Když jsem se dneska brzy ráno nadechl, bylo to už úplně jasný. Nikdy nevím jestli jsem za první podzimní dny rád, protože začíná moje nejoblíbenější část roku nebo mě štve, že už končí léto. Asi něco mezi tím a dneska se přesně v téhle náladě utápím teda dost solidně. Jakoby se všechno trochu zpomalilo, abyste měli čas přemýšlet a podzimní rovnodennost přinesla šanci najít ztracenou rovnováhu nebo se ještě víc ztratit v husté mlze, jež znenadání vydá první padající listí.

Přes zdánlivý klid je tak ve vzduchu cítit lehounké napětí, jehož intenzita se mění podle nálady a toho, jak jste schopni vnímat věci okolo sebe. U mě to navíc všechno ještě umocňuje muzika, kterou v tomhle období poslouchám a víc než kdy jindy dokáže právě na podzim ovlivnit tok myšlenek či v minutě úplně zvrátit stav věcí. I proto jsem první poslech Ides of Gemini trochu odkládal a našel jsem na něj plně odvahu až dnes, kdy byly už od rána jasně rozdané karty. Už podle obalu a labelu mi totiž došlo, že ve chvíli, kdy dostanou šanci zasáhnout vás ve správnou chvíli, položí vás okamžitě na lopatky. A přesně to se stalo. Po pár prvních tónech totiž bylo jasné, že v sobě mají úplně stejné napětí jaké teď cítím venku a že když se paprsky slunce snaží prodrat přes hustý mléčný opar, není k tomu lepší soundtrack. Přesně tenhle zápas, jehož výsledek se neustále mění a vytváří temnější či světlejší tóny, zrychluje a zpomaluje podle toho jak fouká vítr, jakoby se odrážel ve skladbách, ze kterých Ides of Gemini postavili chrám "Constantinople". A jeho největší magie tkví právě v neustálé síle vnikajícího světla, které je utlumováno a lámano pomocí temných minimalistických kompozic, jimž z trůnu vládne královna. Je to totiž právě hlas hlavní architektky Sary Timms (jinak také zpěvačky Black Math Horseman), který vám dává rozhřešení a je jen na vás jak s ním naložíte. Kapela je po celou dobu jakoby schována v temných zákoutích sloupořadí a do světla svíček vystupuje velmi citlivě podle toho jak velí hlas. Dohromady to ale funguje úplně geniálně a kapela vás svou náladou opravdu dostane do trochu jiného světa. Ztratit se v něm, je alespoň na chvilku osvobozující pocit. Počítejte ale s tím, že po návratu zpátky, na vás bude čekat ještě trochu víc otázek než před tím. V tom je pro mě ale ukrytá ta největší síla. Je to totiž důvod se znovu nadechnout.

Ides of Gemini budou hrát 2.10. v klubu K4 společně s A Dead Forest Index, Heirs a Nod Nod. Podle mě to bude zážitek.

http://www.idesofgemini.com/