(LP 2012 Doomentia rec.)

Každý má v životě určité neměnné věci, něco co se s ním bude táhnout, ať udělá jakýkoliv krok. Jde o nezměnitelné veličiny, které přijmete, protože jim prostě věříte. Neřešíte, jestli je to dobré či zlé, máte to za své a je na každém, jak se s tím popere. S obdobným pocitem jsem bral do rukou poslední jednostranné LP od Lahar.

Ač jsem měl období, kdy jsem si malinko hořekoval nad vývojem Lahar, nikdy jsem tu hůl nezlomil. Důvěřoval jsem tomu instinktu, který mi hned při prvním kontaktu s touto kapelou řekl, že tady to bude klapat. Neměl jsem obavy o Lahar a o jejich novou desku, spíše o sebe, jestli to bude i nadále pracovat s mou maličkostí tak jako doposud. To znepokojení se ale nakonec ukázalo jako liché, vše je tak jak má a to mrazení v zádech a zaťaté pěsti opět fungují.

Ač by se řeklo, že to jsou „jen“ čtyři songy, jsou natolik silné, že by vydali za čtyři desky. Každá část si pulsuje tak trochu po svém, i když v konečném součtu deska funguje jako nádherně propracovaný koncept. Páteř je daná, ale i z ní vybíhají žebra, která vše chrání. Rytmika a údernost dává řád, páteř. Doplněná o vrstvení kytar, sóla, hostující zpěv, sypačky či zpomalení, to vše zaobaluje živoucí organismus a tvoří žebra. Vše to taky ale musí mít duši, bez ní by to nebylo nic víc než jen dobře fungující stroj. Texty jsou tou duší, jejich obsah je příběh, který v sobě má všechny ty esence, které tomu dávají život,vzdor, naději. Ale nejen to, vše má dvě strany, svůj rub a líc, plus a mínus. Nezapomíná se na to, že bez smrti, bolesti a odcizení by nic takového nebylo. Musíte si projít jedním, aby jste poznali druhé, bez sebe to nebude existovat.

Když si budete tuhle desku pouštět po kusech, bude ten efekt o poznání menší. Nebojte se toho, najděte si čas a vstřebejte celou nahrávku na jeden zátah. Vezměte si do ruky obal a texty a zkoumejte jak je to celé provázané a vyvíjí se. Občas narazíte na drby, že thrash jako takový už nemá sílu a potenciál být médiem, které by dokázalo zaujmout. Nevím jak jinde, ale tady není sebemenší náznak nějakého ústupu. Klidně bych tuhle desku označil jako konstantu okolo se v rovnici ostatní nahrávky prohánějí jako proměnné a výsledkem je vždy ryzí thrash.

http://laharthrash.bandcamp.com/
http://www.doomentia.com/