Praha - Rock Café, 8.7.2003
Večer, který byl pro mnohé jeho návštěvníky svátkem, na který se těšili jak dítě na cukrle, pro jiné zase zdrojem mnoha kontroverzí. Každopádně, sálem zněla v nemalé míře i polština a maďarština, což ukazuje, že jsou lidé ochotni kvůli této kapele cestovat stovky kilometrů, takže své opravdu věrné fanoušky si najde i dnes.
Koncert otevírali "polozapomenutí" Eternal Fire ze Sokolova. Kapela, v níž hrají lidé z kultovní kapely Svobodné slovo, a která už to táhne nějaký ten pátek. Melodický punk kalifornského střihu s výlety do rychlejších až metalových pasáží, poměrně dobře rozjetý, a s netypickou délkou songů - odhadem okolo pěti-šesti minut. Publikum ale jejich hudba moc neoslovila, lidé postávali spíše v zadní části sálu a se zýváním okukovali... Třetí písnička byla netypická a zajímavá: zpívaná v mantrách a věnovaná lidem, co se věnují duchovnímu životu Jinak texty o zradě, přátelství atd.
Po Eternal Fire zahráli strakoničtí Underfire. Ex-sxe klasici skatetového neučesaného hardcore punku předvedli to nejlepší, co v nich je. Až na zpěváka, který působil ospalým dojmem, to Underfire pěkně šlapalo, nechyběly ani stylové výskoky s kytarami, krátké ultrarychlé vypalovačky, cover od Igyho Popa a Turbonegro... Pohříchu, téhle kapele asi sluší menší klubík, protože mi přišlo, že se v Rock-café malounko ztráceli. Ohlas publika byl ale dobrý, i když se moc netancovalo, a závěrečný již zmíněný cover Turbonegro, okořeněný duetem se zpěvákem Phantoms on fire/Eastern star, byl pěknou tečkou za dobrým setem.
A po výměně aparátu (nutno dodat, že YOT si oproti oběma českým předskokanům moc nepolepšili, otřískané zesíky, na jaké u nás hraje kdekterá vesnická kapela, a průměrné bicí - to je punkrock, žádný předražený Marshally) se už začali připravovat Youth of Today. Zpěvák si v backstage dal regulérní rozcičku s protahováním a roztahováním svalů na rukou i nohou, pak chvíle ticha a prásk...Youth of Today na scéně.
Téměř okamžitě se rozpoutalo pozitivní peklo na pódiu i pod ním. Zpěvák nepostál chvíli na jednom místě, dvě třetiny času strávil přikrčený u publika zpívajícího staré hity pěkně sborem pospolu tak, jak to je v každém druhém bookletu... Nechyběl ani stage-diving (jak kapely, tak publika), kopy z výskoku a další srandičky pozitivní mládeže, stejně jako krátké pozitivní proslovy mezi písničkami, občas i vtípek. Kromě krátké trapné eskapády s nuceným stage-divingem jedné dívčiny z doprovodu kapely dokonce i vtipný.
Hit střídal hit, publikum bylo ve varu. Skoro čtyřicátníci ukázali, že i po dvaceti letech jsou ve výborné formě, na nic si nehráli a předvedli pořádnou porci punku staré školy. Skutečně jsem si připadal jak v New Yorku osmdesátých let... Tričko měl na sobě jen málo kdo, jediná šance jak se dostat ze sevření davu byla vyškrábat se nahoru a "odserfovat" stranou, prostě oldschool hardcore show, na kterou se nezapomíná. Myslím, že po třech přídavcích a definitivním odchodu z pódia byl nespokojený jen málokdo.
Na závěr si neodpustím pár poznámek ke kapele, o které se zde tak živě diskutovalo. O aparátu jsem se již zmínil. Dále, Youth of Today nepřijeli žádným pronajatým autobusem, ale malou otřískanou dodávkou. Co jsem měl možnost pozorovat, sami si prodávali věci v distru, diskutovali s lidma, prostě žádný hvězdný manýry. A straight edge jsou stále tři ze čtyř členů kapely...
Více na old.czechcore.cz
|
