Konec roku, jedeš už jen ze setrvačnosti. Máš pocit, že sračky za celejch těch dvanáct měsíců už ti kapou z uší. Venku žádný nebe, jen šedá deka nad městem. Potřeboval bys hodně spát, ale máš tolik práce, povinností a závazků, že si to nemůžeš dovolit. Nechceš zklamat lidi kolem sebe, to jediný tě drží na nohou. Jeden den tě bolej záda, druhej den za krkem, třetí den a pak až do konce tejdne tě bolí celej svět. Hluboká tma už ve tři odpoledne, ale co taky čekat od tohohle postindustriálního Mordoru: dejcháš prach, sám jseš prach. A Corrections House je poslední útočiště, kde ti někdo rozumí. Tady odměřujou každýmu rovným dílem.

„Last City Zero“ je deska, která spojuje temnej primitivismus Godflesh, industriální rachot Revolting Cocks nebo Lard a mohutný riffy Neurosis. Nechápu, kde bere Scott Kelly tolik inspirace, vůle, invence: kromě Neurosis vydávat vlastní geniální sólový desky a pak ještě stvořit TOHLE??? Nerozumím tomu, fakt ne. Corrections House je navíc mnohem víc „kapela“ než „projekt“ – zvukově jsou naprosto soustředěný, cílevědomý (cíl je všechno to měkký a nešikovný maso, který se musí osekat) a hlavně nemilosrdný. Odosobněná uniformovaná brutalita, holý stěny, blikající zářivky.

Celý desce ohromně pomáhá, že v sestavě není bubeník – ten monolit se tím pádem vydává na neprobádaný místa; není tu moc záchytnejch bodů, na který jsme si zvykli. Nebezpečný album. A mezi vším tím rachotem a rozbitým sklem najednou zčistajasna zazáří krása jako „Run Through The Night“ – akustický vlny se tříští o pobřeží, široko daleko nikde nikdo. Nebo vizionářský slova Mikea IX Williamse z Eyehategod v titulní „Last City Zero,“ kde kytarovej doprovod tvoří jen základní motiv ze skladby „Figures,“ která je na Kellyho sólovce „The Wake“ z roku 2008. Poslouchám a učím se...

Hele ale tohle všechno jsou jen moje střípky, odlesky. Nic důležitýho. Především ta deska jako celek je vynikající, nečekaně dobrá. Není tam ani náznak toho, že si pár šikovnejch muzikantů jen tak nezávazně zablblo ve studiu a něco jim vyšlo něco ne. „Last City Zero“ je kurva hluboký, surový, nepříjemný (ale návykový) album. Naprosto věřím Corrections House. Je to poslední útočiště, kde ti někdo rozumí.