|
12"MLP (Pirates Press Records)
Představovat Booze & Glory, by bylo totéž jako nosit dříví do lesa. Ve zkratce - oi punks z Londýna, kteří si své jméno ve scéně za léta hraní vybudovali a myslím, že aktuálně jsou již poměrně "velkou kapelou". Fungují od roku 2009, tři zakládající členové byli z Polska a během let se nevyhnuli ani změnám v sestavě. Venku mají novou nahrávku "Raising The Roof", která vyšla nedávno na Pirates Press Records.
Booze & Glory o sobě dávají vědět po covid pauze čtyřmi novými skladbami. Silnými, ve stylu moderního oi punku, plného výrazných melodií a "singalongů". Provedení "Raising The Roof" je na EP nadstandartní, ale to je u Pirates Press Records "standartem". Gatefold obal, barevný vinyl - snad si až říkám, jestli to není na singl moc, ale když jsem si písničky poslechl, je mi jasné, že tohle je naprosto zralá kapela, s darem psát skvělý pecky pro svoji "scénu". Tohle provedení má určitě své opodstatnění a hlavně to celý vypadá fakt krásně.
Písničkám není co vytknout - jsou svěží a energie z nich jen tryská. Všechny jsou plné melodií a mají hodně dobré texty. Vlastně nemohu napsat nějaký "hlubší" rozbor téhle desky, nejsem skinhead. Mohu ale napsat pár slov o tom, jak na mně muzika Booze & Glory působí. Na singlu jsou čtyři pecky, napsané s nepřehlédnutelným talentem, důrazem na melodie a hlavně citem pro to, co „scéna“ potřebuje slyšet a možná nejen ona. Z písniček dýchne povzbuzení, nadšení, empatie i sounáležitost. Ty "melodie" pořád opakuju, ale Booze & Glory s nima umějí velice dobře pracovat, je to melodický, ale není to přeslazený!
Startujeme peckou "Raising The Roof" a nic nevystihne lépe atmosféru, než část textu ... „Jsme připraveni na dobré časy! A jsme připraveni na ty nekonečné noci … bok po boku, všichni za jednoho, jeden za všechny …“. „ Vždy žij svůj život, jako by nebylo zítřka …“ jasný, může to znít jako fráze, ale občas je dobrý tohle slyšet. Minimálně to nakopne a povzbudí. "Betrayed" - ukažte všem svůj prostředníček, nepřestávejte věřit a zkoušet dělat věci znova a znova. Jo, to je rada jak být! Třetí pecka "C'est La Vie" mi náladou připomíná Social Distortion, hodně emotivní písnička. Neměl stejně pojmenovanou písničku i Karel Gott? Možná. Text je o životě, vině a jejím přijmutí a uvědomění si, že život není jen černý a bílý „Přijmu vinu nebo dvě, a snad to zvládnu, toto je svět, ve kterém žijeme …“. Písnička je nejspíš o pochopení chyb, jejich přijmutí a snaze jít dál. Což je určitě důležitý. Poslední skladba je o návratech do míst, kde člověk vyrůstal nebo nějakou dobu žil. „Procházka starými uličkami, moje spoty před lety, některé voní pořád stejně, ale nejsou to místa, která znám …“. Všichni odcházíme a přesto se do opouštěných míst stále vracíme.
Super silná deska! Musím to takhle napsat! (S)
piratespressrecords.com
Ke každé skladbě je i video klip, najdeš na následujících odkazech:
"Raising The Roof"
"Betrayed"
"C'est La Vie"
"The Streets I Call My Own"
|
