Miluju překvapení. A těch se mi poslední tejden dostává až dost, takže život není tak chmurnej jako ranní chátrání, který se táhne jako smrad celej den a nutí vás přemejšlet o smyslu existence. Přiběh se má takhle. Nejeden z vás zaregistroval, že Ramming Speed jedou letos po Evropě a ne všechno se vyvinulo podle jejich představ. Ve Florencii se totiž podívala parta makarónů do jejich auta a obrala je o finance (některý kapely dělaj pořád ty samý chyby) a hlavně o merch, kterej asi při revizi u lokálního Dona moc neuspěje (leda by si dal práci a přetisknul rub portrétem Rocca Siffrediho). A teď k jádru pudla. V takový situaci chce každej nějak pomoci, ale když chybí oficiální merch, těžko se chytá stébel. Naštěstí Jonah z Ramming Speed vydává desky pod hlavičkou Teenage Disco Bloodbath a tenhle label má fakt záběr! Navíc Mauricio a Jacobo při pohledu na vinyly podcenili jejich prodejní hodnotu a nechali je v dodávce. Bingo pro mě, kterej se 3 roky po vydání týhle fošny poprvé setkává s Engineer ze Syracuse. Hned jak Jonah zmínil Bloodlet, Coalesce a Breather Resist - zjevil se v mojí peněžence nepříjemnej průvan.
To, co předváděj Engineer nebude nikdy masová záležitost, ale jeden každej z nás má jinej soundtrack. Vlasta Kladivoun, kterej každej den mastí svůj truck podél Labe si dává k sekačce Michala Tučnýho a pár z nás má teď novou lásku k rannímu kafi - černýmu jak bota. Hlenovitej zvuk, hlubokej ponor, bolest a celkově tíživá atmosféra v podání, který doplňuje mozaiku podobně zaměřenejch kapel. Bloodlet byli vyhulený hrobaři zatížený hip hopem, kterej nikdy pořádně nevylezl na povrch , Breather Resist skrytý intelektuálové, milující těžkej zvuk, Harkonen nasraný prevíti, který nezabil ani nezájem, Coalesce hledali světlo přes hleny ve westernech, Keelhaul je ghetto v rytmu, The Secret anomálie ve velký botě a Engineer je plavba milostivejch tónů, který občas zakopnou o náhrobek těch, co už přestali vnímat současnost jako důležitej prvek mezi minulostí a smrtí.
Engineer jsou důkazem, že se pořád vyplatí hledat a ne všechno zlato najdete na Hydra Head nebo Southern Lord. Kladiva pod lebku, zkaženej vzduch a z mozku puzzle. Engineer - meditace nevyrovaných. Žádný dohady a cizí zahrady. A zase ani zmínka o muzice, kurva.
Slať tofužel nakonec hrát nebude. Nahradí je Marastic Blues, neznámá, ale vynikající bruska kloubící oldschool Grindcore a Punk ve vysoce výbušnou směs.
Ahoj Peťo, proč ten hejt? Ani píseň, ani klip určitě přímo nepomůžou lidem, kteří pomoc potřebují. Představuju si ale, že by se obojí mohlo stát malou součástí velkého společného vícehlasu a ten vícehlas by třeba mohl postupně pomáhat změnám - formovat atmosféru ve společnosti směrem k vět&sca.... (text zkrácen)
