Konec cesty. Jen hukot a život měnící se napřed v šedivou a pak  černou díru rezonující milionem ševelících hlasů ze záhrobí. Otevření rubikonu, hranice mezi dvěma světy. A každý krok znamená propadnout se trochu hlouběji do prázdnoty.

Nový opus magnum od Fell Voices je......uf.......kurevsky zákeřná deska. Maje na paměti jejich split s Ash Borer, kde se k sobě obě kapely až překvapivě hudebně přiblížily, očekával jsem opět náladovou klepačku, jejíž stisk občas rozerve epická kytarová pasáž, ze které se vám sevře prdel. Což o to, nálada tu samozřejmě pořád je, ale jinak se všude kolem rozprostírá šedivá bažina, zrádná nestálá plocha, skrývající věci, které si ani nechcete domýšlet. Ale někdo vám jaksi nedá jinou šanci. Pamatujete si scénu, při které Frodo se Samem kráčí přes bývalé bitevní pláně Dagorland, ze kterých se staly Mrtvé močály? Tak přesně takhle na mě působí poslech desky "Regnum Saturni". Na první dojem se v ní toho vlastně moc neděje, každá strana začíná tichým hučením evokující prázdný vesmírný prostor, které se plíživým tempem přelije do samotných "songů". Ty uvozovky jsou zcela namístě, protože Fell Voices si sice nikdy s nějakou pevnou strukturou moc hlavu nelámali, ale tady už rezignovali úplně. Nic to ovšem nemění na faktu, že tlak, který se najednou jakoby odnikud objeví, vás začne objímat a svírat s překvapivou intenzitou. A když zavřete oči, tak se teprve začnou dít věci. Rozostřené riffy vytváří konstatntní a homogení hlukový nápor, který musí pracovat s nějakou podprahovou frekvencí, protože v některých místech se mi z toho regulerně trochu točila hlava. Do toho neutuchající kovadlinovej rytmus hypno bicích a vokál z jiné astrální dimenze a můžu zodpovědně prohlásit, že jsem měl několikrát solidní mžitky před očima. Své určitě udělal i surový a mrazivý zvuk, kterého kapela docílila tím, že celou desku nahrála naživo a moc bych za to nedal, že to bylo v nějaký zkurvený jeskyni. Nedokážu moc odhadnout, do jaký míry to byl záměr, ale považuju tohle dílo za totální útok na podvědomí a nastavené zrcadlo všem démonův ve vlastní hlavě. A každá další minuta znamená propadat se trochu hlouběji do prázdnoty sebe samého.

Fell Voices budou hrát s Ash Borer 12.4. na Sedmičce a jsem  FAKT zvědavej, co to se mnou provede naživo.