Kniha, komix.

Nezávislé vydavatelství Centrala zcela určitě nejednou upoutalo pozornost svými tituly a já mám právě před sebou jeden z nich, komix se strohým názvem Bez komentáře. Hned v úvodu řeknu, že to je hodně symbolický název. „Krásná“ barevné publikace s tvrdou knižní vazbou, přináší sbírku komixových příběhů od francouzského autora Ivana Bruna. Napsal jsem „krásné“ publikaci, slovo krása je ale možné použít pouze pro titulní stranu této knihy. Pozor, před sebou máte komix, který není určen dětem a mladistvým. Je možná smyšleným příběhem, ale zaznamenané situace se v různých koutech naší zeměkoule zcela určitě odehráli nebo hůře, možná právě teď odehrávají. 

S titulní stranou krása přichází, ale i končí. Zbytek je brutální záznam, ještě otřesnějších příběhů z lidských životů. Brutální zrcadlo, brutálnímu světu. Pojítkem mezi knižním, komixovým, výtvarným a hardcore punkovým světem je postava autora, Ivana Bruna. Ivan je francouzský grafik a muzikant, kterého si někteří budou pamatovat z kapely Coche Bomba (Lyon). Jeho grafiky najdeš i na různých obalech desek (Zone Infinie, atd.), grafikách, ale kreslil i odsouzené jako soudní kreslíř. Poslechnout si můžeš i jeden díl Modelářů, z prosince loňského roku, kde si Ivanem povídá Banán. Pamětníci vědí, že Ivan maloval i jednu z obálek kultovního lokálního fanzinu Hluboká Orba. Od Coche Bomba mám doma ve sbírce jejich 10“LP Poco O Nada, na kterém Ivan zpívá a kreslil obal. Opět, pokud ten obal znáš, v mnohém napoví o aktuálním komixu. Poznámka pod čarou, já jsem desku dostal od kamaráda Žrouta, který měl obrovskou radost, že mi daroval právě tenhle vinyl, na obalu jen odhalené přirození a je na něm předělané logo Ebullition Records.

Bez komentáře zachycuje střepy světa kolem nás. Různá místa, sociální prostředí, i vrstvy společnosti. Není to ucelené dílo, poskládané je z příběhů, střípků, které jsou zrcadlem. Autor komixu je jako mlčící kreslící žurnalista, zaznamenává příběhy. Bez komentáře, emocí, jako kdyby seděl na mostě a maloval náhodné lidi a události. Ať se stane, co se stane. Nehodnotí, nevylepšuje, nekomentuje, jen zaznamenává. Případné bilancování je na každém, kdo si knihu vezme do ruky, listuje a vnímá. Můžeš být nadšený, omráčený, zhnusený nebo knihu prostě odložíš. Osobně mi chvilku trvalo, než jsem dílo vstřebal a vlastně, abych byl upřímný, naprosto jsem to nedal, nestrávil jsem to. Komix jsem několikrát odložil. Kresby a styl Ivana Bruna mám rád, líbí se mi. Bez komentáře opravdu „bez komentáře“ zachycuje životy lidí, které si nechceš a možná ani nedokážeš představit. Kniha je složená z příběhů, mají různé názvy a odehrávají se na odlišných místech. Různé jsou i postavy a spojuje je snad jen jedno slovo, brutalita.

Ivan má svůj styl kreslířský, ale zcela určitě i novinářský. Události, okamžiky z lidských životů, na které ukazuje pomyslným zrcadlem zachycují zlo, zvrácenost a dvě strany jedné mince. Lidi, které trpí a ty které to těší. Ano, je tady pak ještě další skupina těch, kteří mlčí a doufají, že se jich okolní příběhy nedotknou. Knihu jsem několikrát odložil, neměl jsem na to žaludek. Nakonec jsem se ke konci dostal, ale je to opravdu síla. Chtěl bych napsat, konec dobrý, všechno dobrý. Bohužel tady se k žádnému šťastnému konci nedostaneme. (S)

Centrala

Ivan Brun, Dump Site

Knihu věnovali Dan a Centrala, díky!