(Silver Rocket)
Občas mi vrtá hlavou jak složitý a zároveň i krajně popisný by bylo, kdyby po vás někdo chtěl popsat desku jedním slovem. Těžký? Určitě! U novinky táborského instrumentálního bicí-basa-klávesy-kytara kvarteta C zvané Underlove bych si ale prosím jeden pokus dal. Rafinovanost.
Chcete bližší vysvětlení? Tak sundejte helmy, které jste potřebovali ještě když C hráli Universum. Teď zklidníme, přistáváme a jdeme se projít po planetě Underlove. Jasně. Ty skafandry si ale raději nechejte. Pořád jsme někde mimo Zemi.
Ty tam jsou doby, kdy jsem při úplně prvním poslechu předchozí desky C Universum hned zkraje začal pokřikovat cosi o tom, že deska opravdu „hraje!“ a nohy mi samy od sebe začaly hopsat do rytmu. Na to už zapomeňte. Post-rockoví bádači C na to tentokráte jdou trošku jinak. Ne, že by nějak zvolnili, nebo ubrali z celkové energie. Představ si ale rozdíl mezi na půl opracovaným, kovovým předmětem, na kterém tě tak jako obdivuješ detaily jemné práce opracovávatelů, stejně zaujmou a zalíbí se ti i místa hrubá a neotesaná. Tak právě těch druhých míst v dalším směrování kapely C ubylo.
Novinková Underlove je rozhodně deskou na více poslechů. Kapela jako by se na ní více semkla a hlouběji ponořila do sebe. Tak jako ubylo nášupu, přibylo míst, která se nejprve postupně vynořují jako by byla jemně překrytá nějakou kosmickou mlhou. Jdi blíž a poslouchej pozorněji a mlha ustupuje. Pak se můžeš začít mazlit se všemi detaily a vychytávkami, které si C na Underlove připravili.
U kapely výše psaného standardního nástrojového obsazení je s podivem už jen to, že dokáže svůj objevitelský, místy i lehce psychedelický, post-rockový čistě instrumentální projev mastit bez sklouzávání k nějakým samoúčelným exhibicím, opakování jedné formule pořád dokola, či jiným pitomostem, které by jistě časem přepadly méně vynalézavé a přemýšlivé muzikanty se stejnými možnostmi. Ono to musí být hodně těžké a právě pro to jsem si už před lety dal C do hudební škatulky s nápisem I Love.
Přes to si ale neodpustím konstatování, že právě muzika, jakou hrají C, by neměla postrádat i více oněch kontrastnějších „hrubších“ míst, které s těmi rafinovanějšími dokáží tvořit krásný kontrast a posluchače mnohdy doslova překvapit a nakopnout. Právě takových okamžiků mi na novince, oproti předchozímu Universum, přeci jen schází více. Jinak ale v klidu a C i nadále do mé soukromé škatulky I Love zatím právem patří.
Více na old.czechcore.cz
|
