Po dvou letech se s novou v pořadí třetí velkou deskou, vrací kapela HOLMES. Ve švédské partě se za roky existence vystřídala již pěkná řádka členů, ale charakteristické znaky a na první poslech identifikovaný rukopis byl zachován i v současném šestičlenném ansáblu. Holmes ve světě hudebního tisku vyfasovali nálepku charakterizující jejich hudbu jako „Scandinavian americana“. Pro obyčejné smrtelníky můžou Holmes stát někde na rozcestí country a indie folku. Severská syrovost, se zde stala modelem pro hudební zhmotnění melancholie, která nás bude provázet na každém kroku tohoto alba o 11cti skladbách. Zasněné skladby postavené jen na tónech kvílející steel kytary a tahací harmoniky jsou v tom nejlepším poměru vystřídány kompletním ansáblem, kde k dobru lze ještě připočítat zvuk doprovodného piána. A nebyli by to Holmes, kdybychom nezmínili nejvýraznější osobu, tedy zpěváka, o kterém nelze s jistotou říct, že má v krku zlato, ale že se v krku nachází Neil Young s tím by mohla souhlasit valná většina. Charakteristický vysoký vokál je i jediným průvodcem celého alba, kde po textové stránce se brouzdáme v tom osobním světě, který vedle povedených věcí nezapomíná našemu osudu uštědřit i nečekané překážky. A mám-li vypíchnout šlágr - volím skladbu „I will never be free“, kdy příběh osobního selhání jde ruku v ruce s „rozjetější kapelou“, která je vedena nevyzpytatelným zvukem akordeonu. Třetí deska Burning Bridges jasně nachytala švédskou partu Holmes v té nejlepší formě a při tom jak po hudební tak i po vizuální stránce zapadá do předchozí diskografie. O obal se opětjako na všech počinech postarala výtvarnice Anna Emilia Laitinen , která se tentokrát nechala výtvarně unášet charakteristikou strukturou dřeva. A milovníci dalších rozměrů budou nadšení z dalšího bonusu. Při každém otevření na nás dýchne osobitá vůně, která se pojí s tímto pro Black Star Foundation typickým krásným papírovým obalem.
Slať tofužel nakonec hrát nebude. Nahradí je Marastic Blues, neznámá, ale vynikající bruska kloubící oldschool Grindcore a Punk ve vysoce výbušnou směs.
Ahoj Peťo, proč ten hejt? Ani píseň, ani klip určitě přímo nepomůžou lidem, kteří pomoc potřebují. Představuju si ale, že by se obojí mohlo stát malou součástí velkého společného vícehlasu a ten vícehlas by třeba mohl postupně pomáhat změnám - formovat atmosféru ve společnosti směrem k vět&sca.... (text zkrácen)
