K sesmolení následujícího textu jsem se nějakou dobu odhodlával. Důvodem „proč ano“ byla zejména chu? po dlouhé době něco vytvořit a pokusit se tak přispět svou troškou do mlýna - napsat něco jiného, ne jen pouhý report z koncertu, což - alespoň pro mne - bývá neskutečně nudný čtení. Důvodem „proč ne“ je zejména fakt, že jsem vyšel ze cviku a už pěkně dlouhou dobu (od posledního fanzinu Euthanasia - 7 let???) jsem nic kloudnýho dohromady nedal.
A z výše uvedeného plyne, že to, co bude následovat rozhodně nebude pro fanoušky pro mě nudných reportů z koncertů více či méně kvalitních kapel, ani pro fanatické fandy hardcoru či punku jako pozitivního D.I.Y. životního stylu a hlavně - nebude tady toho moc ani o muzice. O čem že to vlastně bude? Ani nevím - snad o výletu dvou lidí za hranice všedních dní.
Protože jsem fakt vyšel ze cviku, začnu osnovou:-))
1. Úvod (ten už mám kurva za sebou!)
2. Příprava a rozhodnutí
3. Cesta do Vídně
4. Procházka městem
5. Hudební produkce
6. Cesta zpět
7. Resumé
O turné HIVES (www.hivesmusic.com) jsem se dozvěděl kde jinde, než na netu. Po zakoupení poslední desky Tyrranosaurus Hives, která vyšla na Polydoru kam HIVES odešli z Burning Heart za astronomických 8,5 milionu liber, jsem dostal chu? vidět kapelu naživo. Občas jsem zabrousil na jejich web a jednoho dne jsem zjistil, že jedou pár evropských koncertů. A mezi daty byla i dobře známá Arena ve Vídni (www.arena.co.at). Začal jsem tedy lanařit kdekoho, aby jel. Zpočátku to vypadalo, že si budeme muset pronajmout autobus - tolik zájemců se hlásilo! Když jsem však nastínil cenu lístku, cenu za spaní na místě a náklady na benzín, zájem kupodivu polevil. Vzhledem k tomu, že koncert se konal v Areně, kde jsem byl naposledy před dvěma lety na Boy Sets Fire a Death By Stereo a která má kapacitu asi 1000 lidí, rozhodl jsem se pojistit se předprodejem. To už bylo jasné, že pojedeme jen dva- já a Pepa - můj kamarád a kolega z firmy.
Inu, zavolal jsem tedy do Ticketpra a informoval jsem se na cenu a hlavně na možnost si od nich lístek zakoupit. K ceně 22 Eur za lístek (pěkná, ale už celkem běžná...) si Ticketpro připočítává manipulační poplatek 200,-Kč za ks a poštovné dalších 200,-Kč. Celkem jsme za dva lístky vysolili neskutečných 2050,-Kč. Hmmm...ale tím to pochopitelně nekončilo. Zarezervovali jsme si ubytování v Etap Hotelu, který leží od klubu cca 100 m. Hotely Etap jsou dražsí verzí všeobecně známých hotelů Formule 1 (ta bohužel ve Vídni není). Jedná se o sí?, kde platíte (alespoň na naše poměry) za ubytování až tří lidí snesitelnou částku od 30 Eur (Formule 1) do 50 Eur (Etap). Hotely jsou nové, čisté, bez štěnic a švábů a poskytují úroveň, která odpovídá ceně. Jinak - Etap má na rozdíl od Formule 1 záchod a sprchu na pokoji:-)) Vídeňský hotel stál 47 Eur a nás hlavně lákal fakt, že se v klidu vyspíme, 100 m od klubu a nebudeme muset jet unavený domů, do Prahy a to pět hodin, jako minule z koncertu Boy Sets Fire. A pochopitelně....že můžeme kalit!!!
