Pořád si velmi dobře pamatuju, která švédská crustová kapela mě nejvíc srovnala do latě. Ano, byli to Totalitär. A od té doby používám jakoukoliv jejich nahrávku jako měřítko pro surovost a přímočarost a švédských kapel se to logicky týká dvojnásob. Nechci tím říct, že všechny musejí znít jako Totalitär, ale prostě, když už se někdo pustí do tohohle stylu, měl by se jejich destruktivní intenzitě aspoň přiblížit. A IRRITATION se to docela daří.

Možná namítnete, že to není úplně fér, použít hned na záčátku jako srovnání právě Totalitär a bude to námitka částečně oprávněná. Nicméně, jak jsem už naznačil, jsem přesvědčen, že když už se někdo pustí do tohoto specifického stylu, měl by při jeho poslechu nastat pocit, že vás chce kapela pomocí muziky vyhladit z povrchu země, jinak to prostě nemá moc smysl. Nějaké zásadní inovátorské postupy už asi nikdo nevymyslí, to samé platí o zvuku a do velké míry i o obsahu. Nezbývá, než rozlišovat podle dosažené energie,  nasranosti a uvěřitelnosti, což jsou pravda dosti nestálé proměné. A právě proto tedy ty Totalitär, protože jsem (zatím) nepotkal nikoho, kdy by u nich cokoliv z řečeného zpochybnil. Takže ano, Irritation hrají přesně tenhle styl - rychlý (ale zas ne třeba tolik jako Krigshot) a hrubý crust a tím typicky švédským odérem, který vytváří hlavně vokál v rodném jazyce. Ale i když mu nebudete rozumět ani slovo, zemi původu skutečně odhalíte po pár vteřinách. A to i díky zvuku kytary a typickým rozjezdům, které mám tak rád, protože mi při nich vždycky automaticky cukne pěst v reflexivní snaze vyletět do vzduchu. Celkový zvuk nahrávky je tentokráte ale spíše punkovější než metalový a to přesto, že v sestavě Irritation jsou členové metal kapely Asylium (a crustových Passiv Dödshjalp) a některá přirovnání řadí "Nattsvart Framtid" ke Skitsystem, Disfear nebo Martyrdöd. Tahle paralela ale podle mě může opravdu fungovat pouze v případě, že před vyjmenované kapely přidáme slovo "starým". Největší sílu Irritation každopádně projevují v těch rychlých sveřepých a zaťatých pasážích, které svou hrubostí a přímočarostí nemají k intenzitě Totalitär zas až tak daleko, trochu slabší mi to přijde ve chvíli, kdy přijde přechod do tempa spíše středního, pak mi nahrávka přijde občas trochu prázdná. Díky své kratší stopáži vám ale nedá rozhodně nějakou zásadnější příležitost se nudit a jsem přesvědčen, že kdo jede v tomhle štýlu, u toho se deska rozhodně neztratí. Kdo v tomhle nejde, toho obdivuju, že to dočetl až sem. Manga i Sverige!!!

http://phobiarecords.bandcamp.com/album/irritation-nattsvart-framtid-lp