Někdo jednou na konec recenze napsal "kéž by každý vinylový debut dopadl takhle". Přesně tahle věta mě napadla potom, co jsem doposlouchal singl "Misatke in the Rules" od Just for Being. A pak taky, že jsem byl pěknej vůl, když jsem nedávno klasicky hořekoval nad tím, že u nás nehrajou skoro žádný melodický kapely, který by nebyly blbost. Někdy fakt stačí dívat se víc okolo sebe a ne jen na špičky bot.

Pak se vám totiž může lehce stát, že se okolo vás dějí věci, které vás díky vaší přezíravosti nezajímají, což je ale finále hlavně vaše škoda a váš problém. Můj problém byl pak už naznačen a tkví hlavně v tom, že mám k melodickému hc/punk, zejména v našich končinách, dost rezervovanej a lehce (no někdy možná i těžce) zaujatej přístup. I díky tomu se pak až tak často nepouštím do objevování nových kapel a tím pádem mám občas pocit, že všechno stojí za hovno i když to vůbec není pravda. Teda, ne že by to byla bůhvíjaká paráda, ale singl Just for Being je jasným důkazem, že právě teď tady minimálně jedna dobrá melodická hc/punk kapela je. Na bílém vinylu jsou 4 písničky s velmi vyrovnanou kvalitou i když každá je malinko jiná. To byla ostatně asi hlavní věc, která mě na té nahrávce zaujala, je tam spousta vlivů, spousta z nich je poschovávaných a vyniknou až na několikátý poslech a deska má tak trochu překvapivě mnohem větší hloubku než jsem čekal. Navíc si to všechno dobře sedlo dohromady, u tohoto stylu se velmi často stává, že je to ve finále křeč, která vznikne ve chvíli, kdy se hlavně při těch fakt melodických pasážích moc tlačí na pilu. Tady pár takových krizových míst je, zejména když muzika ustoupí trochu do pozadí a vaši pozornost na sebe strhává pouze výrazný melodický zpěv. Nejvíc je to slyšet v poslední skladbě "Forever", která má až college rockové atributy (pozor, nemusí být nutně myšleno negativně) a kde se kluci fakt pustili na celkem tenký led a dokázali to ustát se ctí. Můj šálek čaje to sice úplně není, mě přeci jen sedí větší přímočarost, ale zní to rozhodně líp, než jsem si kdy doved představit. A taky se mi líbí, že se Just for Being nebojí znít melodicky a že jsou tak nastavený nejen hodně pestrý kytarový nápady, ale  právě i vokály, které se navíc velmi často doplňujou a překrývají a dohromady to vytváří takovou tu lehce melancholickou náladu, kterou mám rád víc, než jsem si občas ochoten připustit. Na druhou starnu bicí jsou až překvapivě úsporný, ale i tady je jasně znát, že někdo ví, co dělá a že méně je někdy více a to samé platí i o zajímavé basové lince. Na pár místech se objeví i nezkreslená kytara, jako např. v úvodu hitovky "G.N.W.P. Song", kde hostuje Mike z Pipes and Pints (dalším hostem na desce je Pavel Nezval z Daydream) a která má i velmi symaptický text a také podtrhuje fakt, že deska je benefiční právě na kampaň Good Night White Pride. Tím se dostáváme k celkové obsahové stránce, která mě osobně překvapila asi úplně nejvíc. Texty jsou napsané srozumitelně, bez zbytečných pseudofilozofických klišé či pubertálního rádobyhumoru a když jim věnujete čas, rozhodně nebudete litovat. V mých očích sílu jednotlivých písniček dost zásadně zesilují a to samé platí i obalu a bookletu v kontextu celé nahrávky, která se pro mě stala jedním z největších překvapení letošního roku. Tak mějte oči a srdce otevřený, někdy se to fakt vyplatí.

http://bandzone.cz/justforbeing