|
(by Skulda)
Ačkoliv je už bráno takřka jako automatické, že se v případě Vyzobat jedná o labutí píseň kapely GRIDE a její poslední album, sám bych ještě s definitivním verdiktem posečkal. Už několikrát se totiž zdálo, že „Skřípot“ je na smrtelné posteli, aby pak nakonec jako bájný Fénix vstal z popela. Naposledy se tak stalo v roce 2019, kdy kapelu opustily 4/5 všech členů. Zůstal jenom zákládající člen a motor kapely - bubeník Čert. Ten ovšem nelenil a doplnil řady GRIDE o zakládajícího kytaristu Davida a na basu pak přibral osvědčeného matadora, vlastníka Hellsound studia Honzu Kapáka. V této sestavě pak kapela natočila split LP se SKIPLIFE. Koncerty pak GRIDE odehrávali ve třech, ale díky nabitému programu Honzy Kapáka, často i ve dvou. V této tříčlenné sestavě se kapela zavřela na konci roku 2023 do studia, aby stvořila své páté album. I když to pořadové číslo je u nich trochu vošajstlich. Jsou Tanec bláznů a Hluboká temná modř, které vyšly na jednostranném 12“ řadová alba? Tenhle zásadní problém přenechám renomovaným metalovým plátkům, které to budou moct rozsoudit lépe. Ale zpátky do studia. Pro někoho možná překvapivě (vzhledem k přítomnosti Honzy Kapáka) volba nepadla na Hellsound jako v případě splitu se SKIPLIFE, ale na Amákovo Golden Hive studio, kde v posledních pár let vzniklo mnoho zásadních českých hardcorových nahrávek. Zvuk je díky tomu mohutný, drtivý, ale přitom srozumitelný a hodně prostorový. Celé nahrávce trochu víc než na minulých počinech dominují bicí, což není nijak na škodu, spíše naopak. Hned úvodní vál Jistota trochu překvapí svým pomalým tempem a zádumčivou epickou atmosférou. Amák si zde zahostoval na theremin. A pak už se to spustí. Nová tvář GRIDE je v porovnání s tím, co produkovala předchozí sestava o něco přímočařejší s větším tahem na branku, méně disonantními souhrami dvou kytar, (aby taky ne, když to David musí obsluhovat všechno sám), ale úplný návrat k časům songů jako Možnost volby nebo Uniformita se nekoná. Pořád jde o svébytný „gridecore“ – amalgám grindcore, power violence, hardcore s výraznými infúzemi různých experimentálních prvků vypůjčenými napříč hudebním spektrem. Nejvíc je to znát v songu Prokofiev, což je několik fragmentů z Klavírní sonáty č. 3 ruského skladatele Sergeje Prokopjeva, které nahrála trutnovská klavíristka Drahoslava Satorová a Čert ji k tomu doprovodil na bicí. Výsledkem je zběsilý minutu a půl dlouhý avantgardní piano violence, který trochu připomíná na SILENTIST a nebo PIVIXKI. Druhý avantgardní výstřelek je skladba Paholaiset, kde Čert zapřáhl hudebně nadané rodinné příslušníky na klarinet, basový klarinet a barytonový saxofon a výsledkem je srážka balkánské dechovky se splašenýma metalovýma škopkama. Zní to skvěle a vzdáleně to připomíná italské žesťové metalisty OTTONE PESANTE. Zbytek skladeb se už tak radikálně stylově nevymyká, ale přijde mi, že druhá půlka alba je méně přímočará a díky výraznějším riffům a nápadům trochu zapamatovatelnější než první část desky. Obzvlášť výrazná mi pak přijde skladba Na konci cyklů fotosyntézy. Nicméně po konzultaci s ostatními členy kapely LICKSPIT s nimiž jsem nový GRIDE poslouchal referenčně v autě, to takhle nemusí vidět všichni. O vokály se svorně podělili David s Čertem s občasnou výpomocí Honzy. Davidův houkavý agresivní vokál měl vždycky potenciál praskat skleničky na víno a Čertův hrubozrnný ječivý řev mu zdárně sekunduje. Kontinuitu projevuje nová nahrávka i v textech, které pořád mají tu lyrickou, někdy až beatnicky, androšskou existenciální zádumčivou polevu. Novinkou jsou pak botanicko-ekologická témata ve válech jako Mykodiverzita nebo Prospektor, kde jde cítit výrazný vliv autora floristy Čerta. Stejně tak výrazný obal z pera Jana Ivana je novátorským počinem, který se nesetká všude s pochopením, ale mě se líbil hned na první dojem a myslím, že skvěle koresponduje s celkovou atmosférou desky. Album vyjde oficiálně na začátku prázdnin a o kazetu a CD se postará L´Inphantile Collective, zatímco vinyl si jako už tradičně postará Insane Society Records. Točím album znovu a znovu a přemýšlím nad tím, jestli jde o zakončení skoro třicetileté kariéry, anebo úsvit nových nečekaných zítřků? Sám nevím, tak raději myšlenky házím za hlavu a nechávám se unášet nervními tóny jedné z nejzajímavějším extrémně hardcorových kapel nejen v českém kontextu. (Skulda)
Album k poslechu na Gride profilu.
CD/MC vyšlo u L´inphantile Collective a LP vyjde u Insane Society Records, preoreder je již spuštěný.
|
