(Phobia Records ve spolupráci s dalšími labely)
Že se Stolen Lives jednoho dne vrhnou do splitu s nějakou divokou partou ze zahraničí, mi bylo celkem jasné. Není jich sice všude plno, nemusí být za každou cenu vidět ani neotravují neustálým rozesíláním promo blbostí po internetu, ale po celou dobu ani v nejmenším neztrácí entusiasmus a jejich poctivá cesta jim dodává sílu na jejímž konci je tedy tohle splitko s brazilskými bijci D.F.C. Ještě než jsem si ho pustil, dostala se ke mně samozřejmě informace, že Stolen Lives jsou teď mnohem více thrash a méně ten nasraný rychlý old school hc/punk, který je definoval ještě nedávno a který jsem miloval a to i proto, že jeho produkováním šli kluci totálně proti proudu a byli v podstatě jediní, kdo tady tenhle styl hrál. Nicméně se změnou bubeníka přišel do kapely nový vítr, který vše posunul lehce jinam a současná tvář kapely je po hudební stránce skutečně mnohem více klasický thrash core. Ale nebojte, za prvé, je tam pořád hodně slyšet autentický hc/punk feeling, není to jen technicky dokonalá a vyčištěná nahrávka, která trochu postrádá duši a za druhé si Stolen Lives udrželi svou nasranost a obsah, který jasně říká na jaké straně barikády tahle kapela stojí. Celá nahrávka má navíc opravdu hodně energie a není v ní ani náznak nějaké křeče, což se v tomto stylu nezřídka stává. Možná je to tím, že není za každou cenu extrémně rychlá, ale drží se tempa, které jí vyhovuje a tím pádem má přirozenou sílu, která vás nakrouhá jak zelí na struhadle. Nástroje jsou zmáknuté suveréně a vokál (ne Vokál!) má přesně padnoucí barvu i frázování. Stolen Lives prostě oblékli odrbané vesty a šátky, ale kráčejí stále po stejné cestě a já se moc těším na další nahrávku. Druhou stranu splitu okupují brazilci D.F.C. a ti svým kolegům rozhodně nedávají nic zadarmo. Na začátek intro ve španělštine, ostrej nájezd na kytaru a rovnou po hlavě do přísných rifů. D.F.C. solí svůj thrash core tradičněji, tedy více podle regulí stylu, hehe. Občas nějaká zasekávačka a zpomalení, ale jinak po celou dobu velmi ostré tempo, i když ne zase třeba až tak rychlé jako Lahar. Nejblíže mají v současnosti asi k Municipal Waste a to i strukturou songů i když jsou jednoznačně méně thrash metal a více punk. Stejně jako Stolen Lives prostě mají svou specifickou energii a koňskou dávku poctivosti a uvěřitelnosti. A pak samozřejmě také nezaměnitelný latinskoamerický aspekt, který je přítomen hlavně ve zpěvu ve španělštině a který mě nepřestává fascinovat.
Jsem moc rád, že takovéhle desky vycházejí a jestli to máte stejně a chcete aby to tak i zůstalo…….tak víte, co máte dělat……...
www.myspace.com/stolenlives
www.myspace.com/dfc
Více na old.czechcore.cz
|
