(Gaskmask records)
Představovat kapelu samotnou je zbytečný - rozhovor to udělal za mě. Přejdu tedy rovnou k desce samotné a pro tentokrát začnu u obalu. Provedení je sice jednoduchý a nenákladný – klasická kartonová kapsa v černobílé barvě a jeden list s textama jako vnitřák – ale grafika samotná je výborná. Hlavní motiv kreslil chlapík z Texasu jménem Jason Berret (mrkni na jeho stránky: enfant-terrible.deviantart.com) a jeho kresba je bizarním apokalyptickým výjevem zmutované sebezničující civilizace. Salvador Dalí s Hieronymem Boschem a Nešou z Doomsday Graphics na férovým houbovým tripu. Po všech stránkách dokonalá ilustrace ducha téhle kapely. Tohle LP mě v kontrastu s ještě jakž takž stravitelnýma předchozíma nahrávkama znova utvrdilo v názoru, že DAŽD zkrátka nejsou kapelou pro každýho a ani jí zjevně být nechtějí. DAŽD jsou (nejen po hudební stránce) jakýmsi undergroundem undergroundu. Hrnou vám do hlav psychopatickou a špinavou dřevní muziku bez ohledu na zrovna převládající tendence. A to i bez ohledu na současnej revival starýho UK crustu, nebo chcete-li stench-core, ke kterýmu sice mají po všech stránkách asi nejblíž, ale zároveň se jeho běžnýmu pojetí silně vymykají. DAŽD jsou celkově jakýmsi svérázným mixem staré crustové školy s úletama raných BLACK SABBATH (a to i včetně sympaticky nemoderního zvuku) a doplněný o iritující black metalovej vřískot za hranicí srozumitelnosti. Zvlášť díky téhle extrémní a z lajny stylovýho projevu vystupující poloze zpěvu bych tipl, že spousta lidí tuhle kapelu nerozdýchá. A tak nějak mi to dělá ohromnou radost, protože mám stále respekt k lidem, kteří se nebojí utahovat šrouby do ještě větších extrémů a testovat tak lidskou trpělivost. První strana začíná překvapením v podobě stoner rockové instrumentálky, která vás ještě chvili udrží v napjatým očekávání. Hned po jejím doznění se otevře Pandořina skříňka z níž se jeden po druhým vynoří sedm songů, tu vláčných, tu svižných, aby se celej tenhle temnej válečnej epos nakonec završil závěrečnou etudou, ve které zpěvák místo křiku už jen zoufale pláče. V kombinaci s výpravnýma textama popisujícíma nejhrůznější zvěrstva a nejděsivější představy lidskýho osudu je tohle deska, ze které jde fakt podivná úzkost a strach. Jestli je tohle, co vyhledáváš a co tě přitahuje a jestli tě lákají kapely, který nekopírujou (jakkoliv už syrově nastavený) žánrový klišé, jdi do toho. Jestli vyžaduješ jistoty a bezpečí ověřených postupů a i syrovosti a špíně stavíš mantinely přijatelnosti, pak se téhle kapele vyhni obloukem. V nerovným boji bys nejspíš neobstál/a…
(kooperace: GASMASK RECORDS, Český Herálec 71, 592 01 Herálec, www.maskcontrol.com; FUCK YOGA; KILL THE MAN WHO QUESTIONS)
|
