Troufám si tvrdit, že jestli má v současnosti nějaká regionální scéna svůj zvuk, tak je to severní Morava, Slezsko a s tím spojený aktivity MamaMrdaMaso. Tím rozhodně nechci říct, že by všechny MMM kapely zněly stejně, to ani náhodou. Ale ze všech je cejtit taková zvláštní lehkost a sympaticky drzá suverenita – „Naše zdánlivá izolovanost je naše největší přednost, tak čumte!“ A já třeba čumím: na MMM jaksi mimochodem vychází jedna skvělá deska (download) za druhou. O Planetách dneska ví každej, teď jsou na řadě BOSS a sekretářka a jejich „Zanech řečí.“

Osm krátkejch skladeb bez zpěvu na „Zanech řečí,“ to je přitažlivost sama. Každá z nich má svůj výraznej motiv, kterej je pečlivě opracovanej. Na rozdíl od spousty jinejch instrumentálních kapel se tady neskáče z jedný nálady do druhý, ale spíš se systematicky buduje / klonuje / vypráví jeden příběh – třebaže má ve finále víc odboček. To se mi moc líbí. Jsou místa, u kterejch jsem naprosto, ale totálně okouzlenej prací baskytary, třeba „Vrtule“ nebo „Návrat“. Hluboce se klaním. Nejvíc ze všeho mi to připomíná moje oblíbený Dianogah (tyvole kdo si na ně ještě dneska vzpomene?), o dost syrovější Tristezu (sic!), táborský C, trochu i Medications a další Dischord kapely cca třetí vlny. A je to celý TAK dobře zahraný a nahraný, že kdyby tohle album vyšlo zejtra třeba na Dischordu, tak si vlastně řeknu – Supr, žádný překvapení.

Docela překvapivý pro mě nicméně je, jak do týhle muziky vlastně hezky pasuje místy trochu „ostřejší“ kytara – spíš než do nějaký bezbarvý falešný moderní psychedelie (jak já říkám) míří zvuk hloubějc do hlíny. A vůbec nejlepší jsou ty propletený místa s trialogem basy, bicích a kytary – ta komunikace a vzájemná podpora je krásně slyšet. Občasný klávesový plochy na sebe strhávají přesně takovou pozornost, jakou mají: netrčí z toho. V klidu bych se obešel bez jediný skladby („Pták“), zbytek je fantastickej. Můžete to zkusit sami, deska se dá zadarmo stáhnout tady: http://mamamrdamaso.org/newmmm/boss.html