Vždycky mě to znova překvapí. Latino punk. V tomhle konkrétním případě navíc přímo z pekelných ulic Mexika, kde se běžně střílí a umírá za denního světla. Nechci tím říct, že všechny ty americký latino kapely nejsou autentický, ale Inservibles je soundtrack k noční můře, k válečný realitě drogových kartelů. Sice asi není nutný to dramatizovat ve stylu, že musí punks chodit v neprůstřelných vestách, ale zloba a frustrace, do které je tahle deska ponořená mě úplně paralyzovala.
Všechno to začíná už obalem. Podivnej a znepokojující obrázek, temná sonda do lidský podstaty vyjádřená jednodužše, ale velmi účině. To samé pak platí jednoznačně i o muzice. Fakt hodně dlouho jsem neslyšel podobně nasranou desku, ale ještě než vám to sežere mozek, začne se vám motat hlava díky zvuku, který svou zvláštní odtažitostí zintenzivňuje celou tu nemocnou palbu na maximum. Ve své podstatě primitvní, ale extrémě účinný hc/punk vycházející z prokletých spolků Latinské Ameriky 80. let, jejichž jména nikdo nikdy pořádně neznal, ale svým přístupem i produkcí byly vždycky víc punk než cokoliv, co jste kdy slyšeli nebo udělali. Na první poslech znějí Inservibles jako noise chaos punk a v podstatě je to i celkem výstižná škatulka. Ale mají v sobě tolik intenzity a energie, že to má 100x větší sílu než jakákoliv dokonale zahraná a vyčištěná "palba". A navíc, rozhodně se nedá říct, že by tihle chlápci neuměli hrát, jen prostě volí naprosto základní výrazové prostředky, aby jimi nepřebili podstatu své výpovědi. V některých momentech hodně dominuje basa a pak deska dostává až post punkový nádech, ale berte to hodně s rezervou a rozhodně neočekávejte, že vám to usnadní poslech. A to hlavně proto, že podobné pasáže odhalují až na kost atmosféru zkázy a zoufalství a většině dnešních post punk fanoušků by z toho praskly kostěný brejle na tři půlky. Zvláště když Inservibles dokáží i kurevsky přidat plyn a rozmáznout vás přesně mířenou minutovou vypalovačkou (tady celkem jasně čerpají z Void) a i v těchto chvílích všemu vládne zlý naechovaný vokál ve španělštině, který zní jak poplašná siréna hlásící nálet. Co ale tuhle kapelu posouvá k úplné dokonalosti je lehká dávka nadhledu a morbidního humoru, který se proplétá do témat lidského zoufalství a každodenní zkurvené reality. Vzniká tím řádně dekadentní a autentická punková jízda, jež má obrovskou výpovědní hodnotu a která mi v současné scéně tak zoufale schází. Deska vyšla na La Vida Es Un Mus (u nás ji má v distribuci Mára z Gasmask), kde vychází např. desky Limp Wrist, Kriegshok, Sex/Vid nebo zapomenuté perly punkové historie a opravdu vřele doporučuji si ji sehnat, byť se nejedná o cool hard core z USA. Pro mě osobně je to každopádně jedna z desek roku.
Inservibles jsou v současné době na turné v Evropě. Měli opravdu velký problém ho zabookovat, ale nakonec to klaplo a v ČR si zahrají v sobotu 22.10 v Café Na Půl Cesty po boku 12XU a Old Growth. Vstupné je dobrovolné, tak se přijďte mrknout.
http://inservibless.blogspot.com/
http://www.myspace.com/inservibles
|
