Je to už docela dávno, co jsem poprvé zaregistroval Career Suicide. Byl to takovej zvláštní čas přelomu tisíciletí, spousta věcí se změnila, kámoši teprve začínali používat mobily, pořád se ještě dost volalo z budky a psali dopisy. Já jezdil hodně stopem a lidi mě většinou stavěli, protože jsme neměl kérky a vousy a naopak jsem měl vlasy. Na jednom ze svých výletů jsem skončil ve Strakonicích a odjel sem odtamatud ze singlem Fucked Up - "Police" a kazetovým demem Career Suicide nahraným na šumící kazetě, kterou jsem vytáhl z walkmana a neváhal ji přehrát. A od té doby jsem zamilovanej.
Velká část skladeb z toho dema pak vyšla na jejich první velké desce, která mě už sestřelila úplně. Rychlé, útočné a trochu rozhašené skladby, z nichž málokterá měla více než 2 minuty a nepřetržitá palba od začátku do konce. Jel jsem v téhle muzice už pár let a stejně to na mě působilo hodně podobně jako když jsem poprvé slyšel Minor Threat. Career Suicide už od začátku disponovali vyjímečnou energií a taky schopností nacpat do těch pár akordů vždycky něco, co vám pak v hlavě zůstalo několik týdnů. V Americe se tomu myslím říká "hooks", jako, že si vás to zaháčkuje a já myslím, že to je docela přesnej výraz. Další zajímavou věcí pak bylo, že nahrávky neztrácely tah ani ve chvíli, kdy kapela podřadila na střední tempo, aby vám následně mohla zase ustřelit hlavu. Ty pomalejší songy měly stejný drive, ale ještě více v nich vynikly parádní punkové riffy. Spoustu z nich Career Suicide vykradli od Freeze, Neos, Faith, Necros nebo Zero Boys, ale v tomto případě to bylo rozhodně dobře. No a teď je o nějakých 11 let později a já držím v ruce aktuální singl téhle torontské smečky, která mezi tím stihla vydat další 2 velké deky, nějaký singly a splitka, v roce 2006 rozsekat Sedmičku a taky se skoro rozpadnout. A tak jsem měl fakt upřímnou radost, když jsem singl s parádním kresleným obalem poprvé držel v ruce a ještě o to větší, když zazněly první tóny a já ihned pochopil, že všechno je jak má být. Pořád je to našlapanej hard core s kořenama v tom nepůvodnějším hc/punku a hlavně v kapelách, které jsem vyjmenoval o pár řádků výše. A přestože z mladejch kluků už se stali pánové ve středních letech, Jonah se stihl oženit a stát se téměř rockovou hvězdou na postu bubeníka Fucked Up, tak je tam pořád cítit nasazení fakanů z předměstí, který chtějí hlukem ze sklepa nasrat svoje sousedy a večer posprejovat fízlům auta zaparkovaný před stanicí. Oproti desce "Attemted Suicide", která byla v podstatě celá kurevsky rychlá, jsou na tomhle singlu právě spíše písničky ve středním tempu, ale platí o nich do písmene to, co jsem už jednou v této souvislosti zmiňoval - šlapou jak hovado. Jednoduché bubny, které nehrají zbytečně vůbec nic navíc, ale zase na druhou starnu ani na vteřinu nepustí otěže tempa a vždy v tu správnou chvíli dají důraz přesně tam, kde to je potřeba. Zdatně jim sekunduje poměrně výrazná basa a společně pomáhájí vytvářet prostor pro kytaru, která si může dělat v podstatě co chce. Když se zaposloucháte do těch riffů pořádně, zjistíte, že právě tady nastal asi největší posun. Jonah totiž v mezidobí rozjel ještě svůj sólo projekt Madmen, kde nahrává všechny nástroje a jeho způsob hry na kytaru je teď naprosto specifický. Zvláštně poskládané tóny, mnohdy navrstvené na sobě a všelijak poschovávané, ale ve výsledku dokonale fungující jako celek a nakonec i zcela záhadně čitelné a ostré. No a tím se zas dostávám k tomu, že Career Suicide jsou pořád schopný psát skladby, která vás okamžitě chytnou pd krkem. Velký podíl na tom má samozřejmě i parádně nafrázovaný vokál Martina Farkase, jehož barva opět připomíná nasrané DC kapely z počátku 80. let. Texty jsou u všech kapel z téhle oblasti už tradičně parádní a přes velkou dávku sarkasmu je z nich opět cítit jasný politický přesah mířící neomylně i k lokálním tématům (pamatujete na dokonalý singl "Sars", který velmi trefně komentoval paniku ohledně šíření tohoto viru a která se týkala zejména Toronta?). Tentokráte je poselství zakódováno už v názvu desky, neboť "Cherry Beach Expres" je slangové označení pro policejní loď, na které fízlové svážejí zatknuté nešťastníky na odlehlou pláž Cherry Beach a tam jim dávají nakládačku. Career Suicide tímhle singlem dokázali, že jsou v absolutní formě a já už se nemůžu dočkat 7. září, kdy se vrátí na Sedmičku ve společnosti Kung-Fu Girlz a Liver Garnish a znova to rozpálí na plnej hřebík.
www.careersuicide.net
|
