Na přelomu roku vyšlo první číslo nového časopisu ČSAF: Klíčení - čtení od dětí.
Děti jsou rovnoprávné bytosti a zaslouží si vést s námi dospělými
dialog o všem, co je pro ně i pro nás důležité. Proto vznikl časopis
Klíčení.
Časopis Klíčení je v několika ohledech výjimečný. Od
ostatních „dětských“ časopisů se odlišuje nejen pojetím a obsahem, ale i
formou (délkou textů, množstvím textu na stránku, počtem obrázků, mírou
barevnosti, absencí reklam).
Jak se píše v úvodu prvního čísla,
časopis je i není nový. Je nový v tom, že je to první číslo prvního
ročníku, a není nový proto, že stejnojmený časopis vycházel již v letech
1906-1908. Víc než sto let staré Klíčení vydával český anarchista
Michael Kácha a neslo podtitul Čtení pro děti. Nemalou část obsahu
tvořila díla samotných dětí, v čemž na něj navazuje i Klíčení nové (v
prvním čísle se zatím sešly příspěvky od dětí tak, že zaplňují 7
tiskových stran). Nový podtitul vyjadřuje jednak přání a úmysly redakce,
která počítá s tím, že do budoucna budou příspěvky od dětí tvořit
daleko větší část časopisu, a dále napovídá, že Klíčení není klasickým
dětským časopisem - nebo alespoň ne v tom smyslu, že by to byl časopis
pouze pro děti. Klíčení je časopis od dětí a dospělých pro děti a
dospělé, časopis vzájemného poučení, pobavení a spolupráce. Kdyby na
Klíčení byla napsána cílová skupina, stálo by tam pravděpodobně to co na
některých deskových hrách: od 6 do 100 let.
Klíčení bude
vycházet jednou za čtvrt roku a první číslo má včetně obálky 40 stran.
Už samotné čtení v podtitulu napovídá, že se v časopisu setkáte s
rozsáhlejšími texty. Mnohé to možná odradí a některé naopak nadchne. Jde
ovšem o záměr: není důležité pouze předávat určité hodnoty a postoje, a
možná je důležitější samotná cesta k nim, tedy to, aby jejich osvojení
nebylo pasivním přijetím, ale aktivním a kritickým promýšlením. Jedním z
předpokladů takového promýšlení je schopnost hledat a zpracovávat
informace, tedy hlavně číst. Otto Ruhle píše, že celá výchova počíná
návykem a v tomto tvrzení jde na ruku mediálním teoretikům, jako je Noam
Chomsky nebo McChesney, kteří říkají, že obsahy masových médiích nejsou
takové, jaké si publikum žádá, ale že si naopak publikum žádá takové
obsahy (a formy), na které si zvykne. Proto se i v tomto ohledu Klíčení
ubírá možná méně populárním, nemasovým, avšak smysluplnějším směrem a
nevyhýbá se žádným zajímavým textům např. jen kvůli jejich délce. V
prvním čísle si například můžete přečíst téměř pětistránkovou povídku
Anny Kolářové o malé dívce, která filozofuje nad všemožnými stránkami
života a smrti, anebo šestistránkový příběh Tery Fabiánové o tom, jak
chodila do školy.
Časopis se skládá z 8 stálých rubrik. Hovorna
(úvodník a reakce čtenářů), Od nás (příspěvky od dětí), Čítanka, Školka
(rubrika věnovaná nejmenším čtenářům), Dílna (aneb DIY už od mala),
Černo-červená škola (výkladový slovník hesel, která se ve škole příliš
nevysvětlují), Komiks, Muzika.
A co si můžete přečíst v prvním
čísle? První příběh vás přivede na starý opuštěný hřbitov, který je
magickým ostrůvkem přírody a klidu pro jedno malé děvčátko, dále se
dozvíte, jak podobný zelený prostor dětských her a odpočinku zaniká pod
koly buldozerů, jiná zelená lokalita v blízkosti města není sice zničena
rychle jedním rázným zásahem, ale je znehodnocována pomalým
znečišťováním, kým a proč se dozvíte v příspěvku od Esíka, v dalším
příspěvku poví starý pařez mladým stromkům o svém životě, o všem, co se
mu přihodilo, než přišli lidé a pokáceli ho. Starý pařez měl však
štěstí, že mohl vůbec něco někomu vyprávět, alternativní černý scénář
ukazuje obrázek od Honzíka Ference s názvem „Traktor si jede po betoně“.
O něco dále se dozvíme, co se například mohlo stát z našeho pokáceného
dubu a jak co nejvíce recyklovat a znovu zpracovávat staré věci, aby se
nemusely kácet zbytečně další stromy. Pak přírodu na chvíli opustíme a
dočteme se něco o tom, jaké je to být chudý a žít v nouzi. Po tomto
exkurzu se opět vrátíme do přírody, ale tentokrát se budeme zabývat více
faunou, poznáme různá zvířata včetně jednoho, kterého lze najít jen v
Klíčení – hrošíka Buřiče. Dál si můžete něco vyrobit, něco se naučit a
dozvědět a nakonec vás Banán povzbudí k tomu, abyste si založili
punkovou kapelu, a pak třeba můžete nově nabyté informace zpracovat do
nějakého vašeho písňového textu.
Distribuční místa pro klíčení:
Kamenné obchody:
Knihkupectví a čajovna Kuba & Pařízek (Masarykovo náměstí 21, Jihlava)
Rekomando (Trojanova 9, Praha 2)
Emergency shop Chvalova 8 Praha 3 - Žižkov
Infoshop Pelech (Brno, www.pelech.info)
Internetové distribuce:
Antifa e-shop (antifa.cz),
Chyba crew (chyba.a-punk.cz)
Pure Heart Records (pureheart.czechcore.cz)
Pro zájemce ze Slovenska doporučujeme objednávat na e-mailu: libertaria[a]riseup.net
|
