když už jsem měl desku několikrát poctivě sjetou, a tak bylo pro mě trochu překvapivé, jak moc osobní texty jsou. A jedná-li se o mezilidské vztahy, dá-li se to takto zobecnit, na to tu máme experty v podobě Poison the well. Jenže u nich lze náladu lehko vycítit z muziky. U Bleeding Through jsou tyto dvě složky docela v rozporu, avšak dohromady tvoří dokonalý výsledek přesně podle mého vkusu. Nemůžu se ubránit, ale nedokážu mezi těmito deseti songy najít jediný slabý moment, kdy by mě poslech přestával bavit. Skladby nepostrádají agresivitu, která vás vybudí a povznese vaší náladu, ale rovněž dokáží i uklidnit a nenechat vás se moc rozdivočet.
30.6.2003 by měla tahle kapela vystoupit v Chemnitzu, což bude jediný jejich klubový koncert v Evropě. Předkapelami jim budou ALAMOGORDO a ACTION a pokud vše dobře dopadne, v jednání jsou i ATREYU.
Více na old.czechcore.cz
|
