|
12“LP (Pirates Press Records )
Zase opět jednou Matt a jeho parta dala vzplanout mému napůl skrytému metalovému srdci, když nepočítám koncert Integrity na Fluffu před pár dny. Charger od roku 2018, tuším, drtí rock‘n‘roll s mnoha přívlastky. Když si pustíš, sám objevíš, co ti to všechno připomíná. Archetypální a šablonovitý R‘N‘R metalománie konce osmedsátých let. Však úvodní „Devastator“ mi připomíná (hlavně textově) mojí oblíbenou skladbu „311. peruť“ z první desky Arakain. Dneska je tahle kapela jen vyšeptale zašlá verze pro nenáročný metal-fans, který už nikdy nikam nic neposunou. Sabaton přímo nesnáším, takže se nechám dál unášet na vlnách Discharge - Charge - Motörhead energie. Kytarový riffy nejsou nijak originální a o to jsou vlastně zábavnější. Jako když se děti pokouší strkat kostičky různých tvarů do správných otvorů. Nakonec vždycky zapadnou. Oldschool partička s oldschool postupy, který všichni máme rádi. Jako napětí před startovním výstřelem v „Summon The Demon“. Kolikrát si to asi slyšel? Přesně víš co a kdy přijde a přesto vyběhneš, když Charger naplno spustí tu svou. Obvykle mě spolehlivě odpudí metalová estetika obalů, výjevů, názvů skladeb a podobně, protože mi to moc připomíná šermíře, amulety z poutě, špatnou náladu jen pro imidž, žonglování s ohněm, Dračí doupě a vlastně trochu tupější spolužáky a kamarády, ale - aby bylo jasno - nikoho nesoudím.
Že se podobná deska jmenuje „Warhorse“ je vlastně nevyhnutelný, stejně jako se emo kapela jmenuje po napůl mytické a zajisté romantické ženě. Hammondův orgán? Jak je libo. Tu flažolety, hned potom off-beat doprovázený sólem. Tři až čtyři desetiletý osvědčený recept mi polechtal sluchovody. Nakonec ani ty texty se zavřením obou očí nejsou takový blbosti. Např. lyrika „Dig Your Own Grave“ mi připadá naprosto necynicky příhodná a aktuální, co svět světem stojí. Vlastně Charger měli od začátku moje sympatie především proto, že přišli s nepopulárním recyklovaným formátem, protože to prostě chtěli udělat. Ve stejným formátu si to dokážu představit - další mezera na trhu? V záplavě trendy „apolitische“ black-punk tuctovek, war-paintů a ostnů až po ramena by „svěží“ thrash metálek (víc punk než metal) nebyl na škodu, ne? A už jsme u toho („Sword Of DIO“):
...Falling on a sword / Destiny awaits/ It never ends
„Warhorse“ je super ale už radši končím, než se někdo urazí. Pořád to zní víc punk než celý Rancid. Hoďte si kostkou a pokoj všem! P.S. Vážně by mě zajímalo, jak tahle partička maká naživo. (Štelca)
Charger je poměrně nové jméno spojené s Pirates Press Records a právě „piráti“ jim vydali během let 2019 - 2022 hned několik singlů a flexi EP´s. Letos jim vyšlo debutní album „Warhorse“, která obsahuje i písničku „Summon The Demon“ - pecku, ve které hostuje Jack Nunn z Hell Fire (RidingEasy Records, thrash metal z Oaklandu). Vrátím se ale k Charger, jsou punkovým trojlístkem z města Oakland (CA, USA) a v jejich sestavě najdeš známá jména - Matt Freeman (Operation Ivy, Rancid, vypomáhal i v MDC, Social Distortion ...), Jason Willer (Alaric, Jello Biafra And The Guantanamo School Of Medicine, The Born Uglys, The Enemies, hrál i v UK Subs ...) a Andrew McGee. Charger na poslucháče útočí chytlavým mixem metalu, hardrocku, rock´n´rollu a punku.
Heavy metal mě vrací zpátky o mnoho let v čase. Nikdy jsem se na něj ale nechytnul, ani jsem nenaskočil do metalových „návratů“ posledních let. Muzika je to určitě dobrá, ale nepřitáhla si mne silou, jako se to povedlo hardcore punku. Charger nehrají nic moc inovátorského, musím ale říct, že jsou perfektní. Proč? To co hrají, dělají skvěle a hned z několika důvodů: hrají precizně - sázejí na silné riffy, skvěle zahrané, i nahrané. Heavy metalové riffy - prostě „riffy“, a refrény, sóla, sbory. Mix Motorhead, Judas Priest a punku? Poslechni si třeba písničku „Crackdown“ a řekneš, jo! Valí se to kupředu, jako koně z obalu desky „Warhorse“. Čitelná muzika, která nepostrádá šťávu. Když se podíváš na klip k písničce „Crackdown“, asi pochopíš, co mám na mysli. Je radost ty pány sledovat při hraní. Hrají precizně a jejich muzika má punkový odpich a energii. Vlastně všechno tohle, lze ve stručnosti říct i o celé desce „Warhorse“. Nemá cenu se zeširoka rozepisovat - svět může být jednoduchý, jako muzika Ramones a stejně tak stačí napsat, že pokud máš rád metal punk nebo punk metal, vyzkoušej Charger! Navíc Charger hladiny metalu, hardrocku, rock´n´rollu
a punku skvěle propojují! Tři koně běžící přímo z pekla! (Samuel)
piratespressrecords.com
charger-eb.bandcamp.com
Písničku „Summon The Demon“, která vyšla i jako flexi singl, samozřejmě najdeš na debutním album Charger „Warhorse“ (Pirates Press Records, LP/CD/MC - 2022) a navíc tohle flexi Ep je i přílohou nového How Can Limo Kid Kill Your Dreams? #9.
|
