(Epitaph records)
Death by stereo už jsou starší chlápci. Jiní starší chlápci si je pamatujou z Outspoken nebo Kill the messenger. A starý chlápci občas zavtipkujou. Neberou věci tak vážně a troufnou si nazvat svojí novou kapelu podle scény z teenagerskýho kýče The lost boys, ve kterým partička upírů motorkářů terorizuje poklidné přímořské letovisko (viz intro k If looks could kill I´d watch you die z roku 1999 na Indecision records). Death by stereo před pár lety zasáhli jak blesk z čistého nebe. Zcela přirozeně totiž skloubili hard core, punk postupy s metalovým zvukem a zpěvák Efrem nedominuje pouze v jedné poloze, ale dokáže jak řvát tak zpívat, čímž otevírá dveře oběma skupinám kids, kteří preferují jednu či druhou. Vyzpívané pasáže dosahují až operních rozměrů. A to, že se nejedná pouze o studiovou práci jste měli šanci posoudit nějakej ten pátek zpátky, kdy propotili pódium pražskýho Futura společně s Good Riddance. Další nemalou devizou jsou texty jako například Death for life, (Day of the death – Indecision 2001) kterej uvízl v mý paměti nadobro. A věřte tomu, že moje pamě? je hodně děravá. No a letos je na řadě v pořadí třetí deska, která mě překvapila hodně tvrdým zvukem. Je to další kvalitní porce od Death by stereo, kteří nám zasadili do myslí dvouleté kontiuum a fungují podobně jako Iron Maiden, u kterých vždy tušíte, jakáže asi bude nová deska, ale nikdy vás nezklamou a mnohdy překvapí. Into the Valley of death navíc nabízí více heroických momentů v podobě sborových zpěvů, který nedají nevzpomenout třeba Manowar anebo technickej říkankovej zpěv, připomínající System of a down (Let down and alone), ale nenechte se odradit. Pořád je to hard core punk. Nestagnuje však, ale zkouší a zkouší a právě tento proces dělá z Death by stereo jednu z nejzajímavějších kapel, která je v současnosti k mání.
Více na old.czechcore.cz
|
