Jednoduchý úkol pro internetový vyhledávač "aktuální punk na Islandu", ale rovněž nejrůznější punkové topteny (MaximumRocknroll, CVLT, Noisey,...) vás najisto navedou na jméno kapely Börn (v překladu "děti"). Tři holky a kluk na postu bubeníka pocházejí z hlavního města země mnoha paradoxů, přírodních krás a zvyklostí. Ne nadarmo je zde počet obyvatel (něco kolem 350tisíc) několikanásobně převálcován počtem turistů (a každým rokem je toto číslo markantně vyšší). A ne nadarmo se o této zemi mluví jako o největším výskytu hudebníků a spisovatelů (samozřejmě tam kde je téměř nulová kriminalita hlavním tématem je zločin) na hlavu.
"Děti" a jejich debutová deska zasáhne svojí náladou a atmosférou. Ta je jak se dá čekat od postpunkové formace temná, uhrančivá a náladová. Libující si v samotných kořenech tohoto stylu. Střední tempo bicích nás bude doprovázet, až na jednu vyjímku, celým albem. Výrazná basová linka a kytarová špína. Vše samozřejmě podáváno v minimalistickém (rozuměj úsporném) podání, kdy své neobyčejné kouzlo má repetitivní mód, které si užívá drobných zvukových obměn a výjezdů, aby vzápětí sklouzl do počátečního riffu. Celým průvodcem touto krásně potemnělou krajinou bude Alexandra, která spíš vypráví než zpívá. A samozřejmě v rodném jazyce, což samozřejmě na celém výsledku přidá. A protože deska, na jejimž obalu dominuje půlka zpěvačinýho obličeje s vytékající krví z nosu, neobsahuje žádný vnitřňák natož texty, je nutné se odvolat na rozhovory, které kapela poskytla. A ve kterých se dozvíme, že hlavním tématem je feminismus (pro dokreslení Isladského stavu může posloužit článek "Ráj pro ženy?") a vnímání svého vlastního těla a identity.
Pro Island je poslední dobou také typické, že se tady nehraje na scény, ale koncerty bývají multižánrové, tedy experimentální party střídají hc spolky apod. Pro úplnost je ještě nutné dodat, že původní název kapely byl Norn, ale aby nedocházelo k mejlce s místní blackmetalovou partou došlo k přejmenování. O vydání téhle desky se postarali sami v rámci svého kolektivu nazvaného Paradísarborgarplötur (za zmínku jistě stojí formace Kvöl). Milovnicí postpunku by neměli váhat, protože o téhle reykjavické čtyřce ještě hodně uslyšíme. V plánu je jarní turné po USA, nový singl a rozhovor pro MRR...
Slať tofužel nakonec hrát nebude. Nahradí je Marastic Blues, neznámá, ale vynikající bruska kloubící oldschool Grindcore a Punk ve vysoce výbušnou směs.
Ahoj Peťo, proč ten hejt? Ani píseň, ani klip určitě přímo nepomůžou lidem, kteří pomoc potřebují. Představuju si ale, že by se obojí mohlo stát malou součástí velkého společného vícehlasu a ten vícehlas by třeba mohl postupně pomáhat změnám - formovat atmosféru ve společnosti směrem k vět&sca.... (text zkrácen)
