(Stillborn/Roadrunner/Universal)
Žádnej kompromis mezi láskou a nenávistí. Hatebreed. Buď je milujete nebo nenávidíte. Nic mezi. A věřte, že oni to cítí stejně. V pořadí třetí dlouhohrající release kingů brutal hard core z New Haven. Kdo si myslel, že po 'Perseverance' vznikne maximálně stejný album, ten se šeredně mýlil. Mezi prvními počiny, a? už to byly 'Under the Knife' nebo asi nejhitovější 'Satisfaction is the Death of Desire' uběhlo dlouhých 5 let k 'Perseverance', kterého se během prvního týdne prodalo 70.000 kusů. Tehdy byl posun ve zvuku a k větší přímočarosti logickým krokem a důkazem pětiletého vývoje. Po roce je tady 'The Rise of Brutality', který posunuje hranice ještě dál. O "vtipnej" začátek se stará na chlup stejnej riff, kterým končí minulý album jako 'Outro'. Zde je nazván 'Tear It Down' a druhá polovina vás strhne tam, kde chcete Hatebreed mít. Do role nejlepších iniciátorů mosh pitu. Tak jako na minulý desce byl největší hymnou song 'I Will Be Heard', tak na 'Rise' najdete hned dva, po sobě následující 'Straight To Your Face' a absolutní mayhem 'Facing What Consumes You', který se mi na první poslech postaraly o kvalitní husinu. Obzvláště refrén ve druhý jmenovaný. Texty jsou nekompromisní jako vždy. Některý z nich opatřený vysvětlivkama. Zasraný rockový hvězdy, Good Riddance, pokrytci a sráči jejichž falešný karty odhalil čas. A? chcete nebo ne, Hatebreed jsou jen jedni a všechny pokusy napodobit je skončily dost marně. Nedávno jsem viděl rozhovor, ve kterým zpovídal Jamieho Jastu Mike Ski z Brother's Keeper a musím říct, že z dalších 29 kapel, které Mike podrobil rozhovoru, vyšel Jamie jako asi jedinej, kdo měl co říct. Začali jako kapela, která hrála pro 20 lidí a díky tvrdé práci (až 250 koncertů ročně) jsou tam, kde teď jsou. Kdo navštívil jejich pražskej gig, ten jistě potvrdí, že hráli se stejným nasazením pro 200 jako pro 5000 lidí. Zůstaňte bdělí, nebylo to naposled.
Více na old.czechcore.cz
|
