(Noseke Rec)
Nestává se příliš často, že kapelám ze zapadlejch zemí jako je Venezuela, se poštěstí vydat nějakou nahrávku na vynilu. Jednak proto, že v těchhle zeměpisných šířkách je to většinou prakticky něco nemožnýho, co se moc nenosí a nevyrábí, a stejně i kdyby tomu tak bylo, většina kapel tady jsou naprosto neznámé smečky, o které žádné renomované, ani jiné, vydavatelství nezavadí, protože zřejmě tyhle kapely nebudou zrovna prodejním trhákem. Tohle je u vydavatelství Noseke rec jedna z nejsympatičtějších věcí, že vydává povětšinou naprosto neznámé kapely třeba z Venezuely nebo jiných zapadlých koutů světa, kam oko klasického hardcore/punk konzumenta jenom stěží dohlédne. Všechny kapely na téhle kompilaci mají několik společných, charakteristických rysů : původ země (Venezuela), nebojí se do nástrojů pořádně opřít, v textech všech zúčastněných jsou ostrý politický agitky. Sice texty jsou v mateřským jazyce, ale podle pár slovíček, který vídám dost čast všude možně, není moc těžký usoudit, o čem ty texty jsou. První stranu týhle exotický exkurze rozjíždějí NO RENTABLE (Guacara) se třema kouskama hrubýho hardcore punku. Kvalitní záležitost, která moc dobře šlape. V podstatě to samý se dá říct o všech kapelách na týhle desce, rozhodně to nejsou žádný ořezávátka a ani jedna kapela nepostrádá opravdovou š?ávu. FALTA RESPECTO (San Cristóbal) se 3 skladbama hrubého hardcore s mužským/dívčím zpěvem, který je hodně inspirovaný buďto starejma finskejma kapelama nebo starejma latino americkejma smečkama jako Colera, Olho Seco. Žádný extra vymýšlení, pár jednoduchejch riffů, bicí který neúnavně tepou svoje krutý punkový tempo. Zní to fakt skvěle. ATAKE AL SYSTEMA (Caracas) maj příznačnej název „Napadej každý systém“. Textově i hudebně mi to hodně připomíná španělské Sin Dios. ARMADA SUICIDA (Guacara) mi tady příjdou jako nejslabější kapela. Opět rychlej punk as fuck nářez s hrubým zpěvem, ale příjde mi že občas zbytečně svoje skladby zpomalují a komplikují. Ovšem v refrénech, kdy huláká celá kapela, to zní fakt bombasticky. ESKORIA SOZIAL (Barquisimeto) znějí dost podobně, jako nějaká stará vykopávka někdy z 80.let. Ne, že by byl špatnej zvuk nebo tak, ale nahrávka má takovou tu příjemnou retro atmosféru 80.let a hodně mi připomíná některé staré kapely z Itálie. Druhou stranu otevírají DESOBEDIENCIA (Maracaimbo) se třema skladbama příjemnýho punk rocku ve středním tempu s obou pohlavním zpěvem. Perfektně nasázený, vyzpívaný, skvěle vychytaný, nebojí se zrychlit ani zpomalit a skvěle jim to šlape a pasuje jedno k druhýmu. ALERTA (Coro) zní opět jako nějaký starý nářezy z jihu Ameriky, eventuelně z Finska. Kouzelný kytarový party s výbornejma sólama, podmanivá basová linka s výbornejma melodiema, pěkně hrubej vokál a občas pěkně pekelný tempo. RENUENCIA (Los Teques) celkem příjemně zvolňujou do středního tempa. Klasickej staroškolskej hardcore punk středního tempa s vlivem street punku a starýho Finska. Hruhej zpěv, živelný tempo a výbornej garážovej sound. Tyhle kapely, kdy ti stačí slyšet pár prvních tonů a okamžitě víš, co se bude dít dál, prostě zbožňuju. Předposlední ARTILLERIA (Valencia) jsou suverénně jednou z nejlepších kapel na týhle desce. Hrubej špinavej crust/punk, kterej zní jak mix rannejch Abuso Sonoro a Forca Macabra. Opravdu výborný. Syrovej, autentickej zvuk, výborný melodie a výraznej vokál se spoustou sborových zpěvů a výkřiků, který jsou pro finský kapely typický. Poslední smečka LOS VICIOS (Caracas) se do vás opře klasickým, rozvrzaným punkem s vynikajícím holčičím/mužským zpěvem, příčemž ten dívčí je fakt příjemnej vokál, žádnej řev. Kdybych to měl nějak shrnout, nedokázal bych asi vypíchnout, která kapela je lepší nebo horší. Všechny kapely mi příjdou hodně dobrý, hodně autentický a hlavně přesvědčivý. Sice může to bejt jakkoliv, ale lidem z tak zapadlejch koutů zeměkoule jako je Venezuela nebo jiný země „3.světa“ ty politický agitky o zkurveným systému, fízlech, náboženství aj, a který si svoje nahrávky dělaj doma v garáži na koleně, věřím vždycky o něco víc, než nějakejm navoněncům, který o těchhle věcech zpívaj, ale na vlastní kůži je nikdy nezažili a svoje nahrávky pořizujou v těch nejlepších a nejdražších studiích. Ale nerad bych se někoho, dotknul, je to čistě věc názoru. Z čeho jsem trochu zklamanej je obal, protože na letácích stálo, že deska je v luxusním, rozkládacím gatefold obalu, kdežto v reálu je to jen obyčejnej kus, na křídovým papíře, ale taky pěkně udělanej. Každá kapela tady má svoje místo, nechybí texty, kontakty, nějaká grafika atd. Největší maso jsou fotky některejch punkerů a punkerek v bookletu, speciálně fotky punkové rodinky z kapely Artilleria, pěkně s čírama jak má bejt. Perfektní deska. Pokud seš typ člověk, kterej musí mít za každou cenu ty nejnovější a nejpopulárnější sračky, nech bejt, pokud ale hledáš něco novýho, něco neprotřelýho, neokoukanýho a autentickýho, není nic lepšího co bych mohl doporučit. Jen pro kompletnost dodávám, že vydavatelství Noseke je vede příjemnej chlapík Johny z kapely Apatia No, kterej pendluje mezi Německem a Venezuelou, takže uvádím jenom kybernetický kontakt. (47)
NOSEKE Rec, apatia_no@gmx.net
Více na old.czechcore.cz
|
