|
LP (Aback Distribution)
Human Fault, punkáči z Vyškova si na jaře nadělili už třetí řadové album a stejně jako změnili hudební nosič došlo i na obměnu vydavatele. Na jazyk se mi dere obligátní věta „do třetice všeho dobrého“.
Osobně se příliš neztotožňuji s průvodním popisem k LP , i když ve výsledku je to vlastně nepodstatné. Nahrávka je taková jaká je a je úplně jedno zda je rok 1980 nebo 2020. Bez ohledu na období HF ve své tvorbě mísí hardcore punkovou náladu stejně jako jistou touhu nezapadnout do zajetých kolejí svým metalovým podtextem až si někdy pohrávám s otázkou na kolik v kapele převažuje touha hrát jedno nebo druhé.
Melodická kytara střídá riff za riffem, vyhrávky a někdy naopak klasické postupy, basa zdařile doprovází a tvrdí, bicí by mohly občas být víc rozmanité ale účel plní. Naléhavý přednes zpěvačky, se často přelévá až k „spravedlivé“ naštvanosti, doplňující sbory a doprovody kytaristy jsou pak velmi dobrým kořením. Zpěvu je rozumět za to je palec vždycky nahoru.
Zvuk by mi vyhovoval víc špinavější (neznamená špatný), kytara surovější, basa mohla být hustější. Ale jako ve všem ten rozdíl je především věc vkusu. Mám rád když je zvuk agresivní, surový a naprosto vás převálcuje. Poslouchejte hodně nahlas, tohle není folk. Věřte mi.
Human Fault nahráli jedenáct skladeb, některé dokonce starší již použité a zcela jistě hity prověřené časem. Však na vinyl vždycky jen to nejlepší a téměř k 10 letům na pódiích je to hezký dárek. Deska je barvy rudé s černými žíhanci. Jak symbolické.
Grafické zpracování obalu mi příliš neučarovalo, vzhledem k textům bych použil motiv více provokativní, něco co by daleko víc zaměstnalo mozkové závity posluchačů, to samé bych se nezdráhal udělat i s textovou přílohou byť by to byly jen komentáře k textům.
Já vím po bitvě je každý generál, zejména recenzent. :)
Sečteno podtrženo, 7 z 10 vůbec neznamená, že bych nebyl zvědav na novou tvorbu.
https://humanfault.bandcamp.com/
|
