Ne, vy všichni, kdo jste podle plakátů a informací nachystání jít dnes na tyto dvě anarcho rock n roll punkové smečky z Francie do českotěšínského Jazzu, jste se neocitli v časové smyčce a nečtete report z toho, co bude. Koncert byl již včera a za vším stojí špatná domluva o datumu.
Lepší zahájení podzimní koncertní sezony si punkeři ze sdružení Liberte, které Jazz Club provozuje, ani nemohli přát. Obě kapely pohybující se hudebně na pomezí klasického punku a rock n rollu, hrnoucí to své s maximálním možným nasazením, určitě nezklamaly a byly příjemným zážitkem. Jenže…. „Oni jsou tady už dneska!“ sdělovali lidé z Liberte do telefonu, když sami volali, nebo když jim, jako v mojem případě, někdo zavolal zcela náhodou, aby se poptal na nějaký detail.
Za vše mohla špatná SMS domluva s týpkem, který české putování Francouzů domlouval. Liberte byli prostě přesvědčeni o datu 15. září, které také bylo na všech plakátech, oznámeních i v rozesílaných mailech.
Když pak přišla na Liberte mobil sms, že Francouzi jsou již ve městě, pořád si ještě šlo myslet, že v Těšíně přespí a zahrají podle oficiálního data. Jenže kapely již dnes hrají v Praze (nevím přesně kde, ale pokud jste fans výše zmíněných stylů, berte to i jako menší pozvánku a nenechte si je ujít), takže nic.
My, co jsme měli to štěstí a na poslední chvíli jsme se do Jazzu nahrnuli jsme nejprve čekali, až dohraje grupka, kterou si tam pořádalo jakési křes?anské mládežnické sdružení. Celkem hrozný bigbítek, mládežníci ovšem vesele organizovaně poskakovali, aby s posledním tónem opustili klub a uvnitř zůstalo pár lidí, kteří tam měli být až dnes :-)))…..
Jako první pak na pódium nastoupili The Defenestrors, kteří se nejprve na celkem komorní atmosféru (my skoro všichni seděli na židlích a bylo to tam jak někde na přednášce :-) koukali mírně rozpačitě, zároveň ovšem s humorem.
Kdo pak čekal, že se stojan s dvěma bubny konečně přinese k zbytku bicí soupravy na praktikáblu pro bicmeny a začne se, by čekal marně. Bicmen kapely je zároveň i hlavní vokalista a obojí zvládá celkem v klidu ve stoje a právě jen na dva bubny na stojanu před sebou. Klasickou tříčlennou partu doplňuje basistka, jejíž ovládání nástroje i občasné obličeje, s jakým vše prožívala (něco na způsob vážně a snaživě se tvářící školačky při jednom z prvních vystoupení, což ovšem nebyla pravda, protože ta holka hrála na basu vážně docela obstojně), bylo příjemný pozorovat, a pak také týpek na kytaru.
Tahle kapela začala drhnout docela klasický punkový styl s rock n rollovým nábojem. Jak ukazovaly třeba i samolepky na jejich nástrojích, mezi oblíbence patří třeba The Cramps a další tyhle party.
Koncertík to byla hodně zábavný a poctivě a s energií zahraný a The Defenestror se nakonec vyrovnali i s méně nabuřenou atmoškou, než by se asi čekalo. Nakonec, jak již bylo psáno, vzali vše s humorem a předváděli třeba i vsuvky, kdy si basačka s kajtrákem odskočili do publika, aby se dívčina, aniž by přerušila své energické hraní, najednou ocitla na klíně vedle mě sedícího kámoše Martina a s potutelným úsměvem se pak vrátila na pódium dohrát svůj part. Lidi už ovšem v tu chvíli byli více dovázaní, někteří si v stoje podupávali do rytmu, došlo i na nějaké ty tanečky.
Nástrojovou neobvyklost předvedli i další z francouzské ekypy, G-String. Rovněž klasická tříčlenná parta, rovněž klasický punk n rollový nářez. Ovšem více hlučnější, tvrdší a energičtější, místy přecházející až skoro k hardcoreové intenzitě. Dámy a pánové, byla to prostě jízda! A největší pozornost zde opět strhával obsluhovatel čtyřech strun a zpěvák zároveň, už jen tím, jaké kousky se svou basou místy vyváděl. Ona basa při to nebyla pověšená na krku, protože by se tam ani nevešla. Ano, tenhle týpek to mastil na klasickou bezpražcovou obroidní basu, kterou jsme zvyklí vídávat spíše někde v jazzových combech, nebo u pravověrných psychobilly (ke kterým G-String rovněž neměli daleko) a rock n rollových spolků.
Z basáka lil po chvíli pot a také lidé začali být ještě o něco více aktivnější, než při první show. Kapela jako by si ani nepřipouštěla, že hraje pro poněkud méně početné publikum. Stejně jako jejich předchozí kolegové svou show napálili do lidí naprosto suverénně a bez skrupulí. Občasné pozdravy „na zdarovje“ a zvednuté půlitry pivka směrem publiku (což předchozí kolegové dělali také) a jelo se dál.
Pan basák při tom stíhal nejen hru a zpěv. Ve chvílích, kdy nemusel stát u mikrofonu si s obřivním nástrojem místy doslova pohrával. Tu jej položil skoro až na zem, tu jej měl zase za sebou a hrál poslepu, parádní kousek byl, když si na basu sedl, aniž by přestal hrát a kolega kajtrák si ještě vyskočil na mohutné basino tělo vedle něj.
Prostě, maximální radost z hraní a rock n roll!!!! Jo!
Nezbývá tedy než jen doufat, že další akce téhle sezony dopadnou v Jazzu hudebně podobně a datumově lépe. Myslím, že takhle bude již v pondělí 19. září, kdy tam zavítají finští punk n rollisti Icon Clan, grindeři Hibakusha a punkáči Ticho Léčí.
Zajímavých akcí ovšem lidé z Liberte chystají pro letošní podzim v příjemném prostředí Jazz Clubu v těsné blízkosti těšínského celního přechodu do Polské republiky daleko více. Sleduj stopu, sleduj web www.liberte.ondrejvala.net.
Více na old.czechcore.cz
|