Pár dní před koncertem jsem si chtěl na webu Areny potvrdit, jak jsme chytří, že jsme si včas zakoupili lupeny, nebo? už musí být dáááávno vyprodáno. Ač jsem se díval po celém webu, nějak jsem tam nemohl vytoužené „Sold Out“najít ...V tom mé oči spočinuly na jiné, malé poznámce pod textem zvoucím na koncert, kde se skvělo „Arena - Open Air“. Kuuurva!!! No nic, zimní bundy a alkohol sebou. Alkohol jsme nepodcenili - zakoupili jsme 16 dvanáctistupňových piv značky Pilsner Urquell (naše oblíbené), doma vychladili, do cestovní ledničky nechali namrazit led a mohlo se vyrazit!!
Vyrazili jsme s Pepíčkem již v 9 ráno. Naplánovali jsme si cestou ještě nějaký pracovní věci a tak jsme mohli zabít dvě mouchy jednou ranou. Cesta po D1 ubíhala dobře, ale již od Vysočiny se proklamované slunečné počasí prudce změnilo na odpornou žluto-černou tmu. Abych byl přesný - předpověď zněla, že všude dobře, na jižní Moravě nejhůř. Ve Vídni mělo být slunečno a 18 stupňů. Přesto jsem začal trochu propadat pesimismu, ale furt jsem měl před očima Zákopčaníka, jak mi vzrušeným hlasem - tak jak to umí jen on - vypráví o tom kudy půjde okluzní fronta.
Rád bych zmínil ještě jednu věc - pokud jedete z Prahy do Vídně přes Jihlavu a Znojmo, překvapí vás (nebo už ani nepřekvapí?) jedna věc - že hlavní tah mezi dvěmi hlavními evropskými městy je zkomplikován objíždkou, která se táhne přes největší myslitelné prdele a to už 4.rok! Jojo, na něco prachy jsou, na něco ne. Obyvatel vísek mi bylo skutečně líto.
Ve Znojmě jsme se rozhodli zastavit na jídlo. Zahlédli jsme poutač na restauraci Napoleon, přímo na náměstí. Jídelní lístek vypadal dobře, šli jsme dovnitř. Marně jsme si lámali hlavu nad tím, proč restaurace v patře jsou vždycky naprosto odporné...Tahle byla speciálně - bílé židličky a stolky na zemi dlaždičky, interiér „vyzdoben“ relikviemi z napoleónské doby...Na druhou stranu - Sójové řízečky s hranolkama a oblohu a Obalovaný celer s domácím bramborým salátem nás uspokojili. Třetinka destistupňového Hostanu byla ovšem k zblití.
V místní křes?anské zdravé výživě jsme nakoupili žrádlo na večer a ráno, na hranicích jsme dali kávičku, koupili rakouskou známku a hurá do Vídně.
Počasí se nezlepšovalo, prakticky celou cestu mžilo. Byli jsme oba mírně řečeno rozladěni v očekávání večera v dešti.
Ve Vídni jsme byli asi ve tři odpoledne. Ubytovali jsme se - i s ledničkou - dali dvě pivka a rozhodli jsme se vyrazit na výlet do centra. Vzhledem k počasí jsme se neoblékli nejlépe, ale vykompenzovali jsme to ba?ohem se čtyřmi plzýnkami a chladící lahví mezi nimi. Incident s platební kartou, kterou jsme se 10 min., nakonec úspěšně, snažili v místním forbesu zakoupit lístky na metro nestál ani za řeč - jak mi řikáme, klasický „scheissečeši“, náklad na mých zádech vše jen potvrzoval.
