(Victory Records)
Tak dílo takovýho formátu bych očekával tak 6 let zpátky z Německa. Beneath the Sky trucujou s metalem německý školy začátku tohoto tisíciletí. Nejhorší na tom je, že tenhle styl asi neprojde zkoušku časem a na rozdíl od stoner metalu zůstane jen ve školních lavicích jedný generace kids, který nosej dámský džíny a dlouhý černý patky. Ne to není mindrák z toho, že mně už patka asi nikdy nenaroste, to je jen pocit, že všechny ty kapely, který jsou zrcadlem Beneath the Sky byly přeci jen plnohodnotnější do postojů, který mi tady nějak chyběj. Osobní zkušenost hovoří jasně. Tenhle styl je díky všem Taste of Chaos a podobnejm kravinám momentálně dost velkej, tak proč se nestát rockovou hvězdou!? I přes to, že v týhle desce cítím starou Floridu, kterou tak miluju, radši zůstanu u všech těch Morning Again, Poison the Well, Dawn of Orion a Bird of Ill Omen, i když už dneska taky nezněj tak mohutně jako nějakou dobu zpátky. Celej cirkus nezachráněj ani klávesy, snažící se o chrámovou atmosféru a melodickej vokál pohřbívá veškerý dostupný pozitiva týhle desky. A pokud máte rádi murmur, tak si radši na ekvalizéru vytáhněte Karlíka Sanderse, ten totiž nezklame. A cože to démoni provádějí svatým? V tomhle případě zcela nic. Jedno je však jistý: kdyby tahle kapela vyšla na nezávislým labelu a ne na Victory, tak po ní neštěkne ani pes. Jo a pokud nemáte rádi spojení metalu, hard core a křes?anství, tak radši zaklapněte booklet ještě před tím než dojdete k textu Our Last Road a k děkovačce.
www.myspace.com/beneaththesky
www.victoryrecords.com
Více na old.czechcore.cz
|
![HEZ [PA] + Matter Tua](/img/HEZ-[PA]-Matter-Tua-PO1010-7046569.png)
