V artistickým světě byla Edie Sedwicková múza Andy Warhola. V tom hudebním je to zejména živá hmota, která s drobnými pauzami na vydýchání funguje již od roku 1999. Za ty léta však nepřestala žít svým životem plným změn a proměn. Vůdčí osoba Justin Moyer, jenž prošel kapelami jako El Guapo, Supersystem, Antelope se převtělil do Edie, aby byl o krůček blíž k pozlátkovému světu Hollywoodských celebrit. Což bylo i hlavní téma prvních desek, které s přibývajícím časem uzrávaly a pokaždé zněly trochu jinak. Však také všeumětelsky vybavený Justin se nebál vystupovat sám a pokud vsadil na kapelu v jeho zádech mu stálo recyklované a často střídané mužstvo převážně z Dischordovských kapel (Medications, Beuty Pill, Faraquet, Andalusians, ...). Jeden z hlavních zlomů nastal loni s deskou "Love Gets Lovelier Every Day", šaty a šminky Edie Sedwickové jsou minulostí a rovněž opouští svět celebrit. Justin a jeho ustálený tří členný dívčí band tentokrát na sebe navlíká bílý dress, symbol obnovy. Jess a Kristina stojící za bezchybnou rytmickou sekcí s panem kapelníkem tvoří jeden organismus. Se zájmem lze pozorovat jak se tato trojka v různých podobách vyskytuje v dalších projektech ať už jsou to znovuobnovení SPRCSS nebo America Hearts. A ta černá dáma za mikrofonem s fejkovým afrem na hlavě? To je JosaFeen, kterou Justin zaslechl coby hostující zpěvačku ve skladbách Rich Morela. A jak tvrdí, přivedl tak do světa punku. Její vokál, který čerpá hlavně ze starého soulu a r´n´b dodává skladbám patřičnou a značně osobitou náladu. Pokud dobře počítám novinkové album „We Wear White“ je čtvrtou velkou deskou a pro tentokrát přistihujeme E.D. v nejhlučnější a nejsyrovější garážové podobě. Jak už naznačuje první track s patřičným názvem Dirty. I tentokrát máme tu čest s tanečními rytmy, které udává znamenitě hravá rytmické sekce, do toho úsporná kytara, Justinův vokál, jeho typický humor a to celé zastřešující sametově hrubý soulový backing vokál JosaFeen. Synth zvuky jsou minulostí a to pravé ořechové člověk ocení až po četnějším poslechu a to je zmíněno jako plus. Jako v případě labelových kolegů The Make-up i s touto partou se dostaneme do let minulých a budeme mít tak možnost nasávat žáru hudby ohně. Co se týká obalu, stylově se o něj postaral dvorní malíř DC scény Ryan Nelson (ex-Most Secret Method, Soccer Team).
E.D. Sedwick se u příležitosti nové desky vrací opět do Evropy. My budeme mít možnost se nechat okouzlit jeho rozdováděnými koncerty hned na několika zastávkách u nás:
2.12. Praha – 007 (+ Crime /D/) 3.12. Ústí nad Labem – Mumie (+ Crime /D/, Prodavač) 4.12. Hradec Králové - Klub 4 (+ Crime /D/) 5.12. Kolín – U tří pírek (+ Crime /D/) 6.12. Olomouc – Mitril (+Drutty) 7.12. Brno – Yacht (+ Crime /D/, My Dead Cat) 8.12. Jihlava – Ježek (+ Crime /D/, Sitcom, Indienami)
Slať tofužel nakonec hrát nebude. Nahradí je Marastic Blues, neznámá, ale vynikající bruska kloubící oldschool Grindcore a Punk ve vysoce výbušnou směs.
Ahoj Peťo, proč ten hejt? Ani píseň, ani klip určitě přímo nepomůžou lidem, kteří pomoc potřebují. Představuju si ale, že by se obojí mohlo stát malou součástí velkého společného vícehlasu a ten vícehlas by třeba mohl postupně pomáhat změnám - formovat atmosféru ve společnosti směrem k vět&sca.... (text zkrácen)