Vystoupili jsme na nějaký zastávce v centru. Pravděpodobně se jednalo o úplné centrum, ale jsem trochu analfabet na tyhle věci, krom toho jsme už začali bejt trochu pod parou. Vídeň jsme proběhli s tím, že si sedneme k řece a dáme další pivo. To se splnilo. Počasí se umoudřilo, nepršelo, nemžilo, ale sluníčko vidět nebylo. Chtěli jsme se podívat i do vyhlášeného punk-skate shopu Yummy, ale když jsme se ptali místních, kde to je a oni mluvili o pěti stanicích tramvají, pak pěšky....,tak jsme se na to vysrali. Vzali jsme to zpátky k metru a narazili ještě na výborně vybavenej Reformhaus - obchod ze sítě zdravých výživ, které jsou v Německu v každé prdeli. No, vydrželi jsme u chladícího pultu asi 15 min. a nakoupili vzorky- mj. takové plátky (něco na způsob Plátků ke grilování od Veta), vegetariánskou slaninu a vegetariánskou šunku od firmy Pural - ta byla nejzajímavější.
Zpátky do hotelu a připravit se řádně na večer. Resp.upravit se řádně na večer. Dali jsme další pivo a když jsme z okna viděli davy lidí a shluk před vstupem, rozhodli jsme se jít dovnitř. Společně s dalším Pilsnerem, pochopitelně.
Došli jsme ke vstupu a nevěřili vlastním očím - nával jako prase k takovým malým vrátkům do areálu. Otipovali jsme to na 1000 lidí. Ovšem scheissečeši si dokáží poradit a nasrat se aspoň trochu dopředu. Krom toho - měli jsme přece vstupenku, ne?!?!? Na případné kecy jsme byli připraveni reagovat česky - to by protivníka odzbrojilo. Uvnitř jsme byli asi za 15 min. a zase nevěřili vlastním očím. Uvnitř už dalších cca 2500 lidí, podium jako prase, stánky s vegetariánskými dobrotami i masem. Zamířili jsme pro pití a nakoukli k merchandisu kapely - trika i mikiny dost hnusný a ceny - 20 eur triko, 35 mikina. Což o to, klidně bych to i obětoval, ale fakt to klucka trochu odflákli. Nu což, tak ušetřené peníze dovezeme domů, nebo je promlsáme:-). Začli jsme tedy mlsat, objektivně řečeno jsme pokračovali v mlsání. Místní kelímkový pivo za 2,80 Euro nám chutnalo, ale upřímně - po tom, co jsme už vypili jsme se zdaleka nemohli pasovat na gurmány.
Překapelou měli být nějací Švédi jménem CDOASS (www.cdoass.com) . Ještě v Praze jsme si CDOASS našli na netu a už fotky mě trochu zarazili. Hudba úplně divná - pro fandy takovejch uje?áren ve stylu MAKE-UP. Takže nic pro nás. Zkrátka předkapela nás zajímala asi jako zápas týmů druhé ligy maďarskýho vodního póla. Kupodivu jsme jí vůbec nezaregistrovali a doteď nám není úplně jasné, jak jsme jí mohli minout. Buď jsme přišli pozdě a prosrali jsme je v hotelu (což je nejpravděpodobnější), nebo museli hrát unplugged v jiný části areálu:)
Za zajímavé momenty večera - zvláště pro pivaře - je možné považovat tři(!) záchodky typu Toi Toi pro větší část návštěvníků. Ty další prý byly u podia, kam nebylo možné se dostat se v krátkém intervalu, takže pro nás byly zapovězeny. A vychcat se jinde prostě nešlo, všude stáli lidi....
