Ipecac Recordings
Přestože vydání nového alba experimentální metalové kapely Fantomas s názvem Suspended Animation je naplánováno až na 5. května, podařilo se mi si tradičním DIY způsobem zajistit jeho kopii téměř o 2 měsíce dříve.
Stačilo prosvištět několika „eftépkama“ spřízněných patton-maniaků a jeho vysoce kvalitní kopie již za necelou hodinu drásala moje reproduktory.
Snad tak alternativní vydavatelství jako je Ipecac Recordings mou nedočkavost odpustí, zvláště když si ho hned po vydání jistojistě zakoupím.
Hvězdná čtyřčlenná kapela ve složení: Mike Patton (Faith No More, Mr. Bungle, Tomahawk) – zpěv, samplery, klávesy, Buzz „King Buzzo“ Osbourne (the Melvins) – kytara, Trevor Dunn (Mr. Bungle, John Zorn, Trio Convulsant) - baskytara, Dave Lombardo (Slayer, Grip Inc.) – bicí se po roce vrací s albem, které by mělo tvořit ucelený duet s jeho předchůdcem Delirium Cordia.
Hned po jeho vydání se kapela nechala slyšet, že Delirium Cordia je jen první částí eposu na kterou za rok naváže znatelně svižnější dvojče vyšperkované vysamplovanými zvuky z animovaných filmů. Po prvním poslechu Suspended Animation bude každému více méně jasné, že informační zdroje neklamaly.
Je však pravda, že Mike Patton tentokrát šetřil posluchače znatelně více než tomu bylo v případě Delirium Cordia. To obsahovalo pouze jediný track s minutáží lehce přes sedmdesát, a to co se na této desce odehrávalo bylo se dalo popsat jako středověké gospely mixnuté s ambientem, acid jazzem, elektronikou a burácející neurčitou metalovou masou v pozadí tvořící surealistickou moderní operu.
Suspended Animation k ní tvoří parádně obrobený protipól, ale zároveň do ní zapadá jako jing do jang. Nový počin je tentokrát rozdělen na tracků 30 jako tomu bylo u debutu Fantomas a se stejnou bizardností jsou i pojmenovány – tentokráté jako data dubnových dní (snad se oficiální verze nebude zásadně lišit).
Hudebně je album daleko přímočařejší a jednotlivé skaldby jsou celkem komplexní. Stylem deska trošku připomíná druhý počin z Fantomasovi dílny Director´s Cut.
Ambientní pasáže, střídají těžkotonážní metalové riffy bruslící někdy až na pomezí grindcoru.
Zůstal samozřejmě typický Fantomasův rozbředlý zvuk kytar, hallem či overdrivem znetvořený zpěv, velmi skoupý na texty, který někdy agonicky drásá, jindy zase stoupa k nebeským výšinám. V jedné písni se zpěvu tentokrát chopil i Buzz Osobourne. Lombardovi epileptické kvantové bicí jsou trošku rozestřené, někdy protrhnou zvukovou mlhu ostrým virblem či ječící hi-hatou.
Metalové části jsou více tradiční než kdykoli předtím, ale když se z nich vynoří ponurá trip-hopová procházka s najazzlou basou, aby brzy sklouzla do demolice ve stylu Dillinger Escape Plan nestačíte se divit. I když kdo zná Fantomasův smysl pro sarkasmus je asi připraven na kdeco.
Rytmická i stylová rozmanitost, ale tentokrát drží více než dobře po hromadě a album tak ubíhá ve velmi svižném kroku.
Mimo všemožných samplů je na Suspended Animation opravdu slyšet spousty zvuků z animovaných filmů, které jsou však každopádně ku prospěchu věci a jsou použity velmi citlivě.
Celkový verdikt? Pro mě nejžhavější adept na nejlepší album letošního roku. Ač je teprve březen, jediným vážným konkurentem mohla být letošní deska the Mars Volta a ta ač je dobrá kvalit Suspended Animation zdaleka nedosahuje. Mike Patton však svou genialitu v posledních letech dokazuje minimálně 4 krát ročně takže kdo přijde na řadu po páté řadovce Fantomas a hostovačce v the X-cutioners? A? to bude cokoliv bude to masakr!
Well, what did you expect in opera?! A happy ending?
Více na old.czechcore.cz
|
