Winter recordings
Nebudeme chodit okolo horké kaše. Obě tyhle kapely dobře znáte, protože šancí seznamit se s nimi už bylo dost. Jestliže na minulé desce přinesli Deadlock v mých očích cosi nového a jejich tvorba byla na hony vzdálená od tvorby jiných kapel z jejich okruhu, bylo to jednoznačné plus pro kapelu. Muzika nových songů již zřejmě přesáhla v mnohých místech stín hardcorově metalových vrstevníků. Už se nedá říci, že by klávesy podmalovávaly temnou náladu ale spíše vynášejí vzhůru smyčcové nástroje, se kterými jsou jedna ruka. Samozřejmostí zůstává, že takto rozjetý vlak nelze stavět drtivou kytarovou hradbou, a tak vězte že ty jsou značně „heavy“, ještě víc než dřív a s patřičnou dávkou kudrlinek.
Klavírní intro už je na dnešní poměry trochu únavné a vyčpělé s bicími znějícími jako by byly nasamplované a odehrané zmáčknutím jednoho knoflíku. Po takovém úvodu jsem přirozeně očekával spíše diskotékový remix něčeho dosti nudného. Stále si nevím rady co s tím ženským zpěvem. Má na mě spíš rušivý vliv, který vytváří zmatek tam, kde se mohl rozprostírat poklidný snový motiv. A to je mi líto! Ale za to vlastně spíš může naléhavý křik zpěváka, který tu dělá rozruch a měli ho utnout. Celými čtyřmi songy se táhne v podstatě jeden celistvý text a pouze pro formu je nasekán na jednotlivé songy. Osobně bych se vyvaroval rýmování, kterému v téhle muzice stejnak není rozumět a zbytečně omezuje použitelné prostředky. Na to konto mohla být forma květnatější. Takto působí dosti naivně, až dětinsky. Jsem si jist a na minulé desce to Deadlock předvedli, že by měli na mnohem víc. Zábavná je sekačka v An eye for an eye s téměř až hororovými smyčcy. U mě vítězí na plné čáře závěrečná The end of the world, u které budete mít v kontrastu s předchozími songy pocit, že je zahraná dvakrát rychleji. Nedojde u ní k žádné rozvleklosti, ke které jsou Deadlock náchylní. Budete jak na dostihové dráze. Občasné změny z rychlosti do klasických heavy sól jsou dostatečným zdrojem pestrosti. A na úplný konec se konečně dočkáte dívčího melodického zpěvu, nijak neprzněného jinými ruchy.
Stejný prostor jako Deadlock dostali i 6 Reasons To Kill, pro které je tato nahrávka již druhým splitem v řadě (minule s kapelou Absidia). A jak je známe jdou na to bez okolků rovnou jak jsou zvyklí a k tomu nejsou za potřebí dlouhé komentáře. Zatímco minule zahájili velice rozverným motivem, tentokrát jde po celou dobu převážně o střední tempo s takřka neutichajícím dvoukopákem. Stačí se pouze zeširoka rozkročit a začít krouhat. Black Sabbathovský riff v Dominion of death mi docela vyrazil dech. Ten bych tu vskutku nečekal. Ale pobavil! Zvláš? když se zvrhne v takovou divočinu... Ačkoliv se 6RTK ve srovnání s Deadlock nesnaží o zakomponování jakýchkoliv okras a jedou si neustále v jedné linii, jsou u mě již podruhé v řadě vítězi v pomyslném souboji dvou kapel na splitu. A stejně tak jako u Deadlock, tak i 6RTK si to nejlepší schovali na konec. Velkou část tu odzpíval Andy z Caliban a song je evidentně konstruován pro něj. Charakteristická Caliban struktura se tu nedá neslyšet.
Více na old.czechcore.cz
|
