Killed by Brno vol. 4, 9. prosince 2006. Devět kapel připraveno k rockandrollové smršti a desítky diváků s nastraženým sluchem. A v neposlední řadě několik „fotografů“. Hardcoroví paparazzi s digitálními stroji, rychlá spouš? a hbité prsty. Někdo by si mohl myslet, že v tom přítmí je některým z nich úzko, proto si každých několik vteřin alespoň na zlomek okamžiku zpestří unylou tmu trochou světla. Člověku neznalému situace připadalo by, že ocitl se na žhavé letní diskotéce se stroboskopy proklatě nízko. Ostré záblesky v rytmu naspeedovaného techna mohou snad navodit trans, některé slabší povahy by to však mohlo dovést k epileptickému záchvatu. Po několika ostrých dávkách ze superpřístroje oné „fotografky“ operující za zády kapel odcházím v polovině prvního koncertu. Stejně si počínám – já i „fotografka“ - u formace Sheeva Yoga. Blesky z vašich fotoaparátů mě opravdu obtěžují, divím se kapelám, že to tolerují. Z půl metru přímo do obličeje...
Na jaře se poměrně neúspěšně pokoušel zpěvák finské formace Endstand vyzvat „fotografy“ k utišení jejich sběratelských choutek. Jelikož mluvil anglicky, tak mu asi málo kdo rozuměl. Ale ono i když se to řekne česky, tak tomu málo kdo rozumí – to jsem zažil u divadla, kdy při akrobatických kouscích životu poměrně nebezpečených neváhal nejeden „fotograf“ zachytit kritickou situaci – a jelikož se představení odehrávalo za tmy osvětleno žhnoucími pochodněmi, neváhal použít světlo svého stroje. Akrobaté to naštěstí přežili.
A to bychom zde mohli pohovořit i o umělecké rovině vzniklých fotografií. Stále z jednoho úhlu stále stejné fotky. Dát si přístroj nad hlavu, zmáčknout, podívat se na displej a tak stále dokola, jak kdyby odříkávali nějakou mantru. Druhý den to promažu – a když jich je tolik, tak zajisté jedna dvě budou dobré. To mě někdo pochválí, jaký že jsem to dobrý fotograf.
A pak bychom to mohli rozebrat z hlediska svobody. To mé totalitní myšlení se snaží omezovat svobodu „fotografů“. Zákon tržní ekonomiky - za své poctivě vydělané peníze si můžeš pořídit fotoaparát, tak proč by sis svobodně nemohl nafotit pár desítek snímků. Ale tvá svoboda – fotografe – končí tam, kde tvůj blesk narušuje intimitu mého pohledu.
Druhý den otevírám Hlubokou orbu. Někdo se možná dívá...
Michael
Více na old.czechcore.cz
|