Když už bylo asi 21.00 hod. začala produkce. Mysleli jsme si, že se jedná o předkapelu - jak jsem psal, vůbec jsme je nezaregistrovali a to jsme dovnitř dorazili kolem 19.30. Nebyla to předkapela - po prvních tónech jsme poznali HIVES. Vylítli jsme ze židlí (posedávali jsme u místního baru venku, což na 25.říjen večer docela jde) a běželi se podívat. Podium bylo níže než my, něco jako v kině, ale ne tak extrémně, takže se vyplatilo zůstat nahoře, u zvukaře. Rád bych šel i dolů, ale fakt to nemělo smysl. Navštěvnost byla určitě kolem 4 tis.,ale nejsem v odhadech moc dobrý. Na podiu byla za kapelou velké černé plátno, kde bylo z takových těch svítících hadic vytvořeno červené logo HIVES (viz.booklet posledního alba). Všichni z kapely měli tradičně pěkný ohoz, bílý oblek s krvatkou - také viz poslední obal. Hrálo se že všech tří desek a to asi hodinu. Pak se přidávaly dvě nebo tři další skladby a konec! Každopádně jsem byl nadšen a plně satisfakován! Výborný koncert s výbornou atmosférou, výborným nasazením kapely a perfektním zvukem. Na čem jsem se pak plně s Pepou shodli je, že už se nejedná toliko o punkrock, spíše o punkovou verzi Beatles. Na druhou stranu - a co? Já se jel na koncert bavit, to se povedlo, desky se mi líběj, takže proč to řešit. Po koncertě jsme dali ještě pár piv (celkem snad kolem devíti, či desíti - zaplacená a v tlačenici vylitá v to nepočítaje) a šli chrupat. Naštěstí jsme nemusel použít modifikaci TV reklamy na Centrum.cz a nemusel tak do němčiny někomu složitě překládat „Nepostarali byste se mi o Pepika?“
Ráno mi zvoní mobil v nekřes?anských 10.30 a slyším, jak paní uklížečka si už podává chodbu. Čekám, kdy začne nervózně najíždět luxem do dveří a naznačovat nám, že už je čas, abychom táhli domů. Mnozí z nás to jistě znají z domova, kdy nerudná matka (nebo přítelkyně) začne v sobotu ráno uklízet a to pokud možno co nejdříve a nejhlasitěji a veškeré výtky nekompromisně drtí slovy: „Kdyby ses tak nevožral, tak už bys byl vzhůru“. Ano, byli jsme lehce pod parou a já jsem odmítl řídit (Pepovo nové auto ještě neznám a nechtěl jsem se s ním seznamovat v tomto stavu). Cestou zpět jsem ještě pořeboval navštívit nějaký místní Spar, nebo? jsem nutně potřeboval zakoupit jeden vynikající dressing na salát (pro zvídavé www.frifrench.ch), který jsme ochutnali v létě ve Švýcarsku a který nám poté dovezla kamarádka přítelkyně, která ve Švajcu bydlí. Bohužel - 26.10. je asi nějaký rakouský svátek (asi zánik Rakouska -Uherska, nebo co:), který na naše poměry úzkostlivě dodržují i velké řetězce, takže jsem jel domů s prázdnou. Svátek navíc vyhnal hladové a nákupuchtivé rakušáky do Čech a tak jsme si na hranicích počkali pěknou hodinku. Tu jsme si zpříjmnili čerstvě natrhaným vínem a nimrody, kteří projížděli kolem po polní cestě ve valníku. Cesta do Prahy pak už probíhala pěkně - měl jsem co dělat abych se nepoblinkal.
Co říci na závěr? Že jsme si kvůli jedné kapele museli sáhnout hluboko do kapsy, že jsme se vožrali jako prase (koho v textu obtěžovaly neustálé zmínky o pivu, tomu se omlouvám, ale prostě to tak máme - ale tvrdej nepijem, fakt!!!), že koncert byl naprosto dokonalej, ale s klasickým punkrockem toho neměl mnoho společného a že nám to vůbec nevadilo? Jo, dalo by se toho napsat spousta v superlativech - pro mě to zkrátka byly dva dny naprostý pohody a spoustu momentů si budu dlouhou dobu pamatovat. Chtěli jsme mít i nějakou památku v podobě fotek, ale fo?ák jsme, blbci, zapomněli v hotelu a tak jediné dokumentační materiály, které mohu nabídnout je vstupenka, titulka programu Areny a fotka mávajících nimrodů, kteří si náš zájem vysvětlili po svém....
Více na old.czechcore.cz
|
