(BYO)
Udeří-li se na country strunu a frontman Toby Emery otevřeně lyricky zpívá „miláčku, vystrkuješ kundu do krajiny“, vstupuje do mé mysli jediná myšlenka: dostali jsme do rukou nové Guttermouth. Plastic Jesus je hlavně album celé směšně countryových písní Guttermouth. Neumím si představit tento projekt shromažďující velkou fanouškovskou základnu. Ocení ho pravověrní fanoušci country music? Nejsem v pozici říct to zcela jistě, ale moje peníze by byly pro „ne“. Celé album není humor, takže jako veselohra úspěch mít nebude. Na druhou stranu však nemá stejné kouzlo a smysl pro kořeny, jež kapela jako Whiskey & Co. má. Není tu ani v dobrém úmyslu rozhozená stopa punkrocku, která by připustila úspěch jako mají alba Guttermouth nebo Vandals. Možná se mi to jeví mylně, ale mám za to, že Jackass hledají sami sebe tak jako hovno ztracené v záchodě.
Milostí boží pro kapelu typu Jackass je, že jejich živá show může inspirovat duševní odezvu u části návštěvníků koncertu. Pravděpodobně si tímto způsobem vytvoří dobrý vztah a získají si hrstku náhodných fanoušků s nižšími zábranami (jejich předělávka I Want It That Way od Backstreet Boys je dávno zastaralá, ale v tomto prostředí může vyvolat jistý smích). Pravděpodobnost obratu k silné a věrné fanouškovské základně je z mého pohledu mizivá. A ačkoliv jsem si trochu užil jejich chytlavějších popěvků jako When You Go a Fuck O’Dear, můj verdikt je, že Plastic Jesus je úplně zbytečné.
Více na old.czechcore.cz
|
