Tak i Tee Pee už mají svýho chlapa s kytarou. Sakra! Kde je na tomhle světě nějaká jistota? Folk na Tee Pee? Imaad Wasif je aspoň trochu jako Led Zeppelin, ale tohle už je čistej one-man pičus se vším všudy. Ale předsudky stranou: je to skvělý album!

Jason Simon je zpěvák a kytarista heavy psychedeliků Dead Meadow a jeho sólová deska má samozřejmě něco z ležérnosti jeho domovský kapely. Jenže – upřímně – Dead Meadow nejsou žádnej zázrak; na Tee Pee vycházejí lepší věci. Jason Simon se svojí sólovou je ale v kontextu katalogu tohohle labelu tak trochu zjevení. Malátně vybrnkávaný melodie, duchem nepřítomná slide kytara a hlas, kterej se tím vším jakoby ospale prochází. Sem a tam, tam a sem, žádnej spěch. Skladby volně plynou vlastním tempem (pomalým) a člověku ani nedojde, že třeba třetí v pořadí „Good Hope Road“ má přes šest minut… Čas se zastavil a nikomu to nevadí. Nevíte, jestli jste uprostřed alba nebo na začátku, nepoznáte ani, jestli jste v refrénu nebo sloce tý který skladby. Sladká dezorientace. Docela dobře si dovedu představit atmosféru, která provázela nahrávání týhle desky. HIPÍZ. A coververze „As I Went Out One Morning“ od Boba Dylana to v mejch očích zvedá ještě o několik pater vejš – je totiž z mýho oblíbeného alba „John Wesley Harding“.

Vysnil jsem si takovou věc, říkám tomu „psychedelickej festival v lese“. Pravděpodobně se to nikdy neuskuteční, ale baví mě různě si ve svý hlavě hrát s fiktivním lineupem týhle akce, kde figurujou kapely a projekty jako A Newborn Riot Of Dreams, All In The Golden Afternoon, Gurun Gurun, Destructo Swarmbots, Nudge, Windsor For The Derby a tak podobně… No a Jason Simon má samozřejmě na „psychedelickým festivale v lese“ svoje významný místo. Asi s ním začnu druhej den hraní. Ráno, na hlavním pódiu. Už to mám vymyšlený…

Jason Simon: http://www.myspace.com/manfromelsewhere