(by DEaFEKT)
Po delší době solidně zaplněné prostory Yacht clubu indikovali, že pořádající partou dobře namíchaný hudební koktejl zabral a návštěvníci se zase těšili na pořádnou porci kvalitního HC, jehož se jim i po zásluze dostalo.
Úvodní role připadla místním MORE BAD NEWS. Co psát o kapele, kterou jste slyšeli nespočetněkrát a jejíž muzika je vám sympatická? Tak snad jen tolik. Na zvuku šla poznat vzájemně plodná spolupráce kapely s místním mistrem zvuku, řečeno fotbalovou terminologií, bylo znát, že MNB hrají na domácím trávníku. Rovněž obavy, z toho jak bude Váňa nahrazen za mikrofony, už Poděs delší dobu svými výkony úspěšně rozhání. Zlé jazyky dokonce tvrdí, že je lepší zpěvák než bubeníkJ Což si chlapci střihnout duet?! Navíc tento večer mělo jejich vystoupení v sobě takový ten těžko hmatatelný element, když se někdy říká, že to mělo drajf. Kdo chce nějakou kostrbatou definici hudebního stylu, ať si zadá název kapely do internetového vyhledávače nebo navštíví jejich stránky. V kostce řečeno chlapci to válí celkem originálně v temnějším duchu s občasnými melodickými pasážemi.
Druhá kapela zavelela o krok nazpět a ten, komu vyskakuje na těle husí kůže při slově metal nechť raději celý odstavec přeskočí. A ten komu se líbí kapely z tzv. „švédské“ školy, zejména z města Göteborg jako jsou starší nahrávky In flames či Arch enemy z druhé poloviny let devadesátých, a ten večer v Yachtu nebyl, může jen litovat. Inspiraci u výše zmíněných kapel zcela určitě hledala i rakouská banda ze sympatického labelu Firewalkwithme FOREVER ENDS TONIGHT, jejichž vliv byl v muzice Rakušanů silně cítit, podobně jako inspirace kapelami typu Darkest hour. Po hudební stránce sice nic nového, ale milovníky tohoto typu muziky kapela svým instrumentálně zručným vystoupením plným melodických sólíček s „pravými echt metalovými pózami“ zaručeně potěšila. Závěrečný cover Iron man od Black sabath, samozřejmě ve „švédským“ stylu, byl podařenou tečkou za jejich vystoupením.
A na řadu přišli ti, kvůli nimž asi většina osazenstva do klubu zamířila, dnes již švédsko dánská kapela CHILDREN OF FALL. Mnozí mají zřejmě ještě v paměti jejich tři roky staré vystoupení, kdy, slovy informačního letáčku, položili Brno na lopatky. Sice se tentokráte při jejich vystoupení nerozjel takový šrumec jako tenkrát v Sádle, ale i tak to mělo grády. Ona i muzika COF trošku zklidnila, ale ne tolik, aby pozbyla své výbušnosti. Celé nové album oproti předchozímu počinu „Ignition for poor hearts“ působí kompaktnějším, vyzrálejším a celkově rozmanitějším dojmem. Během vystoupení přišla, ale i řada na některé hitovky z předešlého alba, zejména úvodní The eye of the strorm nebo Reclaim life.
Zbytek produkce se nesl po stopách nové počinu „Bonjour triestesse“. Místy atmosférické pasáže, které po krátkém probrnknutí nezbustrované kytary vystřelily do houpavých rifů naživo evokujících artovní kapely typu Isis, ovšem aniž by COF ztráceli svou vlastní tvář, aby se střídaly s hlukovými stěnami, které protínala lehce disharmonická melodie a pro chvíle „zklidnění“ přicházelo naléhavé vyprávění v pomalejších pasážích. Po celou dobu se COF dařilo balancovat na hraně jež dělí jednotvárnou hudbu od multistylově rozplizlých počinů. Kdo alespoň trochu vládne anglickým jazykem se mohl pokochat inteligentními texty a proslovy v pauzách. COF jsou jedním, ze spolků, jež umí kreativně implantovat politiku do své hudby, aniž by to působilo heslovitě a schematicky. Texty vynikly i díky drsnému zpěvu, jemuž šlo i v těch „uřvanějších“ pasážích dobře rozumět.
Shrneme-li to na závěr, měli jsme co do činění s nadprůměrným hudebním spolkem, který si i dnes, když už bylo takřka „vše objeveno“, dokáže najít svou vlastní cestu.
Fotky
Více na old.czechcore.cz
|
![HEZ [PA] + Matter Tua](/img/HEZ-[PA]-Matter-Tua-PO1010-7046569.png)
