|
Kniha (Broken Books)
Tiskařskou barvou ještě voní první počin nového českého vydavatelství Broken Books. Nejedná se jen o vydavatelskou prvotinu, ale je to i poprvé, kdy v českém jazyce vychází kniha od Howarda Zinna "Bomba". Je útlá svým vzhledem, ale velice silná obsahem. Naprosto mně pohltila a od prvních řádek jsem ji přečetl, dá se říct, „jedním dechem“. Napsaná je velice čtivým a autentickým stylem. Je úžasné, že se do nelehké vydavatelské knižní práce ještě někdo v této době pustí a navíc s novým elánem i chutí. Howard Zinn by měl myslím z českého vydání velkou radost – řídí se právě láskou k „malým rebelským činům“. Jeho slovy, „malé činy zažínají velké změny“ a my máme k dispozici podnět pro Ty naše „malé (nebo větší) osobní činy“.
Krátká anotace zní: „Prvotinou na novém českém knižním vydavatelství Broken Books vychází kniha Howarda Zinna "Bomba". Bomba je poslední knihou, kterou známý lingvista a sociální aktivista Howard Zinn stihl vydat před svou smrtí v roce 2010 a pro samotného Howarda tato kniha byla jednou z nejdůležitějších, které napsal a zároveň nejvíce osobní. Na základě vlastních vzpomínek, kdy za druhé světové války jako pilot bombardéru shazoval bomby i nad Československem, promlouvá vůči oficiálnímu výkladu dějin a apeluje na naši vlastní zodpovědnost. Jsme to totiž my, kdo by měl zodpovědnost držet pevně v rukou. Zinn v knize shrnuje své názory na válku a vysvětluje změnu postoje, kdy se z pilota zapáleného pro boj proti fašismu stal silný odpůrce války.“
České vydání vyšlo jako úhledný „paperback“ s velice pěknou sazbou a tiskem. Zaujme na první pohled a co víc, jakmile jsem se začetl do textu, tak jsem mu naprosto propadl. Propojení vzhledu knížky s jejím obsahem proto vnímám ještě silněji. Nejsi příznivce „válečné literatury“? Nenech se v žádném případě tématem odradit, tohle je osobní protiválečný text, který se staví proti „oficiálnímu výkladu dějin“ a zlu obecně. Kniha je rozdělena do kapitol - „Rebelie po malých a větších dávkách“ (Greg Ruggiero), následně pak předmluva od H.Zinna, „Hirošima – Prolomení ticha“ a „Bombardování Royanu“.
Text je kritikou války a zároveň ji líčí v pravém světle – zpochybňuje prezentované tažení dobra proti zlu a mluví o věcech, které byly v historii často označovány za hrdinské skutky pro dosažení svobody. Zinn komentuje oficiální výklad dějin a ukazuje na zvěrstva, při kterých umřelo tisíce lidských bytostí. Je popisováno americké „bombardování“ Japonska, za druhé světové války, dá se říct již v době, kdy nebylo nutné – těsně před kapitulací Japonska. I přesto však došlo ke shození dvou atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. Tyto hrůzné skutky se nemuseli stát a z velké pravděpodobnosti za nimi stálo jen znázornění síly, moci a dodání ega vědcům, kteří své vědomosti dali pro vývoj atomových bomb. V Hirošimě jedna z nich zabila během několika málo okamžiků okolo 140 tisíc lidí, v Nagasaki 70 tisíc a na následky ozáření během dalších pěti let zemřelo v obou městech dalších 130 tisíc obyvatel. „Když se skupina fanatiků dopustí nějakého zvěrstva, označujeme je za „teroristy“. Když je ale mnohem větší zvěrstvo spácháno ve jménu vlády, slovo „terorismus“ není na místě a tento čin je naopak považován jako obrana naší demokracie.“ „Nejsou všechna zvěrstva páchána právě „v podstatě slušnými lidmi“, kteří byli vmanévrování do situací, jež obrátily naruby etický smysl společný všem lidským bytostem?“ Zinn ukazuje právě na zmíněné manipulace, které za zlem stály a vždy stát budou. Zastává názor, že diskuze o těchto činech musí být neustále udržována při životě. Mluví o přípravě na zlo, o mediální znemožnění „nepřítele“ a ukazuje na zájmena „my“ nebo „naší“, kdy zájmy vlád jsou pokládány za zájmy nás samotných. V knize se dočteme o „nelidských“ činech z naší historie, které jsou dále srovnávány s jinými, podobně špatnými skutky a jsou líčeny pohledem, jak oficiálním, tak autorovo osobním výkladem.
„Hitlerův rasismus je neoddiskutovatelný. Rasismus Spojenců a dlouhá historie utlačování a podrobování si černochů se zdají být zapomenuty.“
Vlády definují „zlo“ a boj proti němu se pak stane legitimním bojem „naší“ vlády, za „naši“ svobodu. Čteme o historii, ale velice často si můžeme jen dosadit jiné datumy, jména a skutky. Vše se opakuje. Měli bychom odmítnout představu, že násilí vede k „dobrým koncům“ a závěr knihy je ukončený textem – „Nenecháme se ohromit činy ostatních lidí, pravdami, které platili kdysi. Znamená to, že budeme jednat tak, jak cítíme a myslíme, tady a teď za naše tělo a mysl, proti abstraktním konceptům povinnosti a slušnosti.“ Nabádá nás k neustálému kladení si otázek a odpovědí na ně ve formě rebelie po malých a větších dávkách“. Silná kniha, která by se měla stát povinnou četbou. Díky, Broken Books! (S)
http://brokenbooks.cz
PS: seženeš na emailu na read@brokenbooks.cz nebo u Papagájův Hlasatel Records.
Další recenze/články najdeš na http://samuelrecords.blogspot.com .
|
