(Free Dimension Records)
Dvěma basama, zpěvem a bicíma vybavená táborská úderka Deverova Chyba to na své albové novince Do stran hrne docela rock n rollově a melodicky. Oproti debutu Doforoty tedy ubylo něco syrovosti a rychlosti, pořád ale zatraceně platí, že jde o dávku rytmické hard core řezničiny. Navíc si tahle troj členka pořád vystačí jen s výše zmíněným nástrojovým obsazením. Vše je totiž hráno natolik nápaditě, že absenci dalších klasických nástrojů, kdy jen v jednom songu hostuje kytara navíc, posluchač opravdu nepocítí.
Pánové z Deverovky jako by na novince zase o něco více srostli se svými nástroji a celkově se vyhráli. Zmíněný úbytek syrovosti tedy snad ani není chtěny, nebo cílený. Nové věci jsou prostě jen aranžérsky o něco pestřejší a promyšlenější. A to platí i o zpěvu, který většinou taky už tak netlačí na pilu a více „zpívá“.
Výše zmíněné tvrzení ovšem naruší hned úvodní S kůží, která teda nášupem je. Avízované zklidnění přichází až pak. Asi nejvíce je cítit v Jako ty, která si jede v dost v poklidném bublavém dialogu dvou basskytar a zpěv zní skoro až zádumčivě. Vše opatřeno i docela dobrým textem a pro mne rozhodně i jeden z hitíků desky. Ostatní věci? Důrazné melodie, jak už jsem jednou psal, hodně nápadité dialogy dvou bass kytar a když už je řeč o nástrojích, pochvalu určitě zaslouží i bicí. Ty drží songy řádně pohromadě, vědí kdy vybouchnout a kdy zase držet rytmičniost, navíc hrají i krajně účelně a bez zbytečných kudrlinek a finess „do stran“:-).
Mezi dalšími určitě zaujme i rytmická Spěje, kde najdete taky onu hostující kytaru, dobře se poslouchá i ryze instrumentální nášvih PPLK Fridge, příjemným ukončením je skoro až patetická Jeď na Miláno!, rovněž opatřená ne nezajímavým textem.
Tak a nyní místo pro kritiku :-). Pánové tady, stejně jako na debutu, opomněli do bookletu otisknout texty, což je myslím v tomhle případě velká škoda. Samotný booklet ovšem jinak svým vtipným a nápaditým zpracováním zaslouží pochvalu, stejně jako to, že je cedo vybavení fakt slušným zvukem. Úplným závěrem? Možná by nosič, což jsem zapomněl opomenout třeba také u Themy 11, zasloužil o něco delší stopáž, tedy více songů.
Více na old.czechcore.cz
|
